V případě úplného embarga na dovoz ruských energií, zejména plynu a ropy, do zemí Evropské unie by Česko patřilo mezi ekonomicky vůbec nejvíce zasažené země. Embargo by však i tak bylo zvládnutelné, jelikož by českou ekonomiku připravilo o zhruba jedno procento jejího celkového ekonomického výkonu. Informuje Lukáš Kovanda.
Vyplývá to ze závěrů studie Rady pro ekonomické analýzy při francouzské vládě, která byla zveřejněna dnes.
Podle nejnovější, lednové prognózy Ministerstva financí ČR má letos tuzemský nominální hrubý domácí produkt činit 6617 miliard korun. Prognóza však počítala s nižší inflací, než jaká bude, což samo o sobě údaj podhodnocuje, a naopak nemohla ještě vzít potaz ekonomický dopad války na Ukrajině, takže čistě z toho důvodu je údaj pro změnu nadhodnocený.
Pokud se ale výsledný údaj k letošnímu výkonu české ekonomiky nakonec skutečně pohyboval kolem prognózované hodnoty, odpovídá jedno procento hodnotě zhruba 66 miliard korun. O tolik by tedy přišla v základním scénáři zmíněné studie česká ekonomika, pokud by došlo na úplné přerušení dodávek ruských energií do ČR. V přepočtu na jednoho dospělého obyvatele ČR je jedná o částku zhruba 7600 korun.
Relativně zvládnutelný dopad embarga na jednotlivé evropské ekonomiky (dopad na ostatní ekonomiky EU ke zachycen v grafech níže) vysvětlují autoři studie tím, že by podniky a firmy – a celá ekonomika – byly schopny dokonce už v poměrně krátkém období nahradit stávající zdroje energií jinými. Dokázaly by také náležitě přizpůsobit svoji výrobu, ať už meziproduktů či finální produkce. Autoři vychází z historické zkušenosti, kterou velmi silné ekonomické šoky, jež nastaly po nehodě japonské jaderné elektrárny Fukušima nebo při prvotním propuknutí pandemie covidu před dvěma lety v Číně. Firmy a celá ekonomika jsou podle autorů studie schopny se poměrně rychle přizpůsobit, a minimalizovat tak dopad šoku. I když je nahrazení novými zdroji energie nebo přenastavení výrobních procesů jen částečné, výrazné snižuje negativní dopad šoku, ať už je jím nehoda jaderné elektrárny, propuknutí pandemie nebo embargo na dovoz energií zcela zásadního dodavatele.
Loňský schodek státního rozpočtu České republiky, který byl historicky rekordní, činil zhruba 420 miliard korun. Náklady úplného odpojení od ruských energií pro celou českou ekonomiku jsou tedy zhruba šestkrát nižší než tento schodek.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , plyn , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák