Koronavirus táhne ekonomiku ke dnu, ČNB očekává silnou recesi po zbytek roku

Česká národní banka (ČNB) očekává kvůli dopadům pandemie koronaviru silnou recesi, ve které česká ekonomika setrvá po zbytek letošního roku. Vývoj tak podle bankovní rady celkově vede k potřebě dalšího významného snížení sazeb v letošním roce. Mělo by to podpořit zotavování ekonomiky. Na tiskové konferenci po dnešním jednání rady to uvedl viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen bankovní rady Tomáš Holub.

Dodali, že všechna případná opatření měnové politiky mohou být přijata, kdykoliv to bude potřeba, a to i na mimořádném měnovém zasedání bankovní rady.

Nidetzký upozornil na to, že v současné situaci se mění údaje tak rychle, že konkrétní čísla o možném vývoji ekonomiky nejsou přínosná. "Velmi dobře ale můžeme predikovat směr, který je nyní důležitější než čísla. A česká ekonomika vstoupí do období recese. Když se podívám na výhled růstu ekonomiky, tak na druhé čtvrtletí je to minus čtyři procenta," uvedl.

Podle Holuba je nyní v případě úrokových sazeb ČNB předčasné odhadovat, zda se dostanou až k nulové hranici. "Je třeba brát v potaz kurz koruny, který působí tím správným směrem. Ekonomiku budou podporovat i rozpočtová politika a propad světových cen ropy. Tenhle balík umožní ekonomice se zotavovat po zrušení karanténních opatření," uvedl na dotaz ČTK. Do té doby ovšem podle něj bude vliv všech opatření makroekonomické podpory omezený kvůli tomu, že je v ekonomice omezená poptávka. "Pak to ale bude působit proti tomu, aby ekonomika zabředla do dlouhodobé recese," dodal.

Na rozhodnutí ČNB kurz koruny podle Radima Krejčího z WOOD & Company v podstatě vůbec nezareagovala. Zásadní pohyb ale podle něj přišel až při tiskové konferenci ČNB. "Tomáš Nidetzký avizoval ochotu bankovní rady tlumit excesivní výkyvy kurzu koruny. To zapůsobilo na korunu jako jistá verbální intervence a česká měna posílila skokově o 20 haléřů na 27,23 Kč za euro," uvedl. Dodal ale, že posílení je omezeno avizovaným dalším snižováním sazeb ČNB.

Zároveň se dnes bankovní rada rozhodla snížit od letošního 1. dubna rezervu na ochranu úvěrového trhu na jedno procento z 1,75 procenta. V důsledku pandemie totiž podle ČNB nastane útlum ekonomické aktivity, který se s vysokou pravděpodobností nepříznivě promítne do kvality úvěrových portfolií bank. V současnosti je ale podle Nidetzkého kapitálová pozice domácího bankovního sektoru díky rezervám a dobrovolně drženému přebytku kapitálu robustní.

Rezervu by měly totiž banky vytvářet v době růstu úvěrů. Naopak při poklesu ekonomické aktivity doprovázené rostoucími úvěrovými ztrátami by měla být využita bankami pro krytí ztrát. Cílem je zabránit přenosu případných problémů finančních institucí do ekonomiky.

"Schopnosti bank financovat reálnou ekonomiku tak pomůže postupné uvolňování proticyklické kapitálové rezervy v kombinaci s odkladem výplaty dividend," uvedl dále Nidetzký. ČNB přitom podle něj očekává, že vedle bank se také pojišťovny a penzijní společnosti zdrží jakékoli výplaty dividend či jiných kroků, které by mohly ohrozit jejich odolnost.

Rada ČNB dnes snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Pro toto rozhodnutí hlasovalo všech sedm členů rady. Sazby snížila v reakci na očekávané dopady pandemie do ekonomiky ČR.

Zároveň rada uvedla, že je vedle dalšího snížení úrokových sazeb v případě potřeby připravena také přijmout opatření k řešení případných problémů s volnými finančními prostředky v českém finančním sektoru nebo reagovat na nadměrné výkyvy kurzu svými nástroji. ČNB dále informovala, že se bude i nadále pohybovat v mantinelech svého zákonného mandátu. "Bankovní rada je nicméně přesvědčena, že rozšíření množiny finančních nástrojů a přípustných protistran České národní banky by výrazně přispělo k udržení finanční stability," uvedl Nidetzký.

Vláda v pondělí schválila novelu zákona o ČNB, která rozšiřovala okruh institucí na finančním trhu, s kterými může banka obchodovat. Zároveň norma umožňuje, aby ČNB obchodovala s cennými papíry s delší splatností. Sněmovna ji ovšem odmítla projednat ve stavu legislativní nouze.

Související

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.
Ropa, ilustrační fotografie Analýza

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

Více souvisejících

Ekonomika ČNB CZK Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 28 minutami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance naznačil, že bude po Trumpovi zřejmě kandidovat na prezidenta USA

Americký viceprezident J. D. Vance oznámil vydání své nové knihy, která se zaměřuje na jeho osobní duchovní cestu a konverzi ke katolicismu. Novinka s názvem Communion: Finding My Way Back to Faith (Přijímání: Hledání mé cesty zpět k víře) vyjde 16. června unakladatelství HarperCollins. Oznámení přichází v době, kdy sílí spekulace o Vanceově možné prezidentské kandidatuře v roce 2026, ve které by mohl usilovat o nástupnictví po Donaldu Trumpovi.

před 2 hodinami

Zleva: Jeremy Hansen, Victor Glover, Reid Wiseman a Christina Hammock Koch

První člověk tmavé pleti, první žena, první neameričan. Kdo dnes odstartuje na historickou cestu k Měsíci?

Posádka mise Artemis II se připravuje na historickou cestu k Měsíci, která se uskuteční po více než padesáti letech od dob programu Apollo. Čtveřice astronautů – tři Američané a jeden Kanaďan – bude pod drobnohledem celého světa, zatímco budou testovat trasu pro budoucí generace. Kromě špičkového výcviku a odborných znalostí si s sebou tito hrdinové berou i osobní předměty, které jim mají připomínat domov a jejich blízké.

před 2 hodinami

Keir Starmer (labouristi)

Londýn svolává zástupce 35 zemí. Na krizovém summitu bude řešit znovuotevření Hormuzského průlivu

Velká Británie se ujímá role diplomatického lídra v prohlubující se blízkovýchodní krizi. Britský premiér Keir Starmer oznámil, že Londýn bude ve čtvrtek hostit zástupce 35 zemí na krizovém summitu. Hlavním tématem rozhovorů bude hledání cest k znovuotevření Hormuzského průlivu, který je v současné době zablokován íránskými silami v reakci na vojenské údery Spojených států a Izraele.

před 3 hodinami

Armáda Francie

Francouzská armáda zásadně mění strategii. Do čtyř let očekává válku s Ruskem

Francouzská armáda v reakci na probíhající konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě zásadně přehodnocuje svou strategii. Podle generála Dominiqua Tardifa, zástupce náčelníka štábu letectva, se Paříž připravuje na možnou konfrontaci s Ruskem, ke které by mohlo dojít koncem tohoto desetiletí. Zkušenosti z moderních bojišť se promítají do aktualizovaného zákona o vojenském plánování, který má být představen 8. dubna.

před 5 hodinami

Summit NATO

O vystoupení z NATO se dosud žádný stát nepokusil. Proces není okamžitý, trvá dlouhé měsíce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio překvapil evropské metropole prohlášením, že Washington bude muset po skončení bojů s Íránem vážně přehodnotit smysl a budoucí podobu Severoatlantické aliance. Tato rétorika odráží hlubokou frustraci administrativy Donalda Trumpa z postupu evropských spojenců, kteří v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu odmítají Spojeným státům poskytnout vojenskou podporu či dokonce přístup na strategické základny.

před 5 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj zvažuje, že už znovu nebude kandidovat na prezidenta

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle nových informací vážně zvažuje, že se v nadcházejících prezidentských volbách nebude ucházet o znovuzvolení. Portál Meduza uvádí, že v prezidentské kanceláři se v této souvislosti rýsují nejméně dva scénáře dalšího politického postupu. Tato úvaha se v hlavě úřadujícího prezidenta údajně zrodila již koncem roku 2025.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Marco Rubio

USA zvažují odchod z NATO

Americký ministr zahraničí Marco Rubio vyslal jasné varování evropským spojencům, že Washington po skončení války s Íránem pravděpodobně přehodnotí své další působení v Severoatlantické alianci. Tento krok následuje po rostoucí frustraci Spojených států z postupu evropských zemí, které podle Rubia odmítají poskytnout Americe nezbytnou podporu v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu.

před 8 hodinami

NASA zahajuje program Artemis

Den D je tady. Lidstvo se po půl století vrátí na Měsíc

Pobřeží Floridy se připravuje na historický okamžik, který svět nezažil více než půl století. Ve středu, necelou hodinu před západem slunce (u nás v noci na čtvrtek), se u mysu Canaveral očekávají davy až 400 000 lidí. Všichni tito diváci budou upírat zraky k nebi, aby spatřili start mise Artemis II, při níž se lidská posádka po téměř 54 letech vydá k Měsíci.

před 8 hodinami

soudy

Smlouvu s Vatikánem nelze ratifikovat, rozhodl Ústavní soud

Ústavní soud ve středu vynesl klíčové rozhodnutí, podle kterého část připravované smlouvy mezi Českou republikou a Vatikánem neodpovídá ústavnímu pořádku. Plénum soudu se dokumentem zabývalo déle než rok na základě podnětu skupiny sedmnácti senátorů. Dokud nebudou problematické pasáže upraveny, není možné proces ratifikace dokončit.

před 9 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump řekl, kdy se USA stáhnou z Íránu

Prezident Donald Trump během svého posledního vystoupení v Oválné pracovně Bílého domu vyslal jasný signál, že americká vojenská přítomnost v Íránu se chýlí ke konci. Podle jeho slov by mohly ozbrojené akce skončit již během dvou až tří týdnů. Trump zdůraznil, že Spojené státy splnily své hlavní cíle, které si vytyčily před zahájením náletů na konci minulého měsíce, a nyní jsou připraveny region opustit.

před 10 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Severokorejští hackeři zřejmě pronikli do softwaru, který využívají tisíce společností

Severokorejští hackeři pravděpodobně pronikli do softwarového balíčku, který využívají tisíce amerických společností. Podle bezpečnostních expertů jde o rozsáhlý útok na dodavatelský řetězec, jehož následky se mohou odstraňovat i několik měsíců. Odborníci, kteří na incident reagují, předpokládají, že cílem této dlouhodobé kampaně je krádež kryptoměn. Peníze získané tímto způsobem severokorejský režim často využívá k financování svých jaderných a raketových programů.

před 11 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie.

Počasí se bude oteplovat i po svátcích, naznačuje výhled

Ještě vyšší teploty než o Velikonocích slibuje předpověď ve dnech, které budou bezprostředně následovat po svátcích. Odpolední maxima vyšplhají až na 23 stupňů. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Sídlo BIS

BIS zasáhla proti ruské stínové flotile. Rogač je nově na sankčním seznamu

Česko na základě informací Bezpečnostní informační služby umístilo Rusa Konstantina Valerijeviče Rogače na národní sankční seznam. Dotyčný podle zpravodajců zprostředkovával pojištění a poradenství pro tzv. ruskou stínovou flotilu, která se podílí na přepravě ruské ropy a je zapsána na unijním sankčním seznamu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Trump označil Lukašenka za vysoce respektovaného prezidenta

To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky na adresu některého ze světových politiků. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy