Lesy ČR chystají tendr 2020+, zohlední v něm kůrovcovou kalamitu

Státní podnik Lesy České republiky (LČR) zohlední nynější rozsáhlou kůrovcovou kalamitu v podmínkách chystaných pětiletých lesnických tendrů 2020+. Tendry budou trojího typu, přičemž téměř polovina jednotek ve veřejné soutěži bude kalamitních.

Tendr by měl podnik vyhlásit v závěru září a vítězné firmy by měly pro LČR pracovat od ledna 2020 do konce roku 2024. Zároveň podnik od ledna zvýší těžbu vlastními lesními závody. ČTK to řekl generální ředitel podniku Josef Vojáček. 

Podnik předpokládá, že se v tendru 2020+ bude soutěžit 50 jednotek. Z toho 22 byl mělo být kalamitních, kde by lesnické firmy dělaly těžbu a pěstební práce. Vytěžené dřevo předané na takzvaném odvozním místě by si obchodovaly samy Lesy ČR. Nejvíce kalamitních jednotek je v působnosti krajských ředitelství Lesů ČR v Jihlavě a Šumperku.

Na devíti jednotkách, kde již kalamita proběhla, by firmy dělaly pouze pěstební práce. Takzvaná klasická komplexní zakázka, kdy firmy dělají těžbu, pěstební práce i dřevo prodávají, by se měla týkat 19 jednotek. Loni v tendru 2019+ bylo všech 47 jednotek soutěženo jako komplexní zakázka.

Významnou novinkou bude podle Vojáčka to, že do smluv bude zakotveno, že po dvou letech bude mít každá ze stran možnost smlouvu bez sankcí vypovědět, přičemž výpovědní lhůta bude půlroční. "Jsme si vědomi, že situace se mění. Předpokládáme, že i z nekalamitní jednotky se může stát kalamitní. Obráceně se to zas může posunout po zdolání kalamity," řekl.

Příští rok chce také podnik zhruba zdvojnásobit těžbu dřeva čtyřmi vlastními lesními závody přibližně na jeden milion metrů krychlových. Znamená to, že se v tendrech nebude průběžně soutěžit těžba přibližně 500.000 metrů krychlových dřeva. Území spravované lesními závody se k 1. lednu zvýší. Současné smlouvy ale ještě budou někde pokračovat.

Cílem zvýšení těžby je podle Vojáčka získat pro nabídky od firem referenční tržní data k cenám pěstební a těžební činnosti. Dosavadní objemy prací získání relevantních dat podle Lesů ČR neumožňovaly. Loni se v lesích LČR vytěžilo téměř 11 milionů metrů krychlových dřeva.

Tendr 2020+ zapadá do pětiletého systému soutěží, v němž se každý rok takzvaným senátním způsobem rozhoduje o hospodaření na zhruba pětině území. V tendrech nejsou území spravovaná lesními závody LČR.

V loňském lesnickém tendru 2019+ byla nejúspěšnější firma Jihozápadní dřevařská ze Sušice na Klatovsku, která získala 12 kontraktů s roční těžbou 428.000 metrů krychlových dřeva. Za ní byly podle počtu smluv těžařská skupina Petra z Ratíškovic u Hodonína, Lesostavby Frýdek-Místek, firma Stora Enso Wood Products Ždírec a firma Uniles z holdingu Agrofert.

Z 47 jednotek tendru 2019+ bylo nakonec podepsáno 40. U sedmi jednotek byl tendr z různých důvodů zrušen a podnik na území soutěže vypsal znovu. O 40 jednotek se podělilo 15 firem, o zakázky se ucházelo 26 subjektů.

Související

Agrofert

Vítězem miliardového lesnického tendru je firma z koncernu Agrofert

Vítězem dvanáctimiliardového tendru státního podniku Lesy České republiky (LČR) na lesnické práce a prodej dřeva pro léta 2023 až 2027 je těžařská firma Uniles z koncernu Agrofert. Z 84 soutěžených jednotek státní podnik zatím podepsal kontrakty na 78 a Uniles jich dosud získal 16. Na druhém místě jsou zatím s šesti podepsanými smlouvami firma Stora Enso Wood Products Ždírec a skupina PETRA z Hodonína. 

Více souvisejících

lesy čr tendr kůrovec Ekonomika Dřevo

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Donald Trump

Putin odmítl kompromis. Trvá na tvrdých podmínkách míru, Trump musí začít jednat

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se konala v tureckém Istanbulu, skončila bez zásadního pokroku. Přestože obě strany souhlasily s výměnou dalších válečných zajatců, zásadní rozkol v pohledu na ukončení války zůstává. Moskva na jednání přivezla memorandum, které podle všeho opakuje její nejtvrdší požadavky – takové, které by znamenaly pro Ukrajinu de facto kapitulaci. Tento postoj nyní staví prezidenta Donalda Trumpa do nepříjemné pozice.

před 1 hodinou

Jižní Korea, ilustrační foto

Jihokorejci vyrazili k volbám. Po pádu Jun Sok-jola si volí nového prezidenta

Jihokorejští voliči dnes zamířili k volebním urnám, aby si v předčasných prezidentských volbách zvolili novou hlavu státu. Volby přicházejí po bezprecedentní politické krizi, kterou vyvolalo krátkodobé vyhlášení stanného práva bývalým prezidentem Jun Sok-jolem, jenž byl následně v dubnu ústavním soudem sesazen z funkce.

před 2 hodinami

Izraelská armáda

Krveprolití v Rafahu: Izraelská armáda při čekání na humanitární pomoc postřílela desítky lidí

Jižní část Pásma Gazy se opět stala svědkem krveprolití. Podle palestinských úřadů přišlo nejméně 24 lidí o život a desítky dalších byly zraněny poté, co izraelská armáda zahájila palbu na civilisty shromážděné u distribučního centra humanitární pomoci ve městě Rafah. Incident se odehrál v blízkosti kruhového objezdu al-Alam, zhruba jeden kilometr od humanitárního centra, kde se tisíce lidí snažily získat potraviny a další nezbytnosti.

před 3 hodinami

včera

včera

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Satelitní snímky: Ukrajinci zasáhli bašty ruského strategického letectva

EuroZprávy.cz analyzovaly satelitní snímky ruských leteckých základen zasažených při ukrajinské operaci „Pavučina“, která zlikvidovala strategické cíle na základnách Olenya, Ivanovo, Djagilevo, Belaja a Ukrajinka. Analýza odhalila nejen přítomnost bombardérů Tu-95 a Tu-160, ale i víceúčelových stíhacích letounů MiG-31 a rozsáhlou infrastrukturu pro vojenské operace.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Paris Saint Germain ovládl nevídaným způsobem finále Ligy mistrů. Deklasoval v něm Inter

Francouzský hegemon Paris Saint Germain dokráčel v sobotu večer ke své historicky první trofeji pro vítěze nejprestižnější fotbalové evropské klubové soutěži Ligy mistrů. Stalo se tak poté, co si poradil sebevědomě ve finále s Interem Milán, který deklasoval jasně 5:0, čímž tak zaznamenal nejjasnější rozdíl v historii finálových duelů této soutěže. Italský celek se v mnichovské Allianz Areně k překvapení všech k ničemu nedostal, na vítězné straně je opěvován Désiré Doué, který nejen že na jednu s pěti branek přihrál, ale především další dvě ještě vstřelil. Za jasným výsledkem Pařížané směřovali od samého úvodu a tak to po poločase bylo pro ně 2:0 a v dalším dějství tak přidali ještě další tři trefy.

včera

Miroslav Pelta (foto: David Sedlecký)

Pelta nemusí Jablonec opouštět. Kyvadlo poměrů českého fotbalu se vrací do starých časů

V posledních květnových dnech se toho v prostředí českého fotbalu odehrálo tolik významného, až to může mít dopad na léta dopředu. Pokud jsme si ještě před pár lety po zatčení lorda Voldemorta českého fotbalu, tedy někdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra mysleli, že se český fotbal definitivně odstřihl od těchto kontroverzních osob a že český fotbal bude mít konečně předsedu, který nebude ovlivnitelný všemožnými i nemožnými tlaky. Tyto naděje tuzemských fotbalových fanoušků se ale v poslední době rozplývají.

včera

Donald Trump

Ukrajinský útok ponížil Trumpa. Důvěryhodnost USA klesá, mír stále nikde

Jen několik hodin před znovuzahájením přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu došlo k rozsáhlým ukrajinským dronovým útokům hluboko na ruském území. Tato operace výrazně zkomplikovala šance na jakýkoli průlom v dosud nepříliš nadějných diplomatických rozhovorech a zároveň zvýšila tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož zahraničněpolitická pozice se nyní nachází na tenkém ledě.

včera

Zbytky ledovce, Island

Je pozdě. I kdybychom změny počasí okamžitě zastavili, ledovce nezachráníme, zjistili vědci

Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

NATO: Čelíme zásadní hrozbě ze strany Ruska, největší za desítky let

Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.

včera

včera

včera

Andrej Babiš v Poslanecké sněmovně

Orbán a Le Penová slaví. Výhra Nawrockého by mohla pomoci Babišovi, píše The Guardian

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

včera

včera

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

včera

včera

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

včera

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy