Letos začalo podnikat 20 000 osob, 46 000 podnikání přerušilo

Dvě třetiny z nich přerušily nebo ukončily svoji činnost ještě před začátkem krize, třetina potom v posledních dvou měsících. Například mezi provozovateli sportovních, zábavních a rekreačních činností ale podnikání přerušila nebo ukončila téměř desetina aktivních živnostníků, z toho polovina během krize.

Více než jiné obory byly současnou krizí zasaženy také lázně, provozovatelé masáží a solárií, mezi nimiž do konce dubna přerušilo nebo ukončilo svoji činnost 8,6 procenta aktivních živnostníků. Podobně na tom jsou provozovatelé cestovních kanceláří, u nichž z trhu zmizelo 8,5 procenta živnostníků. Dále třeba provozovatelé hotelů a penzionů (7,4 procenta) či kadeřnice, kadeřníci a kosmetičky, mezi nimi ukončilo nebo přerušilo živnost 7,2 procenta aktivních živnostníků.

"V těchto oborech často podnikají malí živnostníci, kteří ze dne na den přišli o veškeré tržby. Zároveň zpočátku netušili, jestli dostanou od státu podporu, případně v jaké výši. V dubnu, kdy už bylo zřejmé, s jakou podporou mohou živnostníci počítat, se počet přerušených a ukončených živností výrazně snížil, a to i v porovnání s letošním únorem," uvedla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Většina živnostníků, kteří letos s podnikáním skončili nebo ho přerušili, tak ale učinila v lednu, kdy lidé tradičně přerušují svoji živnost ve větším počtu, případně v únoru. Ve většině oborů jde přibližně o dvě třetiny živnostníků. U živnostníků spojených s cestovními kancelářemi a agenturami nebo zmiňovanými sportovními činnostmi je to pouze polovina.

V rámci jednotlivých regionů se situace lišila spíše nepatrně. Zatímco na Vysočině za první čtyři měsíce roku přerušilo nebo ukončilo své podnikání 6,3 procenta aktivních živnostníků a v Ústeckém kraji 6,1 procenta, v Olomouckém a Pardubickém kraji šlo o 4,8 procenta a v Praze o pět procent.

V prvních čtyřech měsících začalo podnikat 19.500 živnostníků, noví živnostníci tedy tvořili dvě procenta aktivních živnostníků. Nejvyšší podíl měli v Praze (2,3 procenta) a v Ústeckém kraji (dvě procenta). Nejnižší v Jihočeském kraji, Královéhradeckém kraji a na Vysočině, kde se na celkovém počtu aktivních živnostníků podíleli 1,5 procenta.

Počet živnostníků, kteří přerušili svoji činnost, se meziročně zvýšil, ale z větší části k tomu došlo už do první poloviny března, tedy před vyhlášením nouzového stavu. A například počet podnikatelů, kteří svoji činnost ukončili, byl v každém letošním měsíci nižší než v předchozích dvou letech. "V sektoru podnikatelů jako celku se tedy zatím žádné významné změny neodehrály. Co se týče nejbližší budoucnosti, lze očekávat, že v souvislosti se zvýšením nezaměstnanosti vzroste počet lidí, kteří začnou podnikat. Zároveň se patrně zvýší počet podnikatelů, kteří svoji činnost ukončí," shrnula Kameníčková.