Guvernér České národní banky Aleš Michl, který do funkce nastoupil dnes, se přihlásil ke dvěma hlavním cílům centrální banky, tedy cenové a finanční stabilitě. Michl to dnes sdělil ČTK. Prioritou bude podle něj snížení inflace.
Cenovou stabilitu, tedy udržování nízké a stabilní inflace, bude podle svého vyjádření nadále zajišťovat prostřednictvím režimu cílování inflace. "Dohledem nad finančním trhem a makroobezřetnostní politikou budeme pečovat o finanční stabilitu a odolnost bankovního systému. Budeme pokračovat v koordinovaném působení měnové a makroobezřetnostní politiky tak, aby byla udržována důvěra v hodnotu české koruny a stabilita makroekonomického prostředí. Povedeme dialog s vládou ohledně širší hospodářské politiky žádoucí pro vytváření zdravého makroekonomického prostředí," uvedl.
Michl se úvodním prohlášením zavázal k plnění mandátu banky, řekl ČTK analytik XTB Štěpán Hájek. V následujících měsících bude pro něj nejdůležitější dostat pod kontrolu inflaci. O té se v minulosti Michl vyjádřil, že je jen přechodným vyústěním pandemických opatření, a sám tak vyšší inflaci neočekával, dodal analytik. "Další kroky banky budou důležité, protože je inflace nad 16 procenty a růstem sazeb se ji stále nepodařilo zkrotit. To může vytvářet horší makroekonomické prostředí do budoucna a bude na Michlovi, aby včas uvolnil měnové podmínky pro růst ekonomiky," podotkl Hájek.
"Kroky nového vedení ČNB ve zbytku roku budou záležet na vývoji inflace," doplnil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Očekává ji ve třetím čtvrtletí stále výrazně nad deseti procenty. "A ani známé 'holubici', jako je Michl, pak patrně nezbyde nic jiného než navrhnout další zvýšení úrokové míry. To i přes fakt, že inflace, která aktuálně sužuje českou ekonomiku, je zčásti dovezená, a nedá se tak rychle zkrotit zvyšováním úrokových sazeb," poznamenal.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal kvitoval, že nový guvernér vydal něco jako programové prohlášení. Nicméně první bod prohlášení podle něj nevychází striktně ze zákonů, ale zřejmě z nějakého přesvědčení. "ČNB má v ústavě definován jako hlavní cíl péči o cenovou stabilitu, o cíli finanční stability se tam nemluví. I v zákoně o ČNB se jako hlavní cíl uvádí péče o cenovou stabilitu, o finanční stabilitě není slovo. Chápu, že takto chce Michl veřejnosti slibovat, že banky budou stabilní. Nicméně není správné vytvářet dojem, že tyto dva cíle si jsou v zákonech rovny," poznamenal.
Meziroční inflace v květnu v ČR stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace bude kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent.
Michl ve funkci nahradil Jiřího Rusnoka. Funkcí se dnes ujímají i nová viceguvernérka Eva Zamrazilová a noví členové bankovní rady Jan Frait a Karina Kubelková. Prezident Miloš Zeman jmenoval dosavadního člena bankovní rady Michla guvernérem ČNB 11. května. Rusnokovi skončil druhý mandát a znovu kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. V dosavadní sedmičlenné bankovní radě byl s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině.
Michl hned po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnověpolitických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná.
Guvernér České národní banky podle zákona vystupuje navenek za ČNB. Řídí jednání bankovní rady a v případě rovnosti hlasů je jeho hlas rozhodující. Dále má právo účastnit se zasedání vlády. V dalších záležitostech ohledně řízení ČNB jsou kompetence rozděleny mezi všech sedm členů rady.
Související
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
Bankovní rada ČNB snížila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 40 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek