MPSV navrhlo čtyři varianty růstu minimální mzdy

Návrh zveřejnila na svém webu vláda. O přidání dnes ale nerozhodne. Do středy čeká na připomínky. Odboráři a podnikatelé se na částce ani letos nedohodli.

Minimální mzda se naposledy zvyšovala letos od ledna o 1250 na 14.600 korun. Při týdenní pracovní době 40 hodin činí 87,30 korun na hodinu. Zaměstnavatelé by příští rok částku nezvedali vůbec, vládní ANO by přidalo 400 korun, ministerstvo práce považuje za minimální navýšení 900 korun a za optimální 1800 korun, odbory žádají 1400 korun.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) minulé úterý po jednání koalice oznámila, že kabinet by měl o navýšení rozhodnout v pondělí. Dnes ale rozhodnutí nepadne. Podle údajů z vládního webu je totiž možné do 11. listopadu podávat k návrhu připomínky.

Podle ministerstva je cílem navýšení posílit kupní sílu lidí s nízkým výdělkem i jejich motivaci k práci. "Zvýšení minimální mzdy se projeví v legalizaci části výdělků, které jsou zaměstnancům vypláceny načerno. To zvyšuje například základ pro výpočet jejich budoucích starobních důchodů nebo podpor v nezaměstnanosti," podotklo ministerstvo. Podle něj má navýšení zajistit i rovné mzdové podmínky firmám.

Zaměstnavatelé poukazují na to, že se teď firmy potýkají s krizí. S minimální mzdou by musely zvýšit i zaručenou mzdu. Ta se vyplácí v osmi stupních podle odbornosti, odpovědnosti a složitosti práce. Pohybuje se od minimální mzdy do jejího dvojnásobku. Podle Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů může být nyní i nízké navýšení pro menší a střední podniky likvidační. Odbory ale argumentují tím, že by lidé s nejnižší odměnou neměli v Česku vydělávat méně než v Polsku a na Slovensku. To uvádí i ministerstvo.

Čeští pracovníci ze srovnání teď vycházejí hůř ale i kvůli kurzu koruny. Slovenská minimální mzda činí letos 580 eur. Ještě v únoru tak byla v přepočtu asi o stokorunu nižší než česká částka. Nyní po oslabení české měny v epidemii je naopak zhruba o tisícikorunu vyšší. Od ledna se má slovenská minimální mzda zvýšit na 623 eur, což je teď asi 16.800 korun. S předkrizovou hodnotou by to bylo asi 15.600 korun.

První varianta podle představ ANO počítá s navýšením o 400 korun, tedy o 2,7 procenta. Na hodinu by to bylo 87,90 korun. Minimální mzda by odpovídala asi 41,9 procenta průměrného výdělku. Zaručená mzda by se pohybovala mezi 15.000 a 30.000 korunami. Firmám by se příští rok zvedly mzdové náklady asi o 921 milionů korun. Stát by na sociálním pojištění vybral o 286 milionů víc a na zdravotním o 130 milionů víc.

Podle resortu by přidání mělo činit ale minimálně 900 korun, tedy 6,2 procenta. Nejnižší výdělek by se dostal na 43,2 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 92,30 korun. Zaručená mzda by se vyplácela od 15.500 do 31.000 korun. Firmy by to stálo příští rok 2,13 miliardy navíc. Na sociálním pojištění by přiteklo 650 milionů a na zdravotním 286 milionů.

Podle odborářů by navýšení mělo činit 1400 korun, tedy 9,6 procenta. Minimální mzda by pak odpovídala 44,6 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by to bylo 95,20 korun. Zaručená mzda by byla mezi 16.000 a 32.000 korun. Firmy by na mzdy vydaly o 3,24 miliardy víc. Na sociálním pojištění by stát získal o 1,01 miliardy víc a na zdravotním o 429 milionů víc.

Jako optimální vidí ministerstvo přidání o 1800 korun, tedy o 12,3 procenta. Minimální mzda by byla na 45,8 procenta průměrné mzdy. Na hodinu by činila 97,60 korun. Zaručená mzda by se dostala na 16.400 až 32.800 korun. Firmy by vydaly víc o 4,15 miliardy. Na sociálním pojištění by rozpočet získal o 1,3 miliardy víc a na zdravotním o 559 milionů korun.

Podle autorů návrhu v 21 z 27 států EU upravuje minimální mzdu zákon a ČR má šestou nejnižší částku, při přepočtu na kupní sílu je pátá od konce. Průměrná mzda v Česku by se mohla zvednout příští rok o dvě procenta, tedy o 710 korun, uvádí ministerstvo v podkladech.