Letošní úroda jablek v sadech českých pěstitelů by podle posledního odhadu k 1. září měla meziročně klesnout o 30 procent na 101.988 tun. Mělo by tak jít o jednu z nejnižších sklizní jablek v novodobé historii České republiky. Ceny jablek podle ovocnářů zřejmě vzrostou. Ještě v červnu sadaři mínili, že meziroční pokles bude kolem 22 procent.
Důvodem propadu jsou jarní mrazy a pozdější sucho a krupobití. Vyplývá to z odhadu Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Od státu by ovocnáři měli letos na kompenzace škod z jarních mrazů, které jsou hlavním důvodem poklesu úrody jablek, dostat 50 milionů korun.
"Snížení odhadu sklizně (v září) přibližně o deset procent oproti prvnímu odhadu (v červnu) je způsobeno především následným suchým obdobím a místním krupobitím. Snížení produkce se projevilo v rámci celého sortimentu odrůd, nejvíce však u podzimních odrůd jabloní," uvedla dnes pro ČTK mluvčí ÚKZÚZ Lucie Pytlíková.
Ceny jablek se v Česku řídí vývojem trhu v Evropě, dovoz totiž zajišťuje přes polovinu české spotřeby. Ceny významně závisí na úrodě v Polsku a Itálii, odkud se jablka do Česka hlavně dovážejí. "I v Polsku a Itálii je letos předpoklad nižší úrody, takže se dá předpokládat zvýšení cen," řekl ČTK předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nepředpokládá, že by ceny jablek vyšplhaly na úroveň cen z velmi slabé sklizně roku 2017.
Podle Českého statistického úřadu činí průměrná cena jablek v obchodech 30,80 koruny za kilogram, zatímco loni ve stejné době byla 33,82 Kč/kg. Letos v červnu průměrná cena jablek propadla meziročně o téměř 40 procent na úroveň 27 korun za kilogram ze zhruba 43 Kč/kg v červnu 2018. Propad cen v obchodní sezoně 2018/2019 byl dán nadprůměrnou úrodou jablek v roce 2018 v celé Evropě.
Na rozdíl od jablek je zářijový odhad sklizně u hrušní příznivější. Sklizeň hrušek by měla dosáhnout asi 7120 tun, což proti červnovému odhadu představuje nárůst o osm procent a meziročně to znamená zvýšení o čtyři procenta. "U hrušní je nárůst daný schopností hrušní dohnat ztrátu v množství plodů jejich velikostí. Nárůst v odhadu sklizně nastal především u odrůd Konference, Boscova lahvice, Bohemica," uvedla Pytlíková.
Poslední odhad sklizně k 1. září se týká jen jádrovin, ostatní ovoce je většinou sklizené. Sklizeň jablek je nyní v plném proudu a potrvá do konce října. Definitivní údaje o sklizni všech druhů ovoce budou k dispozici příští rok v lednu.
Podle červnového odhadu a se započítáním zářijového odhadu u jablek a hrušek by celková sklizeň ovoce mohla letos meziročně klesnout o 27 procent přibližně na 130.000 tun. V porovnání s pětiletým průměrem sklizní v letech 2014 až 2018 to představuje pokles o 18 procent.
Ztráty na tržbách ovocnářů kvůli mrazům dosahují podle odhadů ministerstva zemědělství až 158 milionů korun. Nejvíce mrazy postihly jabloně, produkce klesla ale i u višní, rybízů, broskví, třešní a jahod. Částečnou kompenzaci škod pro ovocnáře ministerstvo navrhlo i kvůli nepříznivé situaci na trhu s ovocem v posledních letech, mimo jiné v důsledku ruského embarga.
Podpora podle Ludvíka pomůže hlavně menším podnikům. "Jarní mrazy jsou v ovocnářství nepojistitelným rizikem a pěstitelé se, na rozdíl od škod krupobitím, nemají možnost bránit. Podobným způsobem pomáhají ovocnářům také vlády v okolních zemích, a tak i naši pěstitelé mají díky této podpoře srovnatelné podmínky," uvedl Ludvík.
Odhadnuté škody na jablkách činí 134 milionů korun a 24 milionů činí škody na ostatním ovoci. Kromě toho vznikla také škoda na kvalitě plodů, a to zejména u jádrovin, ovocnáři ji odhadují zhruba na 50 milionů korun.
Poslední velké poškození ovocných sadů mrazy přišlo v roce 2017. Tehdy mrazy poškodily asi 40 procent ploch sadů v ČR a ztráty na produkci dosáhly půl miliardy korun. Sklizeň ovoce se propadla na hluboce podprůměrných 119.310 tun a byla druhou nejnižší sklizní od roku 1990 na území Česka. Nižší sklizeň byla v novodobé historii českého ovocnářství jen v roce 2011, kdy se sklidilo 101.249 tun ovoce. I tehdy byly důvodem propadu mrazy.
Související
Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků
Letní ovoce ve středověké kuchyni. Naši předci měli úplně jiné metody
Ovoce , zemědělci , zdražování
Aktuálně se děje
včera
Do Varů dorazí dvě hollywoodské hvězdy. Oscarové nominace zatím neproměnily
včera
Další tornádo potvrzeno. Meteorologové ho zachytili v Děčíně
včera
Šéfka poslanců ANO Malá skončila v nemocnici. Babiš je s ní v kontaktu
včera
Česko dá v příštím roce více peněz za státní pojištěnce, rozhodla vláda
včera
Konec jedné kapitoly. Exprezidenta Čaputová oznámila rozchod
včera
Taxikář střílel v Poleradech. Pro raněného letěl vrtulník, případ řeší policie
včera
Medardovské počasí dorazí se zpožděním, potvrdili meteorologové
včera
Kuba je na suchu. Ropná blokáda USA nechala zemi v kritickém stavu
včera
Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU
včera
Počet mrtvých po zemětřesení na Filipínách překročil tři desítky
včera
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
včera
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
včera
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
včera
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
včera
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
včera
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
včera
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
včera
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
včera
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
7. června 2026 21:44
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
V arménských parlamentních volbách přesvědčivě vede vládnoucí strana Občanská smlouva současného premiéra Nikola Pašinjana. Podle prvních odhadů výsledků zveřejněných bezprostředně po uzavření volebních místností získalo premiérovo uskupení 56,7 procenta hlasů. Hlavní opoziční blok Silné Arménie vedený rusko-arménským oligarchou Samvelem Karapetjanem výrazně zaostal, když podle těchto prognóz obdržel pouhých 17,5 procenta hlasů. Oficiální předběžné výsledky plánuje Ústřední volební komise zveřejnit v pondělí.
Zdroj: Libor Novák