ČSSD: Obce by měly od developera dostat 25 procent bytů pro své účely. Analytici návrh kritizují

"Zákon by umožnil obcím založit veřejně prospěšnou společnost, která by si vzala úvěr na výstavbu. Zájemci o bydlení by si naopak hypotéku nebrali. Podporu budeme shánět v koalici i u ostatních stran. Rádi bychom, aby ho Sněmovna schválila do konce volebního období. Může se to zdát jako příliš ambiciózní, ale máme na to zhruba 15 měsíců. Prakticky 30 let jsme v této oblasti zaspali. Někdo s tím výkopem přijít musel," uvedl poslanec ČSSD Jan Birke.

Základem zákona je podle něj formulace neziskového charakteru výstavby a provozování bytů. Nositelem výstavby by byla veřejně prospěšná společnost, která může mít formu družstva, spolku, společnosti s ručením omezeným nebo akciové společnosti. "Každá forma má svá specifika, ale společný princip zajišťuje bydlení, nikoliv zisk investorovi. Obce získají nová oprávnění při povolování výstavby investičních bytů žádat, aby až 25 procent nových bytů bylo v režimu tohoto zákona," doplnil Birke. Při návrhu zákona se ČSSD inspirovala v Rakousku a Velké Británii.

Jak Birke dále uvedl, zákon umožní bytovým družstvům návrat k výstavbě, přestanou být pouhými správci v minulosti postavených bytů, aniž by ohrozily oprávněné zájmy současných bydlících. "Zákon pamatuje i na využití již platné úpravy sociálního družstva pro výstavbu se zaměřením na poskytování sociálního bydlení. Zákon se odkazuje na provedení formou nařízení vlády. To umožní být flexibilní podle podmínek na trhu s bydlením," podotkl Birke.

Výstavba podle něj může být bez finanční podpory státu, s tou ČSSD počítá jen v případě, pokud by byly byty pronajaty lidem s nízkým příjmem. Úvěr si sjedná společnost, splátky se rozpočítají na nájemníky. "Rozpočet stavby se sestavuje ve výši skutečných doložitelných nákladů. Zákon řeší i formy případného vkladu obce vložením pozemku," uvedl dále Birke.

ĆSSD chce podle něj v budoucnu prosadit, aby nikdo neplatil za bydlení víc, než 30 procent čistých rodinných příjmů. Pokud by platil více, musel by mu pomoci stát.

"Stav bydlení v Česku je již delší dobu neuspokojivý, na trhu je nedostatek bytů a lidé se stále více musejí spoléhat na dlouhodobé pronájmy či mladí lidé často musí žít u rodičů. Mnoho let se o dostupném bydlení pouze mluví. Tento zákon je první, nezbytně nutný krok k narovnání práva na bydlení," dodal předseda ČSSD Jan Hamáček.

Právě nyní debatuje náš předseda @jhamacek, ministr zahraničí @TPetricek nebo také poslanec @Honza_Birke s novináři na neformální snídani. Téma? Dostupné bydlení a zákon, který budeme prosazovat. pic.twitter.com/jt2gJPTP8E

Podle údajů poradenské společnosti Deloitte ceny bytů v Praze a krajských městech letos v prvním čtvrtletí meziročně vzrostly v průměru o 13 procent na 65.400 korun za metr čtvereční. Tempo růstu bylo nejvyšší za poslední dva roky. V prvním čtvrtletí letošního roku byla nejdražší Praha (88.100 korun za metr čtvereční), nejlevnější Ústí nad Labem (21.000 Kč/m2). Od roku 2014 ceny vzrostly více než o 70 procent.

Analytici: Návrh by ceny bytů nesnížil, právě naopak

"Pokud by developer dosáhl u čtvrtiny stavěných bytů nulové marže, musel by o čtvrtinu zvýšit marži u ostatních bytů. Výsledkem by tedy bylo citelné zvýšení ceny tržně prodávaných bytů. Za problém bych považoval I celkové pokřivení cenových relací na trhu, které by se mohlo stát podhoubím pro spekulace a korupci," uvedl například analytik UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Podle analytika Czech Fund Lukáše Kovandy s návrhem ČSSD z ekonomického hlediska nelze souhlasit. Omezil by svobodu podnikání developerů a dalších podnikatelů ve stavebnictví. "Přitom právě dostatečný zisk je to, co developery motivuje k jejich ekonomické aktivitě. Navíc přidělování obecných bytů má značný korupční potenciál. Obecní zastupitelstva získají bezpracně majetek, s nímž budou moci nakládat zcela netržně, čili třeba právě přidělovat byty na bázi korupce," doplnil Kovanda.

Analytik společnosti Natland Petr Bartoň uvedl, že v případě zavedení této normy by se stavělo ještě méně, snížil by se počet nových bytů a dále vzrostly ceny. "Samy radnice by na tom přitom prodělaly. Nákladové ceny staveb, které by radnice platily, se v posledních letech výrazně přiblížily prodejním cenám. Takže představa, že radnice takto pod cenou znárodní soukromě vybudované byty, je mylná," sdělil Bartoň.

Podle ředitele Asociace developerů Tomáše Kadeřábka je návrh ČSSD nebezpečným pokusem, který jde daleko za hranu sektorové daně. "Chtějí-li politici skutečně pomoci k levnějším bytům, nechť prosadí skutečnou kvalitní a efektivní rekodifikaci stavebního práva. Aby se na povolení nečekalo osm a více let. Ať výstavbu bytů především pro mladé rodiny podpoří daňovými úpravami," uvedl Kadeřábek. Daňová zátěž na bydlení je podle něj v Česku v porovnání s EU vysoká.

Podle mluvčího developerské společnosti Central Group Ondřeje Šťastného se má veřejná správa postarat hlavně o to, co nemůže zajistit soukromý sektor. Tedy především o základní stavby dopravní a technické infrastruktury, o důležité stavby pro zdravotnictví, sociální účely, vzdělávání, kulturu nebo bezpečnost. "Nemáme problém s tím byty v každém novém projektu nabídnout přednostně městu, ale to by je muselo koupit za běžnou tržní cenu sníženou maximálně o množstevní slevu. Pokud by město mělo získat až čtvrtinu bytů za výrazně nižší než tržní cenu, logicky by to se to projevilo ve zvýšení cen ostatních bytů," dodal Šťastný.