Neočekávaná událost potkala za pět let většinu Čechů

Jarní uzavření ekonomiky ukázalo, s jakou rychlostí umí přijít nečekané události velkého rozsahu. Ze dne na den se mnoho lidí ocitlo bez příjmu a bylo nuceno spoléhat jen na své úspory, pomoc státu nebo rodiny k zajištění běžného chodu domácnosti. Když se ke ztrátě příjmu přidá ještě rozbitý sporák, dostane se řada domácností do finanční tísně. Nenadálé výdaje spojené s bydlením řešila podle průzkumu v posledních pěti letech čtvrtina Čechů.

"Typickým příkladem je několik rozbitých domácích spotřebičů krátce po sobě. Domácnost se zařizuje najednou, proto většina spotřebičů také ve stejnou dobu doslouží. Lidé ještě z úspor zaplatí rozbitou pračku, ale na novou lednici jim už peníze nestačí," uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.

Vymýšlet řešení v okamžiku, kdy se člověk dostane do neočekávané situace, je už většinou pozdě. Finanční rezerva by se měla vytvářet postupně a dlouhodobě. V případě nenadálé události na úspory spoléhá 44 procent Čechů. Pětina však vůbec žádné úspory nemá a dalších 19 procent spoří jen to, co jim na konci měsíce zbude.

Bezpečná rezerva odpovídá podle odborníků výši tří až šesti platů. Člověk s průměrnou mzdou (25.500 korun čistého) by tedy měl mít stranou odloženo 76.500 až 153.000 korun. Vyšší hranice úspor dosahuje podle průzkumu 17 procent Čechů. Ostatní jsou odkázáni na jiná řešení.

Provident Financial uskutečnila průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Market Research na konci června 2020 mezi 600 respondenty.