Vedle pandemie covid 19 zasáhla 80 procent Čechů v posledních pěti letech aspoň jedna další neočekávaná situace. Vyplývá to z průzkumu společnosti Provident Financial, podle kterého ale české domácnosti nemají dostatečnou finanční rezervu na jejich řešení. Mezi tyto události patří například nemoc, úraz, ztráta zaměstnání, smrt blízkého, nenadále výdaje spojené s bydlením či rozvod.
Jarní uzavření ekonomiky ukázalo, s jakou rychlostí umí přijít nečekané události velkého rozsahu. Ze dne na den se mnoho lidí ocitlo bez příjmu a bylo nuceno spoléhat jen na své úspory, pomoc státu nebo rodiny k zajištění běžného chodu domácnosti. Když se ke ztrátě příjmu přidá ještě rozbitý sporák, dostane se řada domácností do finanční tísně. Nenadálé výdaje spojené s bydlením řešila podle průzkumu v posledních pěti letech čtvrtina Čechů.
"Typickým příkladem je několik rozbitých domácích spotřebičů krátce po sobě. Domácnost se zařizuje najednou, proto většina spotřebičů také ve stejnou dobu doslouží. Lidé ještě z úspor zaplatí rozbitou pračku, ale na novou lednici jim už peníze nestačí," uvedl ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal.
Vymýšlet řešení v okamžiku, kdy se člověk dostane do neočekávané situace, je už většinou pozdě. Finanční rezerva by se měla vytvářet postupně a dlouhodobě. V případě nenadálé události na úspory spoléhá 44 procent Čechů. Pětina však vůbec žádné úspory nemá a dalších 19 procent spoří jen to, co jim na konci měsíce zbude.
Bezpečná rezerva odpovídá podle odborníků výši tří až šesti platů. Člověk s průměrnou mzdou (25.500 korun čistého) by tedy měl mít stranou odloženo 76.500 až 153.000 korun. Vyšší hranice úspor dosahuje podle průzkumu 17 procent Čechů. Ostatní jsou odkázáni na jiná řešení.
Provident Financial uskutečnila průzkum ve spolupráci s výzkumnou agenturou NMS Market Research na konci června 2020 mezi 600 respondenty.
Související
Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa
Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák