Neshody v Radě ČNB. Dva členové byli pro zvýšení úrokových sazeb

Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky 18. prosince členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání rady. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstala na dvou procentech.

Benda a Holub hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb i na předchozím listopadovém jednání. I tehdy nechala rada sazby beze změny. Naposledy rada sazby zvýšila loni v květnu.

Během jednání podle záznamu několikrát zaznělo, že zvýšení úrokových sazeb by mohlo nyní představovat příliš velké riziko pro reálnou ekonomiku, a je tedy lepší je ponechat na tomto zasedání beze změny. To ovšem podle záznamu nevylučuje jejich případné zvýšení na některém z příštích jednání bankovní rady, pokud by se budoucí vývoj domácí ekonomiky ukázal jako pozitivní. "Podle jednoho člena bankovní rady není vyloučen pohyb sazeb oběma směry," uvádí dokument.

Na jednání podle záznamu bylo také opakovaně řečeno, že zvýšení úrokových sazeb by představovalo dodatečný náklad pro financování investic v průmyslu a mohlo by přispět k ekonomickému zpomalení.

"Celkové vyznění záznamu hodnotíme jako méně jestřábí, než byla poslední tisková konference guvernéra Jiřího Rusnoka po jednání bankovní rady. I proto počítáme se stabilitou úrokových sazeb jako hlavním scénářem pro tento rok," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. Inflace by podle něj měla v prvních měsících roku zůstat nad třemi procenty, což by však neměl být důvod pro zvýšení úrokových sazeb.

Růst inflace nad tři procenta v listopadu, tedy nad horní hranici tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB, byl podle záznamu způsoben kolísavými položkami, zejména prudkým růstem cen potravin. Zároveň podle dokumentu zaznělo, že překročení hranice tří procent je minulou bitvou, kterou by již měnová politika neměla bojovat.

"Jeden člen bankovní rady zdůraznil, že ČNB cíluje dvouprocentní inflaci, nikoliv pásmo v rozmezí jeden až tři procenta a také že, pokud měnová politika nebude reagovat zpřísněním, hrozí, že ekonomika ztratí mechanismus, který by navrátil inflaci k cíli," uvádí záznam.

Nedávné posílení kurzu koruny pak podle záznamu pravděpodobně souvisí se snížením nejistot v globální ekonomice. "V této souvislosti není podle jednoho člena bankovní rady vyloučeno opětovné obnovení trendového posilování kurzu koruny," uvádí záznam.

Související

Více souvisejících

ČNB inflace Tomáš Holub Ekonomika Jiří Rusnok (guvernér ČNB)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy