NKÚ: Stát opět nevyužil ekonomický růst pro lepší státní rozpočet

Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za loňský rok. Státní rozpočet loni skončil schodkem 28,5 miliardy korun proti schváleným 40 miliardám. Ministerstvo financí reagovalo, že sestavování státního rozpočtu a rozpočtů státních fondů podléhá jasné legislativě, která je plně v souladu s požadavky EU a ČR tyto požadavky od roku 2014 plní.

"NKÚ konstatuje, že stát opakovaně nevyužil období hospodářského růstu pro sestavení rozpočtu, který by byl alespoň vyrovnaný a zohledňoval principy hospodářského cyklu," stojí ve zprávě. Podle kontrolorů se současně naplno promítla významná závislost plnění rozpočtu na růstu ekonomiky a podceňování růstu běžných a povinných výdajů. Úřad už loni ve svém stanovisku k hospodaření státu za rok 2018 varoval, že i mírné ochlazení může u takto nastavených státních rozpočtů způsobit vysoké schodky.

Bez přijetí přiměřených opatření nebude stát schopen v případě nepříznivého ekonomického vývoje připraven reagovat například na budoucí rizika, varuje NKÚ. Podle něj může jít například o zvýšené výdaje vlivem stárnutí obyvatelstva nebo spojená s krytím zvýšených investičních potřeb. Nebude tak možné zajistit udržitelnost veřejných financí v dlouhodobém horizontu.

Pro letošek byl rozpočet schválený rovněž se schodkem 40 miliard korun. Vlivem epidemie koronaviru a s ní spojených dopadů na ekonomiku však vláda navrhla zvýšit schodek až na 200 miliard.

MF upozornilo, že stav veřejných financí je lepší než před krizí 2009. "Na vstup do krize jsme tak připraveni lépe. Díky tomu máme dostatečný polštář pro případ hospodářské recese či aktuální mimořádné situace. V posledních týdnech vláda přistoupila k řadě preventivních opatření s rozpočtovými dopady v řádech desítek miliard korun, aby dokázala zajistit nejenom zdraví všech občanů, ale i řádný chod země," uvedlo MF.

Kontrolní úřad dále uvádí, že loňské zvýšené příjmy rozpočtu ovlivnil především růst daňových příjmů a také zapojení rezerv, například příjmů z privatizace. Běžné i celkové výdaje rozpočtu však rostly výrazně rychleji než celkové příjmy. "Celkové výdaje tvořily především dlouhodobě narůstající mandatorní a kvazimandatorní výdaje, kde dominují prostředky na důchody a na platy zaměstnanců státu," upozorňuje NKÚ.

Příjmy rozpočtu se loni meziročně zvýšily o 119 miliard, tedy o 8,5 procenta. Podle NKÚ šlo o nejvyšší růst od roku 1993. Celkové výdaje rozpočtu se ale zvýšily téměř o 151 miliard, tedy o 10,8 procenta.

Úřad ale pozitivně hodnotí čerpání peněz z evropských fondů i nárůst výdajů na investice. Podíl investičních výdajů na celkových výdajích však stále nedosáhl úrovní z období krize, dodává úřad.

NKÚ také kritizuje přetrvávající nízkou výkonnost veřejné a státní správy. Je to podle něj omezující faktor konkurenceschopnosti země a řešení budoucích potřeb společnosti. Významnou překážkou zvyšování konkurenceschopnosti země je podle úřadu dosud nezvládnutá digitalizace veřejné správy. Za posledních osm let vydaly úřady na informační a komunikační technologie v souvislosti s digitalizací veřejné správy téměř 85 miliard korun. Přesto se nepodařilo přiměřeně zlepšit její procesy ani zlepšit komunikaci státu s občany prostřednictvím elektronických služeb, uvedl NKÚ.

NKÚ loni uskutečnil 32 kontrol, což bylo o tři méně než v roce 2018. Prověřil 180 organizací a zkontroloval peníze a majetek státu v objemu 63 miliard korun. Podal šest trestních oznámení.