Nynější nastavení sazeb odpovídá podle ČNB potřebám ekonomiky

Riziko deflace, tedy poklesu cen, a pravděpodobnost využití nekonvenčních nástrojů měnové politiky, jako jsou například devizové intervence, se podle rady snížilo. Vyplývá to ze zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady ČNB ve čtvrtek 4. února. Rada tehdy nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.

Zároveň na jednání zaznělo, že při zpřísňování měnové politiky je zapotřebí postupovat opatrně. Členové bankovní rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub konstatovali, že část zpřísňování měnových podmínek předpokládaného prognózou již učinilo nedávné posílení kurzu koruny a zvýšení dlouhodobějších úrokových sazeb. Dále uvedli, že možnost zahájení normalizace úrokových sazeb ještě v letošním roce je reálná. Současně ale také vyslovili obavy z chyby v podobě předčasného zpřísňování měnové politiky.

Viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký a člen rady Oldřich Dědek se obávali, zda pozorované zpřísnění měnových podmínek není předčasné. Člen rady Aleš Michl řekl, že úrokové sazby by měly stoupnout, až když bude pandemie pod kontrolou.

"Podle nás centrální bankéři zvýší úrokové sazby až ve chvíli, kdy si budou jisti, že v tomto mohou pokračovat také v průběhu následujících zasedání. Taková chvíle podle nás nastane až v listopadu letošního roku, kdy bude mít bankovní rada kompletní data z ekonomiky za druhé čtvrtletí a druhá polovina roku již bude vykazovat známky plného oživení," uvedl ekonom Komerční banky František Táborský. V případě, že by nová data z ekonomiky i nadále pozitivně překvapovala, mohlo by podle něj první zvýšení přijít již v září. "Dřívější změna měnové politiky je podle nás nepravděpodobná," dodal.

ČNB minulý týden představila také novou prognózu. S ní je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich postupným nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. "Pokud bude vývoj podle našich předpokladů, pak někdy kolem poloviny roku by se situace mohla zlepšit. Pak čekáme, že bude prostor pro nějaké postupné kroky ve směru normalizace úrokových sazeb," uvedl ve čtvrtek guvernér ČNB Jiří Rusnok.

ČNB v nové prognóze letos počítá s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a příští rok s růstem o 3,8 procenta. Bankovní rada podle záznamu na svém jednání ocenila odolnost domácího průmyslu během druhé vlny pandemie. "Relativně vysoký podíl průmyslu na domácí přidané hodnotě v současné situaci představuje komparativní výhodu České republiky," uvádí záznam.

ČNB dnes také vydala první Zprávu o měnové politice. Ta nahrazuje dosavadní Zprávu o inflaci, která byla publikována od roku 1998. Nově koncipovaná zpráva podle banky upouští od podrobného faktografického popisu minulého hospodářského a měnového vývoje a zaměřuje se na klíčová ekonomická témata, která mají dominantní vliv na budoucí vývoj našeho hospodářství, inflace a tím i na nastavení měnové politiky.