O kolik vzroste minimální mzda? Ve hře jsou tři varianty

Chystané nařízení se třemi verzemi zveřejnila vláda na svém webu.

Minimální mzdu, za kterou podle dřívějších údajů pracuje asi 150.000 lidí, stanovuje kabinet. Vycházet by měla z dohody odborářů a zaměstnavatelů. Ti se ale na růstu obvykle neshodnou, takže částku nakonec určuje vláda. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) odborové předáky a podnikatele vyzvala, aby se dohodli do konce října. Shodu zatím nenašli.

Podle ministerstva práce představuje přidání o 1650 korun na 15.000 korun, jak požadují odbory, navýšení o 12,4 procenta. Minimální mzda by tak odpovídala 41,6 procenta průměrné mzdy, spočítal úřad. Čistého je to 12.410 korun. Stát, samosprávy a zdravotní pojištění by vydaly příští rok o 814 milionů víc a podnikatelé o 4,3 miliardy navíc. Na sociálním pojištění by se ale vybralo o 1,2 miliardy víc a na zdravotním pojištění o 510 milionů korun víc.

Podle předáka Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly je minimální mzda v Česku ve srovnání s jinými zeměmi EU nízká, čeští pracovníci si výraznější přidání zaslouží, firmy to zvládnou a stát bude mít vyšší příjmy z daní a odvodů. Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje odhadovanému růstu ekonomiky a inflace v letošním roce odpovídá ale přidání 700 korun a dávat vyšší částku by bylo nezodpovědné.

Maláčová navrhuje růst o 1350 na 14.700 korun, tedy o 10,1 procenta. Podíl k průměrnému výdělku by činil 40,8 procenta. Čistý příjem by byl 12.203 korun. Veřejné rozpočty by to stálo 639 milionů korun navíc. Firmy by musely vyplatit o 3,5 miliardy víc. Do sociálního pojištění by mohlo přitéct 966 milionů a do zdravotního 414 milionů.

Zvýšení o 1150 korun na 14.500 korun by znamenalo růst o 8,6 procenta a 40,2 procenta průměrné mzdy. Čistá částka by se dostala na 12.065 korun. Veřejné rozpočty by vyplatily o 527 milionů víc a zaměstnavatelé v soukromém sektoru o tři miliardy víc. Sociální odvody by se zvedly o 820 milionů a zdravotní o 351 milionů.

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) už dřív řekla, že zvýšení minimální mzdy by mělo držet krok s růstem ostatních mezd. Podle prognózy ministerstva financí by výdělky příští rok měly růst o 5,9 procenta. Ministerstvo práce v podkladech uvádí, že by se průměrná mzda měla zvednout v roce 2020 o 5,5 procenta.

Svaz průmyslu a dopravy poukazuje na to, že s minimální mzdou roste i zaručená mzda. Představuje nejnižší výdělek, na který má člověk podle složitosti vykonávané práce a podle odbornosti nárok. Vyplácí se v osmi stupních. Nejnižší odpovídá minimální mzdě, nejvyšší jejímu dvojnásobku. Nově by tak mohla činit až 29.000 korun, 29.400 korun, nebo 30.000 korun.

Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že chce růstem minimální mzdy přes zaručenou mzdu tlačit na zvedání ostatních výdělků. Navýšením chce také motivovat lidi k práci, ochránit je před chudobou a zajistit jim příjem na život bez dávek.

Zaměstnavatelé požadují stanovení vzorce, podle něhož by se minimální mzda předvídatelně navyšovala. Ministerstvo práce původně v chystané novele zákoníku práce počítalo s tím, že by minimální mzda odpovídala 50 procentům průměrného výdělku z předloňska. Podle Svazu průmyslu a dopravy by to mělo být 44 procent. Podle odborářů je tento podíl nedostatečný. Vzorec nakonec z připravovaných změn pracovního kodexu vypadl.