Pravidla pro kurzarbeit se nepovedla, přiznává Babiš. Debata ve Sněmovně se protáhne

Návrh nových pravidel takzvaného kurzarbeitu se nepovedl, nikdo není spokojený. Na on-line sněmu Svazu průmyslu a dopravy to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně proto očekává o kurzarbeitu dlouhou debatu. Dolní komora Parlamentu se k úvodnímu kolu diskuse o novele o zaměstnanosti sejde na schůzi ve středu od 10:00.

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se měla zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se zřejmě nestihne. Navázala by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru.

"Máme ve středu Sněmovnu, návrh se nepovedl, nikdo není spokojený. Dokonce ministr (zemědělství Miroslav) Toman (ČSSD) ve vládě hlasitě protestoval proti kurzarbeitu, protože jeho resortu chybí asi 15.000 zaměstnanců," řekl Babiš. "To nejdůležitější, co nás čeká, je rozhodnout o prodloužení Antiviru a samozřejmě zavést kurzarbeit," dodal předseda vlády.

Opoziční poslanci si před posledním jednáním Sněmovny stěžovali, že dostali předlohu jen krátce před plánovaným projednáním. Dolní komora nakonec nepodpořila projednání vládního návrhu ve stavu legislativní nouze.

"Debata ve Sněmovně bude asi dlouhá, budeme chtít různá vyjádření. Jsou firmy, které volají po tom, aby žádný kurzarbeit nebyl a Antivirus se neprodlužoval, a jsou firmy, které to chtějí," poznamenal Babiš.

Podle novely by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 procent čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek.

Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 procent pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku.

Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle "relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje". Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události.

Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve Sněmovně upravilo.

Související

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Jurečka se domnívá, že vláda může schválit kurzarbeit do dvou či tří týdnů

Vláda by mohla v příštích dvou či třech týdnech schvalovat nařízení, které by umožnilo při nedostatku plynu spustit kurzarbeit. ČTK to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Podle návrhu by se zkrácená práce s příspěvkem státu na mzdy mohla zavést při omezení či zrušení dodávek plynu a ohrožení ekonomiky, a to do konce června. 
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Co bude, pokud dojde plyn? Ministerstvo připravuje kurzarbeit

Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou dnes zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity. 

Více souvisejících

kurzarbeit Andrej Babiš zaměstnavatelé Ekonomika Miroslav Toman

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 3 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 11 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

včera

Aktualizováno 20. prosince 2024 22:35

Do davu lidí na trzích v Magdeburgu najelo auto

Mimořádná zpráva Teroristický útok v Magdeburgu: Do davu lidí najelo auto, 2 mrtví a až 80 zraněných. Incident zachytila kamera

V německém Magdeburgu, hlavním městě spolkové země Sasko-Anhaltsko, došlo k tragické události, když auto najelo do davu lidí na vánočním trhu. Podle serveru CNN si incident vyžádal minimálně 2 oběti (původní informace hovořily o 11) a desítky dalších osob utrpěly zranění. Server Bild s odvoláním na úřady uvedl, že šlo o záměrný teroristický útok.

20. prosince 2024 22:32

20. prosince 2024 21:43

Prezident Pavel telefonicky hovořil se Zelenským

Prezident Petr Pavel uskutečnil telefonický hovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, během kterého se zaměřili na klíčová témata spojená s vojenskou podporou Ukrajiny. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy