Přebytky rozpočtu asi půjdou jen na snížení státního dluhu, návrh prošel v prvním kole

Případné přebytky státního rozpočtu asi bude možné do budoucna využít jen na snížení státního dluhu. Úřady nebudou moci peníze na mzdy za neobsazená místa použít jinak. Změny má přinést novela rozpočtových pravidel, kterou dnes Sněmovna v prvním kole projednávání podpořila. Odmítla snahu opozice vrátit novelu vládě k přepracování. Novelu nyní posoudí sněmovní rozpočtový výbor.

V současnosti rozhoduje o využití přebytku nebo úhradě schodku Poslanecká sněmovna, přebytek je tak možné použít nejen na snížení státního dluhu, ale i na výdaje určené Sněmovnou.

Hospodaření státu loni skončilo ve schodku 28,5 miliardy korun, předloni s přebytkem 2,9 miliardy korun. V roce 2017 vykázal státní rozpočet schodek 6,2 miliardy korun a o rok dříve přebytek 61,8 miliardy korun. Od roku 2001 do roku 2015 skončil rozpočet celoročně vždy ve schodku. Státní dluh měl podle odhadů ministerstva ke konci loňského roku meziročně vzrůst na 1662 miliard korun, letos na na 1704,6 miliardy korun.

Ministerstvo financí chce zároveň vázat peníze, které úřady získávají na neobsazená místa ve své evidenci. Nesměly by tak bez souhlasu ministerstva peníze využít na jiný účel. Vláda si od toho slibuje roční úsporu ve výši až dvě miliardy korun. V současnosti dostávají ministerstva a další úřady peníze z rozpočtu na platy bez ohledu na to, zda místa obsazená jsou nebo ne. V případě, že místa obsazena nejsou, může úřad použít peníze pro svoje potřeby.

"Považuji to za naprosto klíčové a revoluční," hájila změnu ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní odpadne motivace úřadů úmyslně udržovat určitou část míst neobsazených a prostředky používat k vylepšování platů jiných zaměstnanců.

Pirátský poslanec Mikuláš Ferjenčík se obává, že úřady se novému opatření pokusí vyhnout obsazením míst méně kvalifikovanými pracovníky, kteří by pracovali za nižší mzdu, a peníze si přerozdělí. Schillerová to odmítla. Podle ní jsou na místa ve státní správě stanoveny kvalifikační předpoklady.

Novela má také snížit penále související s odvodem za porušení rozpočtové kázně z promile denně na 0,4 promile denně. Ve financování z programů EU i národních programů novela počítá s tím, že se rozšíří evidence informačního systému programového financování o dotační neinvestiční akce. Cílem je získat ucelený přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích poskytovaných ze státního rozpočtu. Pro dotační neinvestiční akce novela připouští zjednodušenou evidenci.

Související

Ministerstvo financí

Státní dluh poprvé překročil hranici tří bilionů korun

Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280.574 korun.
Peníze, ilustrační foto

Úrok na českém dluhu klesá nejníže za dva roky, díky balíčku i zvládnuté energetické krizi

Růst cen českých vládních dluhopisů přináší příznivou situaci pro Fialovu vládu, jelikož se snižuje úrok, který musí stát platit. To znamená, že vláda si může půjčovat na mezinárodních trzích levněji a současně snižuje náklady na obsluhu státního dluhu. Tím zůstává více finančních prostředků k umoření existujícího dluhu a také k provedení dalších investičních nebo sociálních výdajů. Popsal pro EuroZprávy,cz ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

státní dluh státní rozpočet Alena Schillerová Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana) Ministerstvo financí Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 54 minutami

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 8 hodinami

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy