Prognóza ČBA: Česká ekonomika letos klesne o 7,5 procent

Česká bankovní asociace v nové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos klesne kvůli dopadům šíření koronaviru v průměru o 7,5 procenta. Příští rok by se pak měla ekonomika vrátit k růstu 5,3 procenta. Asociace o tom dnes informovala na tiskové konferenci.

Deník Shopaholičky

Aktuální odhady ČBA nepočítají s případnou další vlnou pandemie na podzim, ani s opakováním plošných opatření proti šíření koronavirové nákazy v případě, že by se počet nakažených razantně zvyšoval. Taková plošná opatření by mohla ekonomický výhled dále zhoršit.

Ministerstvo financí čeká letos pokles o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta. Ministryni financí Alenu Schillerovou (za ANO) horší odhady asociace nepřekvapily, i když dnes neměla možnost se s nimi podrobně seznámit. "My jsme poslední makroekonomickou prognózu dělali v dubnu, byla zatížená především velkou mírou nejistoty. Novější jsme od té doby nedělali a budeme ji dělat nejdřív začátkem září," řekla ČTK Schillerová při dnešní návštěvě v Libereckém kraji.

V září budou podle Schillerové k dispozici aktuální čísla z Českého statistického úřadu. "Budeme mít za sebou tři čtvrtě roku pokladních plnění, budeme vidět vývoj ekonomiky v Evropě, ve světě, protože jsme malá otevřená ekonomika závislá na exportu. Budeme mít mnohem přesnější čísla a na těch postavíme rozpočet roku 2021, odhad příjmů a střednědobý výhled na léta 2022 a 2023," dodala ministryně.

Ekonomové bank sdružených v ČBA se shodli, že nejvýraznější pokles hrubého domácího produktu nastal letos ve druhém čtvrtletí. Zároveň ale upozornili, že na úroveň roku 2019 se ekonomika vrátí nejdříve v roce 2022. Loni ekonomika stoupla o 2,5 procenta. Ještě na počátku roku před propuknutím pandemie analytici vesměs očekávali letos růst ekonomiky zhruba o dvě procenta.

Nastartování a budoucí vývoj ekonomiky jsou nyní podle ČBA závislé zejména na vývoji zahraniční poptávky a obnovení důvěry v ekonomiku. Český export čeká pozvolné a zároveň křehké oživení. Podle průzkumu Raiffeisenbank a Asociace exportérů více než tři čtvrtiny dotázaných exportérů očekává do konce letošního roku pokles zakázek. Většina z nich počítá dokonce s dvouciferným propadem objednávek ze zahraničí, uvedla dnes hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Nezaměstnanost by měla v letošním i příštím roce stoupnout až na dvojnásobek předkrizové úrovně, ale i tak by měla mít ČR nadále jednu z nejnižších nezaměstnaností v EU. "Rychlost, s jakou nezaměstnanost poroste, se bude ve značné míře odvíjet od pokračování kurzarbeitu, který umožňuje firmám udržet zaměstnanost i v čase nízkých objednávek. Situace na trhu práce se obrátí k lepšímu nejdříve až ve druhé polovině příštího roku," uvedl ekonom ČSOB Petr Dufek.

Dopady vládních opatření proti šíření koronaviru se podle ČBA týkaly letos zejména soukromých investice a exportů. Pokles soukromých investic analytici odhadují meziročně o 15,7 procent, a meziroční pokles exportu o zhruba 12 procent. Soukromá spotřeba by měla být mimo jiné díky vládním opatřením proti růstu nezaměstnanosti klesnout jen o 3,4 procenta. Vládní spotřeba by naopak díky schváleným podpůrným balíčkům měla stoupnout meziročně o 6,1 procenta.

"Pro Česko je samozřejmě klíčové, co se v příštích měsících a dvou až třech letech odehraje v automobilovém průmyslu, který je postižen nejen momentálním dvouciferným poklesem poptávky," uvedl ekonomický analytik ČBA Miroslav Zámečník.

Kvůli zvýšení schodku letošního rozpočtu ze 40 na 500 miliard korun se podle ekonomů bank dostanou veřejné finance do schodku 8,2 procenta HDP z loňského přebytku 0,2 procenta HDP. V roce 2021 by pak schodek měl klesnout na 4,5 procenta HDP. Za standardních okolností požadují pravidla EU schodek veřejných financí do tří procent HDP.

Veřejný dluh by pak měl letos podle ČBA stoupnout na 39,5 procenta HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Příští rok by pak měl dluh podle odhadů stoupnout až na 42,3 procenta HDP. "V rámci EU bude český veřejný dluh po krizi stále patřit k nižším hodnotám, rychlost nárůstu schodku je však třeba vidět v kombinaci s rozpočtovými dopady na péči o stárnoucí populaci a se stále nedořešenými přístupy k penzijní reformě," uvedl Zámečník.

Rozdíly mezi odhady analytiků k vývoji HDP byly pro letošní i příští rok extrémní, upozornila ČBA. Pro letošní rok se odhady pohybovaly v rozmezí od minus 6,8 procenta do minus 10,3 procenta. Růst v příštím roce pak odhadovali mezi 3,5 až 7,1 procenta.

ČNB v květnové prognóze očekává letos pokles HDP o osm procent a příští rok růst o čtyři procenta. Novou prognózu centrální banka zveřejní na počátku srpna. Ministerstvo financí podle dubnových odhadů čeká letos pokles o 5,6 procenta a příští rok růst o 3,1 procenta. Z mezinárodních institucí například OECD letos předpovídá pro českou ekonomiku pokles o 9,6 procenta a příští rok růst o 7,1 procenta.

Deník Shopaholičky

Související

Americký dolar, ilustrační fotografie. Analýza

Blíží se globální finanční panika? USA ztrácejí důvěryhodnost, Čína ani EU je ale nenahradí

Světový finanční řád vstupuje do nebezpečné fáze. Americký dolar, trh s vládními dluhopisy Spojených států i samotná globalizace ztrácejí dřívější opěrné body, zatímco Washington není schopen zkrotit dluh ani garantovat stabilitu systému. Nového hegemona není vidět, trhy stojí na rostoucí nedůvěře a stačí relativně malý šok, aby se napětí přelilo v globální paniku – možná ne zítra, ale ekonomické prostředí na ni nikdy nebylo připravenější.
Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025) Rozhovor

Ekonom o Babišově vládě: Má nerozumný program. Ekonomika teď funguje poměrně dobře

Ekonom Libor Žídek z brněnské Masarykovy univerzity v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvil o tom, jak vnímá ekonomickou politiku budoucí vlády. Naše redakce s ním probrala například deklarované udržování deficitu pod třemi procenty hrubého domácího produktu, státní podporu bydlení a hypoték nebo znovuzavedení EET. „Z mého pohledu je samozřejmě správné, pokud se omezí možnosti obcházení výběru daní. Na druhou stranu to pochopitelně bude znamenat zátěž, zejména pro menší živnostníky,“ říká ekonom.

Více souvisejících

Ekonomika HDP ČR ČBA (Česká bankovní asociace) Česká republika nezaměstnanost / nezaměstnaní

Aktuálně se děje

před 1 minutou

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 20 minutami

před 57 minutami

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy