Veřejné finance se letos dostanou do schodku 5,1 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňského přebytku 0,3 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by pak měl letos stoupnout na 37 procent HDP z loňských 30,8 procenta HDP. Vyplývá to z Konvergenčního programu, který je součástí Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí vypracované ministerstvem financí.
V roce 2021 by pak měly být veřejné finance ve schodku 4,1 procenta HDP a dluh by měl činit 40 procent HDP. MF také navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na 1,792 bilionu korun. V roce 2022 by to mělo být 1,811 bilionu korun a o rok později 1,825 bilionu Kč.
"Letošní Konvergenční program vznikal v naprosto bezprecedentní situaci. Nejistoty kolem trvání pandemie nového typu koronaviru, délka trvání jednotlivých již přijatých opatření, výčet možných nových opatření a celkový účet za škody v ekonomice, sociální náklady a rezultující dopady do veřejných financí nebudou zřejmě s jistotou známy ani do konce roku 2020," uvádí úvod materiálu. Kvůli dopadům šíření koronaviru MF prosadilo zvýšení schodku letošního rozpočtu ze 40 na 300 miliard korun.
Podle MF si je Evropská komise těchto aspektů plně vědoma, a proto byly požadavky na obsah konvergenčních programů citelně zredukovány a komise požaduje data pouze k rokům 2020 a 2021. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.
Konvergenční program je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech. MF už v odhadech počítá například s růstem důchodů.
MF v programu počítá letos s poklesem ekonomiky o 5,6 procenta a příští rok s růstem o 3,1 procenta.
Výdaje rozpočtu a fondů navrhuje MF příští rok na 1,792 bilionu
Ministerstvo financí navrhuje pro příští rok výdajové rámce státního rozpočtu a státních fondů na 1,792 bilionu korun. V roce 2022 by to mělo být 1,811 bilionu korun a o rok později 1,825 bilionu Kč. Vyplývá to z návrhu Rozpočtové strategie sektoru veřejných institucí, kterou vypracovalo ministerstvo financí. Materiál má ČTK k dispozici. MF zvýšilo rámce proti jejich aktualizaci ve Střednědobém výhledu státního rozpočtu České republiky pro rok 2021 o 86 miliard korun a pro rok 2022 o 32 miliard korun.
Způsob určení výdajových rámců se odvíjí od pravidel stanovených zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Konstrukce pravidel zajišťuje, že hospodaření vládních institucí nepřekročí střednědobý rozpočtový cíl. V aktuálním materiálu ovšem MF upozornilo, že odvození výdajových rámců se přechodně neřídí střednědobým rozpočtovým cílem, nýbrž pevně stanovenými hodnotami strukturálního salda.
Kvůli dopadům šíření koronaviru na příjmy státu MF totiž prosadilo vedle navýšení schodku rozpočtu ze 40 na 300 miliard korun také novelu zákona o rozpočtové odpovědnosti. Podle ní je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP). To je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu.
Schválení rozpočtové strategie vládou je jedním z prvních kroků k přípravě státního rozpočtu na příští rok. Vláda by měla materiál projednat do konce dubna, jeho součástí je i Konvergenční program. Ten musí vláda poslat do Bruselu každoročně do konce dubna.
Související
Babišova vláda schválila zákon, který má pomoci s regulací cen pohonných hmot
V Česku začaly platit maximální ceny pohonných hmot
Ministerstvo financí , veřejné finance , státní rozpočet , Ekonomika
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
před 2 hodinami
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
před 3 hodinami
„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest
před 4 hodinami
Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení
před 5 hodinami
Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje
před 6 hodinami
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
před 7 hodinami
Babiš se inspiroval v Izraeli. Nemocnice v Letňanech bude vojenská
před 8 hodinami
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
před 9 hodinami
Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi
před 10 hodinami
Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo
před 12 hodinami
Ze světa přichází první reakce na střelbu. Lídři útok odsoudili
před 12 hodinami
Chtěl střílet na Trumpovy úředníky. Útočníkem je jednatřicetiletý učitel, v pondělí jde před soud
před 13 hodinami
Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě
před 13 hodinami
Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali
před 15 hodinami
Počasí příští týden: V noci může ještě mrznout, pak dorazí téměř letní teploty
včera
Můžou zavolat. Trump zrušil další jednání v Pákistánu o ukončení války s Íránem
včera
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
včera
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
včera
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
včera
40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa
Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.
Zdroj: Libor Novák