Průměrná mzda vzrostla na 34 077 korun. Ekonomové očekávají horší vývoj

Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 1,4 procenta, což je nejméně od konce roku 2013. Informoval o tom dnes Český statistický úřad (ČSÚ). Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Medián mezd, tedy střední hodnota mezd, vzrostl meziročně o 5,8 procenta na 29.333 Kč. U mužů dosáhl 31.790 Kč a u žen 26.723 Kč. Medián představuje hodnotu mzdy zaměstnance uprostřed hodnot mezd, takže polovina hodnot mezd je nižší než medián a druhá polovina vyšší. Osmdesát procent zaměstnanců tak pobíralo podle ČSÚ mzdu mezi 15.761 Kč a 53.850 Kč.

Ekonomové oslovení ČTK odhadovali, že reálný růst mezd zpomalí na 1,1 až 2,5 procenta. Odůvodnili to nejen poměrně vysokým růstem spotřebitelských cen, ale i dopady šíření koronaviru.

Podle statistiků protikoronavirová opatření ukazatele pracovního trhu v prvních třech měsících roku ještě moc nepoznamenala, s výjimkou počtu odpracovaných hodin. "Dopady nastupující koronavirové krize se projevily výrazně pouze v průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin za březen, kdy meziročně došlo k jejich snížení o deset procent," uvedli statistici. Jako viníka slabého růstu mezd vnímají vyšší inflaci, která v prvním čtvrtletí dosáhla 3,6 procenta, tedy o 0,8 procentního bodu více než byla loňská hodnota a o 1,5 bodu než předloňská.

Proti předchozímu čtvrtletí činil růst průměrné mzdy v prvním čtvrtletí po očištění od sezonních vlivů 1,1 procenta.

Vývoje průměrné mzdy v prvním čtvrtletí se pandemie koronaviru dotkla jen částečně. Výrazně horší údaje lze tak čekat až za druhé čtvrtletí. Vyplývá to z vyjádření ekonomů. Ti ale zároveň upozornili, že růst průměrné mzdy by se snižoval i bez dopadů šíření koronaviru. Pandemie snížení růstu průměrné mzdy jen umocnila.

"Výraznější dopad pandemie a to, jak moc zaměstnavatelé najeli na úsporná opatření, se ve větší míře promítne teprve do vývoje mezd za druhé čtvrtletí. Ačkoliv je mzdový vývoj ve zbytku letošního roku zahalen vysokou nejistotou, tak je zřejmé, že na rychlý růst mezd můžeme zapomenout a úspěchem bude, když mzdový růst letos překoná inflaci," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Podle něj je zřejmé, že pracovní trh dosáhl svých limitů v loňském roce a letos by mzdy zpomalovaly i pokud by nebyla pandemie.

"Ke zpomalení růstu mezd by pravděpodobně docházelo i bez recese vyvolané pandemií, ovšem covid-19 bude zpomalení růstu mezd ještě umocňovat," uvedl i ekonom Komerční banky Michal Brožka. Tahounem růstu mezd nyní bude podle něj veřejný sektor, zatímco na mzdách v soukromém sektoru se bude kvůli poklesu hospodářství a oslabení poptávky šetřit.

"Dosavadní svižný růst mezd předešlých let příchodem koronavirové krize a související nejistoty ohledně budoucího ekonomického vývoje skončil. Za první čtvrtletí prozatím nebylo zpomalení mezd ještě natolik citelné, protože pandemie koronaviru zasáhla jen závěr čtvrtletí, a jen některá odvětví, zpomalení mezd od druhého čtvrtletí však bude výraznější," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler.

Upozornil, že horší vývoj průměrné mzdy ve druhém čtvrtletí lze čekat nejen kvůli restriktivním opatřením a zpomalení ekonomiky, ale i kvůli technickým faktorům. "Ošetřovné a kompenzace za nařízenou karanténu nebudou brány jako mzdy, a budou tak výpočet průměrné mzdy snižovat. Stejně tak výpočet průměrné mzdy sníží ti zaměstnanci, kteří pobírali nižší mzdu z titulu překážek na straně zaměstnavatele," uvedl.