Průzkum: Po dlouhém období konjunktury se růst mezd zastavuje

Vyplývá to z finanční ohodnocení stovek pracovních pozic v devíti oborech, jež zveřejnila personální agentura Grafton Recruitment.

"Již od roku 2019 sledujeme postupné zpomalování růstu české ekonomiky, které letos ještě zvýraznila pandemie koronaviru. I když firmy mohly využít řadu vládních podpůrných opatření, dá se očekávat jak propad české ekonomiky o deset až 15 procent, tak i růst nezaměstnanosti až na šest až deset procent," uvedl ředitel Grafton Recruitment Martin Malo.

Již nyní je podle něj patrný trend, kdy se na jedné straně výrazně snižuje počet nově otevíraných pozic u zaměstnavatelů, na druhé straně násobně roste počet volných uchazečů. Pro zaměstnavatele to znamená, že se mohou opět plně soustředit na výběr kvalitnějších kandidátů i na produktivitu práce. Ta v předchozích letech obecně spíše stagnovala. Dalším efektem aktuálního vývoje pracovního trhu je i výrazné snížení fluktuace zaměstnanců, a to právě z důvodu nízkého počtu otevřených pracovních nabídek.

Značnou nejistotu pociťují zaměstnanci i zaměstnavatelé. Vyplývá jak z epidemiologického vývoje, tak z nejasných a měnících se objemů zakázek, a je důvodem velké opatrnosti firem při náboru zaměstnanců. Trendem roku 2020 proto je a bude flexibilní forma zaměstnávání uchazečů.

"Dá se očekávat, že po zbytek roku nebude velký zájem o nábor uchazečů bez kvalifikace, nadále se však budeme potýkat s nedostatkem kvalifikovaných kandidátů, kteří dříve často přicházeli ze zahraničí, ale kvůli pandemii museli v mnoha případech opustit ČR. Přeshraniční nábor bude proto i nyní, v době rostoucí nezaměstnanosti, potřeba," upozornil Malo.

Největší poptávka po uchazečích je zřejmě v elektronickém obchodování a v datové analýze. Nárůst je patrný i u administrátorských pozic v rámci infrastruktury a hojně poptávaní jsou i "cloud specialisté".

Výrobní obory zasáhla pandemie výrazně, propad zaznamenal zejména automobilový průmysl a firmy, které jsou na na něj napojené. U těchto výrobců byl zastaven nábor a byly rušeny finanční a nefinanční benefity. Naproti tomu výrobní firmy z farmacie nebo potravinářství zažívaly i během vrcholu pandemie růst a potřebovaly nabírat nové pracovníky. Naopak finance patří k oborům pandemií nejméně zasaženým. Po zastavení náboru během celostátní karantény zaznamenal tento sektor nejrychlejší návrat zpět na hodnoty před pandemií.