Téměř čtyři pětiny českých firem očekávají kvůli pandemii nemoci covid-19 pokles příjmů nebo zisků. Více než polovina firem ale zároveň věří, že kdyby mimořádná opatření nyní skončila, vrátil by se do tří měsíců jejich byznys do normálu. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, ve kterém minulý týden odpovídali finanční ředitelé firem z 21 zemí.
Celkem 80 procent světových finančních ředitelů uvádí, že covid-19 způsobí pokles jejich příjmů nebo zisků. V Česku je toto číslo velmi podobné celosvětovému průměru, činí 79 procent.
Nejoptimističtěji jsou finanční ředitelé německých firem, poklesu tržeb či zisků se obává 56 procent z nich. Naopak v USA, zemi s nejvíce nakaženými, pokles finančních ukazatelů svých firem očekává 81 procent oslovených ředitelů.
"Dopad na firmy je obrovský a bezprecedentní. Továrny největších výrobců se zastavily, narušily se dodavatelské řetězce, zamrzla poptávka," komentoval čísla partner PwC ČR Petr Smutný. Rozdíly mezi zeměmi vidí v jejich připravenosti. "V Německu je jasný plán a tamní podnikatelé mají důvěru ve státní instituce, které se chovají předvídatelně a transparentně," podotkl.
Nejčastější obava českých finančních ředitelů pramení z toho, že světová ekonomika upadne do recese (79 procent), následuje obava z finančních dopadů, jako je třeba nedostatek likvidity a kapitálových zdrojů (47 procent) a na třetím místě je obava z poklesu nálady spotřebitelů a s tím spojeného poklesu poptávky (41 procent).
Tato trojice největších obav kopíruje i globální pořadí. Co do 'procentuálního promoření obavami' se vymyká pouze strach z nedostatku financování. V Česku ho pociťuje výrazně méně ředitelů (47 procent), než je celkový průměr (70 procent), ale i než kolik je takových ředitelů v Německu (72 procent) či USA (75 procent). Relativně menší obava z nedostatku financování může odrážet víru v silný finanční sektor a proklamovaná opatření České národní banky, míní ředitelka účetního poradenství PwC Olga Řehořková.
Nejčastěji zamýšlejí čeští finanční ředitelé omezovat náklady (76 procent) a odkládat či rušit plánované investice (71 procent). Tato opatření plánuje výrazně víc českých ředitelů, než je tomu u německých protějšků. V Německu plánuje ořezávat náklady 63 procent ředitelů a odkládat či rušit investice polovina z nich. Nejméně se na investice chystají sahat Dánové. V této zemi plánuje omezovat investice 41 procent finančních šéfů.
Kdyby hypoteticky pandemie covid-19 skončila právě dnes, 55 procent českých ředitelů očekává, že by se jejich firma dostala do normálního stavu do tří měsíců. Na 29 procent ředitelů v ČR, výrazně více než světový průměr (20 procent), si dokonce myslí, že se do starých kolejí vrátí do měsíce. Naopak 24 procent ředitelů čeká, že to bude trvat déle než půl roku.
Nejoptimističtější jsou opět v Německu, kde návrat do normálu do tří měsíců čekají plné tři čtvrtiny ředitelů. Těsně v závěsu je Švýcarsko, kde to stejně vidí 72 procent finančních ředitelů. Značnou víru v rychlý návrat mají i zástupci amerických firem, kde znovunastartování za jedno čtvrtletí předpokládá 61 procent ředitelů.
Související
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů
Ekonomika , Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
OBRAZEM: Orlík na historickém minimu. Voda ustoupila a ukázala tajemství dna
včera
Česká aristokracie smutní. Zemřel šlechtic Filip Sternberg
včera
Konec změny času není na pořadu dne. Vláda ji posvětila na dalších pět let
včera
Poslední Zlín to nevydržel a sáhl ke změně. Fotbalisty už nebude trénovat Červenka
včera
Pavlovi by zřejmě byl největším soupeřem. Babiš promluvil o kandidatuře na Hrad
včera
Karel III. napsal dopis, aby bylo jasno. Jde o Harryho a Meghan
včera
Hráč v bezvědomí a konec. Příprava extraligových velkoklubů byla předčasně ukončena
včera
Putin a Trump si volali, oznámil Kreml. Poradce prozradil detaily
včera
Takový bude začátek podzimu. Meteorologové nabídli výhled na měsíc
včera
Jedovaté látky po 11. září zabily víc lidí než samotné útoky. Úřady o nich věděly, odhalují utajované spisy
včera
Chystáme tvrdou reakci na rozhodnutí Maďarska vyhostit naše diplomaty, oznámilo Rusko
včera
Úspěch AfD je vítězstvím Putina a tvrdou ranou Ukrajině
včera
Argentina dál stupňuje spor o Falklandy. Kvůli spolupráci s Brity stíhá izraelskou firmu
včera
Merz připustil, že k výhře AfD mohla přispět jeho nízká popularita. rezignovat nehodlá
včera
Způsobili jste klimatickou krizi, vzkazuje světu nepálská vláda. Od zbytku světa žádá odškodnění za záplavy
Aktualizováno včera
Na Šumavě podle Turka uniká yperit, pak se opravil na fosgen. Červený označil únik toxických látek za katastrofu
včera
Úspěch AfD v Německu nemusí být ojedinělý. Tlaku čelí politický systém v celé Evropě
včera
Pohřeb válečného zločince Ratka Mladiće výrazně zhoršil vztahy mezi Bruselem a Srbskem
včera
Okamžité deportace, konec podpory Ukrajiny, obnovení vztahů s Ruskem... Co slibuje Němcům AfD?
včera
V Kanadě vstoupila v platnost odvetná cla vůči USA
Kanadská odvetná cla na americké zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů vstoupila v platnost po definitivním krachu obchodních jednání mezi oběma zeměmi. Opatření se týká mimo jiné hliníku, oceli, stavebních materiálů či zemědělských produktů. Americký prezident Donald Trump v reakci na to pohrozil zákazem prodeje kanadských proudových letadel firmy Bombardier v USA, pokud nebude jejich výroba přesunuta na americké území. Kanadský premiér Mark Carney zdůraznil, že jeho vláda na svých odvetných krocích trvá a je připravena reagovat na jakákoli další opatření ze strany Washingtonu.
Zdroj: Libor Novák