Téměř čtyři pětiny českých firem očekávají kvůli pandemii nemoci covid-19 pokles příjmů nebo zisků. Více než polovina firem ale zároveň věří, že kdyby mimořádná opatření nyní skončila, vrátil by se do tří měsíců jejich byznys do normálu. Vyplývá to z průzkumu společnosti PwC, ve kterém minulý týden odpovídali finanční ředitelé firem z 21 zemí.
Celkem 80 procent světových finančních ředitelů uvádí, že covid-19 způsobí pokles jejich příjmů nebo zisků. V Česku je toto číslo velmi podobné celosvětovému průměru, činí 79 procent.
Nejoptimističtěji jsou finanční ředitelé německých firem, poklesu tržeb či zisků se obává 56 procent z nich. Naopak v USA, zemi s nejvíce nakaženými, pokles finančních ukazatelů svých firem očekává 81 procent oslovených ředitelů.
"Dopad na firmy je obrovský a bezprecedentní. Továrny největších výrobců se zastavily, narušily se dodavatelské řetězce, zamrzla poptávka," komentoval čísla partner PwC ČR Petr Smutný. Rozdíly mezi zeměmi vidí v jejich připravenosti. "V Německu je jasný plán a tamní podnikatelé mají důvěru ve státní instituce, které se chovají předvídatelně a transparentně," podotkl.
Nejčastější obava českých finančních ředitelů pramení z toho, že světová ekonomika upadne do recese (79 procent), následuje obava z finančních dopadů, jako je třeba nedostatek likvidity a kapitálových zdrojů (47 procent) a na třetím místě je obava z poklesu nálady spotřebitelů a s tím spojeného poklesu poptávky (41 procent).
Tato trojice největších obav kopíruje i globální pořadí. Co do 'procentuálního promoření obavami' se vymyká pouze strach z nedostatku financování. V Česku ho pociťuje výrazně méně ředitelů (47 procent), než je celkový průměr (70 procent), ale i než kolik je takových ředitelů v Německu (72 procent) či USA (75 procent). Relativně menší obava z nedostatku financování může odrážet víru v silný finanční sektor a proklamovaná opatření České národní banky, míní ředitelka účetního poradenství PwC Olga Řehořková.
Nejčastěji zamýšlejí čeští finanční ředitelé omezovat náklady (76 procent) a odkládat či rušit plánované investice (71 procent). Tato opatření plánuje výrazně víc českých ředitelů, než je tomu u německých protějšků. V Německu plánuje ořezávat náklady 63 procent ředitelů a odkládat či rušit investice polovina z nich. Nejméně se na investice chystají sahat Dánové. V této zemi plánuje omezovat investice 41 procent finančních šéfů.
Kdyby hypoteticky pandemie covid-19 skončila právě dnes, 55 procent českých ředitelů očekává, že by se jejich firma dostala do normálního stavu do tří měsíců. Na 29 procent ředitelů v ČR, výrazně více než světový průměr (20 procent), si dokonce myslí, že se do starých kolejí vrátí do měsíce. Naopak 24 procent ředitelů čeká, že to bude trvat déle než půl roku.
Nejoptimističtější jsou opět v Německu, kde návrat do normálu do tří měsíců čekají plné tři čtvrtiny ředitelů. Těsně v závěsu je Švýcarsko, kde to stejně vidí 72 procent finančních ředitelů. Značnou víru v rychlý návrat mají i zástupci amerických firem, kde znovunastartování za jedno čtvrtletí předpokládá 61 procent ředitelů.
Související
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC
Ekonomika , Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 31 minutami
Válka s Íránem stojí USA astronomické částky
před 1 hodinou
Trump hrozí Íránu zničením největšího pole zemního plynu na světě
před 2 hodinami
Nepochopitelný útok, který ničí trhy. Babiš reaguje na izraelské údery
před 2 hodinami
Trump podlehl lobbistům, Írán nechystal 11. září ani Pearl Harbor, říká končící šéf protiteroristického oddělení
před 2 hodinami
Koubek zveřejnil svoji první nominaci. Na baráž s Irskem se Šulcem, Daridou i Klimentem
před 3 hodinami
Bude to nejlepší. Babiš vysvětlil, proč nechce Pavla na summitu NATO
před 3 hodinami
Trump svalil vinu na Izrael. Američané prý o útoku na ropné pole nevěděli
před 5 hodinami
Počasí v příštím týdnu ovlivní změna. Nastane po pondělku
včera
Sbormistr narazil u soudu. Předběžné opatření komplikuje televizní vysílání
včera
Za dva roky bude v Praze k vidění velký hokejový svátek. Světový pohár s hvězdami NHL
včera
Trump v neomalenosti vůči spojencům překonal Brežněva
včera
Rozhodnuto. Trenér Rulík po sezóně skončí u národního týmu a bude trénovat Kladno
včera
Pravda o útocích na ropná pole. Američané se distancují, ozvali se také Izraelci
včera
Bod obratu. Útoky na plynová pole a rafinérie jsou podle expertů zásadním zlomem ve válce s Íránem
včera
USA a Izrael zasáhly největší naleziště plynu na světě. Ceny ropy prudce rostou, NATO řeší, co s Hormuzským průlivem
včera
Zákazníci jsou stále agresivnější. Známý obchodní řetězec chystá nová opatření
včera
Ve švýcarském lyžařském středisku se zřítila kabina lanovky. Děsivý pád zachytila kamera
včera
Kuba odporuje Trumpovi. Pokus o ovládnutí ostrova narazí na nedobytný odpor, varuje prezident
včera
Naděje na ukončení sporu s Orbánem? EU a Ukrajina dosáhly průlomu v otázce ropovodu Družba
včera
Teherán pohřbívá Larídžáního a Solejmáního. Írán vyslal vlnu raket a dronů na Izrael
Íránem dnes otřásá vlna smutku i hněvu. V Teheránu se koná pohřeb Alího Larídžáního, dlouholetého šéfa národní bezpečnosti a jedné z nejvlivnějších postav islámské republiky, který zahynul při úterním izraelském náletu. Společně s ním je pohřbíván i Gholamrezá Solejmání, velitel paramilitárních jednotek Basídž. Larídžání byl považován za „pravou ruku“ režimu a architekta jeho obranné strategie, přičemž jeho smrt je nejcitelnější ztrátou od únorového zabití nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího.
Zdroj: Libor Novák