Rada ČNB zřejmě ve středu zvýší úrokové sazby o 0,75 procentního bodu

Šlo by o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit očekávání inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste.

Mírnější růst sazeb čekají ekonomové ještě na počátku příštího roku. Nevylučují tak nárůst základní úrokové sazby až ke čtyřem procentům. Základní úroková sazby byla naposledy na 3,5 procenta od srpna do listopadu 2008.

Na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu rada ČNB zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. Šlo o nejvýraznější zvýšení sazeb od roku 1997. Pro tehdejší rozhodnutí hlasovalo pět členů rady. Dva členové hlasovali pro sazby beze změny. Středečního zasedání rady se zúčastní všech sedm jejích členů.

Pro výraznější růst sazeb se v posledních dnech vyjádřilo několik členů bankovní rady. Například guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že ve středu bude potřeba zvednout sazby pravděpodobně o více než půl procentního bodu. Viceguvernér Marek Nora uvedl, že se bude na středečním zasedání rozhodovat mezi zvýšení sazeb o půl procentního bodu nebo o 0,75 procentního bodu. Naopak člen rady Aleš Michl avizoval, že bude hlasovat pro sazby beze změny stejně jako na předchozích zasedáních.

"Na základě posledních rozhovorů s centrálními bankéři je podle mě nejpravděpodobnějším scénářem zvýšení sazeb o 0,75 procentního bodu. Zcela vyloučit však nelze ještě výraznější zvýšení sazeb," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. Za nutností pokračovat ve výrazném zvyšování sazeb stojí podle něj kombinace prudkého růstu inflace, slabšího kurzu koruny a rychlejšího růstu domácí ekonomiky ve třetím čtvrtletí, a to především u spotřeby domácností.

"Vzhledem k bilanci rizik a dalším signálům z řad představitelů centrální banky se zdá byt nejpravděpodobnější scénář, že ČNB zvýší sazby ve středu o 0,75 procentního bodu," uvedl i hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

"Osobně považuji po posledních výrocích členů bankovní rady za nejpravděpodobnější růst sazeb o 0,5 procentního bodu, byť rada tento podzim prokázala, že umí překvapit. Další růst sazeb je pro zdolání inflace nezbytný, osobně bych k té polovině procenta ještě 0,25 procentního bodu přidal," uvedl partner PwC a expert na bankovnictví Petr Kříž.

"Dále nahoru, i když pomaleji, by sazby ČNB měly jít i příští rok. Očekáváme ještě jedno zvýšení o 0,25 procentního bodu a tedy vrchol hlavní úrokové sazby na 3,75 procenta," uvedl analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht. Důležitou roli podle něj sehraje, jak ČNB vyhodnotí lednovou inflaci. "Lednové číslo je přitom důležitým ukazatelem pro další vývoj inflace ve zbytku roku. Nelze tak vyloučit, že by se hlavní úroková sazba mohla vyšplhat i ke čtyřem procentům," dodal.

Důležitý bude začátek příštího roku i podle Nováka. "Pokud inflace zrychlí k osmi procentům a výše, tak bude bankovní rada v prvním čtvrtletí nucena sazby dále zvýšit a hlavní sazba se tak může dostat na čtyři procenta a případně i lehce nad tuto úroveň," uvedl.

"Se zpřísňováním měnové politiky skončí ČNB v únoru, kdy by sazby měly dosáhnout vrcholu ve výši čtyř procent. Pro prosincové zasedání očekáváme zvýšení základní sazby o 0,75 procentního bodu na 3,5 procenta," odhadl ekonom Komerční banky Martin Gürtler.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozornil, že vývoj inflace v ČR není jen důsledkem přechodného popandemického zvýšení cen energií či potravin, kterým například Evropská centrální banka zdůvodňuje své přesvědčení, že výrazná inflace v eurozóně není trvalého rázu. "Inflační situace v ČR je zkrátka historicky mimořádná a žádá si mimořádná opatření, přičemž ČNB bude pokračovat se zvyšováním základní sazby i v příštím roce, v jehož prvním čtvrtletí by měla kulminovat na úrovni čtyř procent. Tam se stabilizuje a v horizontu zhruba jednoho roku započne svůj sestupný cyklus," uvedl.