Bankovní rada České národní banky dnes vyhodnotila rizika a nejistoty aktuální prognózy jako výrazně proinflační, což vyžaduje rychlejší zpřísnění měnové politiky, tedy zvýšení úrokových sazeb. Na dnešní tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro dnešní rozhodnutí o zvýšení úrokových sazeb o jeden procentní bod dnes podle něj hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva byli pro sazby beze změny.
Aktuální listopadové prognóze ČNB přitom podle Rusnoka odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku.
Mezi hlavní rizika hovořící ve prospěch růstu inflace rada dnes označila hrozbu oslabení ukotvenosti inflačních očekávání, rychlejší a déletrvající růst cen průmyslových výrobců v zahraničí a zeslabení reakce kurzu koruny na růst domácích úrokových sazeb. "Výhled růstu zahraničních průmyslových cen se přehodnocuje výrazně vzhůru. Důvodem je zdražení energií v kombinaci s přetrvávajícími problémy s dodávkami. Výhled je tažen i silnou poptávkou," uvedl Rusnok. Stejně tak byl zatím kurz koruny slabší, než ČNB očekávala.
Rusnok dále uvedl, že dosavadní vývoj inflace svědčí o výrazných inflačních tlacích z domácí i zahraniční ekonomiky. Inflace tak podle něj bude v nejbližších čtvrtletích vysoko nad tolerančním pásmem kolem dvouprocentního inflačního cíle ČNB. V listopadu byla inflace šest procent, zhruba jeden procentní bod nad odhady ČNB.
Rada ČNB dnes zvýšila překvapivě základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod na 3,75 procenta. Důvodem růstu sazeb je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od roku 2008. Zároveň dnes šlo o třetí nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou. Ekonomové očekávali zvýšení sazby o 0,75 procentního bodu. "Přijaté rozhodnutí se opírá a podzimní makroekonomickou prognózu a informace získané od jejího zpracování," uvedl dnes Rusnok.
Související
Pozor na padělky. V Česku meziročně přibylo množství nepravých peněz
Ekonomika roste, hypotéky ale nezlevní, rozhodla ČNB. Nejistotou je válka na Ukrajině
ČNB , Jiří Rusnok (guvernér ČNB)
Aktuálně se děje
před 57 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 2 hodinami
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 5 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák