Schodek 300 miliard ČR zvládne, soudí analytici. Skopeček naopak Schillerovou kritizuje

Navrhovaný vyšší schodek letošního státního rozpočtu na úrovni 300 miliard korun nebude podle ekonomů znamenat pro tuzemskou ekonomiku problém. Bude to ale zřejmě znamenat budoucí zvýšení daní nebo nedostatek peněz na potřebné reformy. Schodek kolem 300 miliard se dal očekávat, ale nemusí jít ještě o konečné číslo, uvedli ekonomové pro ČTK.

Zvýšení letošního rozpočtového schodku na 300 miliard korun kvůli koronavirové epidemii chce v pondělí navrhnout vládě ministryně financí Alena Schillerová. Původně měl být letošní deficit 40 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila jeho navýšení na 200 miliard. Nyní jde o druhý návrh navýšení. Deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP.

"S narůstajícími ztrátami v ekonomice je nutné počítat i s vyšším schodkem státního rozpočtu. S odhadem, že to bude spíše kolem 300 miliard korun, pracujeme již zhruba měsíc. Schodek celého vládního sektoru, tedy i obcí a krajů, bude ještě vyšší," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy je třeba připustit, že se ministerstvo financí kvůli koronavirové krizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.

"Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronavirové krize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi," dodal Kovanda.

"Prozatím jsme pracovali s variantou deficitu kolem 350 miliard Kč, tedy zhruba kolem 5,5 procenta HDP. Dnes oznámená změna ze strany ministryně financí je již blíže tomuto odhadu, nicméně stále se nemusí jednat o finální číslo. Veškeré odhady jsou nyní totiž zatíženy velkou mírou nejistoty, jelikož nelze věrohodně předpovědět, jak se ekonomická aktivita bude skutečně dále vyvíjet," podotkl Jakub Seidler z ING. Deficit ani přes 300 miliard ale podle něj nebude pro tuzemskou ekonomiku problém, jelikož její zadlužení je v mezinárodním kontextu nízké, a má tak prostor pro nárůst celkového dluhu vlády. Nicméně na boj s koronavirem budou v budoucnu chybět jinde, například na provedení důchodové reformy či dalších potřebných reforem.

Schillerová nebyla podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka za více než měsíc od propuknutí koronavirové krize schopna odpískat ani ty nejkřiklavější příklady vládního populismu, o zbytných provozních výdajích státu nemluvě. "Každá odpovědná firma, každý podnikatel, každá rodina - ti, kteří jsou dnešní situaci postiženi, přehodnocují své výdaje z hlediska jejich nezbytnosti a důležitosti. Musí to dělat i stát," dodal.

Po pár týdnech chce ministryně Schillerová opětovně zvýšit schodek státního rozpočtu o dalších 100 mld. Dodnes přitom nebyla schopna odpískat ani ty nejkřiklavější vládní populistické výdaje, o zbytných provozních výdajích státu nemluvě. Zabraňme rozvratu veřejných financí!

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) April 19, 2020

Pokud vláda nehodlá peníze jen slibovat, ale firmám nedávat, do původního schodku 200 miliard se podle europoslance Luďka Niedermayera nemohla vejít. "Teď ministryně mluví o 300 miliardách. Nevím, kolikrát jsem varoval vládu, že utrácí peníze, které nemá, za výdaje, které nejsou ekonomicky správné. Vyjde nás to draho," dodal na svém twitterovém účtu.

Pokud vláda nehodlá peníze jen slibovat, ale firmám nedávat, do původního schodku 200 miliard se nemohla vejít. Teď ministryně mluví o 300 miliardách. Nevím, kolikrát jsem varoval vládu, že utrácí peníze, které nemá, za výdaje, které nejsou ekonomicky správné. Vyjde nás to draho.

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) April 19, 2020

Podle exministra financí a opozičního poslance Miroslava Kalouska je v navrhovaných 100 miliardách schodku navíc 60 miliard větší propad příjmů a 20 miliard státní pojištěnci. "Takže na masivní posílení toku likvidity k firmám to nevypadá. Spíš budeme dál vydávat peníze, které nemáme, na nesprávné výdaje. A 300 jistě není konečné číslo," podotkl na twitteru.

Související

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Pavel potvrdil, že zákon o státním rozpočtu vetovat nebude

Prezident Petr Pavel v nejnovější debatě Deníku otevřeně komentoval aktuální vnitropolitické i zahraniční otázky. Jedním z hlavních témat byl zákon o státním rozpočtu na rok 2026, který připravila vláda Andreje Babiše. Přestože prezident vnímá navržené snížení armádních výdajů o 21 miliard korun jako nezodpovědné a varuje před rizikem, že Česko bude v rámci NATO vnímáno jako černý pasažér, zákon se neystá vrátit. Svůj postoj zdůvodnil snahou o zachování stability a rozpočtové kontinuity, byť má k prioritám kabinetu značné výhrady.

Více souvisejících

státní rozpočet Alena Schillerová Jan Skopeček (ODS) Ekonomika Miroslav Kalousek Luděk Niedermayer

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy