Schodek 300 miliard ČR zvládne, soudí analytici. Skopeček naopak Schillerovou kritizuje

Navrhovaný vyšší schodek letošního státního rozpočtu na úrovni 300 miliard korun nebude podle ekonomů znamenat pro tuzemskou ekonomiku problém. Bude to ale zřejmě znamenat budoucí zvýšení daní nebo nedostatek peněz na potřebné reformy. Schodek kolem 300 miliard se dal očekávat, ale nemusí jít ještě o konečné číslo, uvedli ekonomové pro ČTK.

Deník Shopaholičky

Zvýšení letošního rozpočtového schodku na 300 miliard korun kvůli koronavirové epidemii chce v pondělí navrhnout vládě ministryně financí Alena Schillerová. Původně měl být letošní deficit 40 miliard korun. V březnu Sněmovna schválila jeho navýšení na 200 miliard. Nyní jde o druhý návrh navýšení. Deficit 300 miliard korun by byl nejvyšším schodkem v historii novodobé ČR píšící se od roku 1993, a to jak absolutně, tak relativně, tedy v poměru k HDP.

"S narůstajícími ztrátami v ekonomice je nutné počítat i s vyšším schodkem státního rozpočtu. S odhadem, že to bude spíše kolem 300 miliard korun, pracujeme již zhruba měsíc. Schodek celého vládního sektoru, tedy i obcí a krajů, bude ještě vyšší," uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.

Podle hlavního ekonoma Czech Fund Lukáš Kovandy je třeba připustit, že se ministerstvo financí kvůli koronavirové krizi ocitá v nesmírně obtížné roli, jelikož bezpříkladná míra nejistoty ohledně dalšího ekonomického vývoje u nás i ve světě nedovoluje sestavit byť jen elementárně spolehlivý rámcový rozpočtový výhled do zbytku letošního roku. V jiných zemích na tom nejsou o nic lépe.

"Je samozřejmě otázka, z čeho vláda tak vysoké manko veřejných rozpočtů bude financovat. Jednou z nejpravděpodobnějších cest je zvýšení daní doprovázené tolerancí dlouhodobě vyššího absolutního i relativního (v poměru k HDP) veřejného zadlužení ČR. Občané se tedy musí připravit na možnou realitu vyšších daní, například majetkových, po odeznění koronavirové krize. Za současný výpadek ekonomiky zkrátka někteří zaplatí ztrátou zaměstnaní a mnozí pak vyššími daněmi," dodal Kovanda.

"Prozatím jsme pracovali s variantou deficitu kolem 350 miliard Kč, tedy zhruba kolem 5,5 procenta HDP. Dnes oznámená změna ze strany ministryně financí je již blíže tomuto odhadu, nicméně stále se nemusí jednat o finální číslo. Veškeré odhady jsou nyní totiž zatíženy velkou mírou nejistoty, jelikož nelze věrohodně předpovědět, jak se ekonomická aktivita bude skutečně dále vyvíjet," podotkl Jakub Seidler z ING. Deficit ani přes 300 miliard ale podle něj nebude pro tuzemskou ekonomiku problém, jelikož její zadlužení je v mezinárodním kontextu nízké, a má tak prostor pro nárůst celkového dluhu vlády. Nicméně na boj s koronavirem budou v budoucnu chybět jinde, například na provedení důchodové reformy či dalších potřebných reforem.

Schillerová nebyla podle místopředsedy poslaneckého klubu ODS Jana Skopečka za více než měsíc od propuknutí koronavirové krize schopna odpískat ani ty nejkřiklavější příklady vládního populismu, o zbytných provozních výdajích státu nemluvě. "Každá odpovědná firma, každý podnikatel, každá rodina - ti, kteří jsou dnešní situaci postiženi, přehodnocují své výdaje z hlediska jejich nezbytnosti a důležitosti. Musí to dělat i stát," dodal.

Po pár týdnech chce ministryně Schillerová opětovně zvýšit schodek státního rozpočtu o dalších 100 mld. Dodnes přitom nebyla schopna odpískat ani ty nejkřiklavější vládní populistické výdaje, o zbytných provozních výdajích státu nemluvě. Zabraňme rozvratu veřejných financí!

— Jan Skopeček (@Jan_Skopecek) April 19, 2020

Pokud vláda nehodlá peníze jen slibovat, ale firmám nedávat, do původního schodku 200 miliard se podle europoslance Luďka Niedermayera nemohla vejít. "Teď ministryně mluví o 300 miliardách. Nevím, kolikrát jsem varoval vládu, že utrácí peníze, které nemá, za výdaje, které nejsou ekonomicky správné. Vyjde nás to draho," dodal na svém twitterovém účtu.

Pokud vláda nehodlá peníze jen slibovat, ale firmám nedávat, do původního schodku 200 miliard se nemohla vejít. Teď ministryně mluví o 300 miliardách. Nevím, kolikrát jsem varoval vládu, že utrácí peníze, které nemá, za výdaje, které nejsou ekonomicky správné. Vyjde nás to draho.

— Luděk Niedermayer (@LudekNie) April 19, 2020

Podle exministra financí a opozičního poslance Miroslava Kalouska je v navrhovaných 100 miliardách schodku navíc 60 miliard větší propad příjmů a 20 miliard státní pojištěnci. "Takže na masivní posílení toku likvidity k firmám to nevypadá. Spíš budeme dál vydávat peníze, které nemáme, na nesprávné výdaje. A 300 jistě není konečné číslo," podotkl na twitteru.

Deník Shopaholičky

Související

Zbyněk Stanjura

Schodek rozpočtu dosáhl 232,4 miliardy. Vláda v demisi věří v plnění cíle

Státní rozpočet České republiky vykázal na konci listopadu schodek ve výši 232,4 miliardy korun. Během posledního měsíce se tak deficit prohloubil o téměř 50 miliard korun. Informovalo o tom v pondělí Ministerstvo financí. Schválený deficit pro celý rok je přitom stanoven na 241 miliard korun. Zůstává tak otázkou, zda se vládě v demisi podaří stanovený cíl splnit, jelikož do limitu zbývá necelých devět miliard korun a například loni v prosinci deficit vzrostl o více než dvanáct miliard korun.

Více souvisejících

státní rozpočet Alena Schillerová Jan Skopeček (ODS) Ekonomika Miroslav Kalousek Luděk Niedermayer

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Eurovision Song Contest 2018 (Photo by: Thomas Hanses)

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie

Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah. 

před 8 hodinami

Steve Witkoff

Cesta k míru na Ukrajině je nejistá, varuje Trump. Američtí vyslanci chystají setkání s kyjevským představitelem

Cesta k míru na Ukrajině zůstává podle Donalda Trumpa nejasná, a to i přes "přiměřeně dobré" rozhovory mezi americkými vyslanci a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které ovšem nepřinesly žádný zásadní průlom. Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří absolvovali dlouhé úterní jednání v Kremlu, se nyní chystají setkat s předním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem na Floridě. Trump ve středu v Oválné pracovně prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, nicméně dodal, že nemůže říct, co z jednání vzejde, protože "k tanci jsou potřeba dva". Prezident také uvedl, že Spojené státy "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno".

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Proč rozhovory dosud nic nepřinesly? Putin na mír nespěchá, užívá si pocit, že se ho svět doprošuje

Ruský prezident Vladimir Putin se nejeví jako člověk, který by toužil po rychlé dohodě, spíše si užívá pocit, že je prosí o zvážení mírového návrhu. Pětihodinové setkání, které proběhlo mezi hlavou Kremlu a americkým vyslancem Donaldem Trumpem, jehož zástupcem byl zeť Jared Kushner, nepřineslo navenek žádné významné výsledky. Pro pochopení současné situace a konfliktu na Ukrajině je podle CNN užitečné podívat se na věc Putinovýma očima.

před 10 hodinami

včera

včera

včera

včera

Marian Jurečka

Jurečka nestrpěl slova Schillerové. Ujistil, že peníze na důchody budou

Průměrný tuzemský důchod po Novém roce a pravidelné valorizaci vzroste na více než 21 800 korun měsíčně. Státu tak opět vzrostou výdaje na penze. Podle odcházejícího ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) ale rozhodně nehrozí, že by se v rozpočtu nenašly peníze na důchody. 

včera

včera

Vláda ČR

Fialova vláda stále připravuje zákony. Chce umožnit efektivní užívání státem spravovaných dat

Data shromažďovaná v informačních systémech veřejné správy spravovaných subjekty veřejného sektoru mají být sdílena prostřednictvím Národního katalogu dat a Geoportálu České republiky a vzájemně propojena tak, aby se dala využívat efektivněji než dnes. Předpokládá to nový zákon o správě dat a o řízeném přístupu k datům, jehož návrh odsouhlasila vláda v demisi na středečním zasedání. 

včera

včera

"Je vidět stále jasněji, kdo se fláká." Tlak na spojence NATO, aby přispěli na zbraně pro Ukrajinu, roste

V rámci Severoatlantické aliance narůstá tlak na členské státy, aby si spravedlivěji rozdělily náklady na nákup zoufale potřebných amerických zbraní pro Ukrajinu. Aliance plánuje restrukturalizaci klíčového programu a pozornost se soustředí na ty, kteří přispívají málo. Očekává se, že do programu se nově zapojí i dvě země mimo NATO, Austrálie a Nový Zéland. Tyto dvě země mají v plánu finančně podpořit program nákupu zbraní.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy