Schodek rozpočtu ČR stoupl na 157 miliard. Horší výsledek než za finanční krize v roce 2010

Sněmovna 22. dubna kvůli dopadům šíření koronaviru zvýšila letošní schodek rozpočtu na 300 miliard korun. Nejvyšší deficit doposud měl rozpočet za rok 2009 kvůli dopadům světové hospodářské krize, a to přes 192 miliard korun.

Tradičně horší výsledek hospodaření rozpočtu v průběhu května umocnil podle ministerstva propad ekonomické aktivity a dopady opatření vlády na pomoc zaměstnanosti, domácnostem a firmám. "Celkem jsme podle aktuálních čísel na mimořádnou podporu ekonomiky a boj s covidem uvolnili 57,3 miliardy korun, dalších více než deset miliard korun představují dosud podpořené úvěry. Další výdaje představují sociální dávky, které meziročně vzrostly o 28 miliard, ale také nárůst investic o 17 miliard, nezbytný k rychlému překlenutí současné situace," řekla ČTK ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

V první půlce května MF vyčíslilo celková přijatá opatření na podporu ekonomiky v souvislosti s dopady šíření koronaviru na zhruba 1,13 bilionu korun, tedy 20,4 procenta hrubého domácího produktu. Někteří ekonomové vyčíslenou podporu kritizují nebo zpochybňují.

MF dále upozornilo na to, že zatímco v předchozích letech se výsledky hospodaření rozpočtu v květnu pohybovaly v deficitech mezi 20 až 25 miliardami korun, sám letošní květen skončil se schodkem 63,7 miliardy korun.

Příjmy rozpočtu ke konci května meziročně klesly o 12,6 miliardy na 571,6 miliardy korun. Daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení klesly meziročně o 23,6 miliardy na 476,3 miliardy korun. Výdaje rozpočtu meziročně stouply o 93,9 miliardy na 729 miliard korun.

Inkaso daně z příjmu právnických osob ke konci května kleslo meziročně o 3,5 miliardy na 27,6 miliardy korun. Důvodem je podle MF především přijaté opatření v podobě prodloužení lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a její zaplacení z 1. dubna na 1. července.

Au. Květnový rozpočtový schodek čítá 163,7 miliardy korun. Dosavadní květnový rekord v hloubce schodku přitom až dosud držel rok 2010, poznamenaný dopady světové finanční krize. Tehdy schodek činil 95,4 miliardy korun.

MF také upozornilo na to, že podpora osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) vyplácená formou kompenzačních bonusů měla s objemem 17,3 miliardy korun zásadní dopad na inkaso daně z příjmů fyzických osob placené plátci. Meziročně pokleslo o 14,4 procenta na 46,8 miliardy korun.

Inkaso daně z přidané hodnoty pak podle MF pozitivně ovlivnil vyšší počet pracovních dnů a loňská únorová výplata mimořádné vratky, která tak snížila srovnávací základnu. I tak ale rozpočet získal z DPH ke konci května 105,4 miliardy korun, tedy meziročně o 7,9 miliardy korun méně.

V případě výdajů rostly především běžné výdaje, a to meziročně o 13 procent, tedy o 76,8 miliardy, na 677,4 miliardy korun. Kapitálové výdaje rozpočtu meziročně stouply o 49,6 procenta, tedy o 17,1 miliardy, na 51,6 miliardy korun.

Zvýšená potřeba ochranných pomůcek a dalšího materiálu v souvislosti s řešením pandemie koronaviru se pak podle MF projevila i v neinvestičních nákupech a souvisejících výdajích státu, které meziročně stouply o 7,3 miliardy korun. "Jen za poslední tři měsíce roku dosáhly nákupy materiálu 8,7 miliardy korun, meziročně o 6,1 miliardy korun více," uvedlo MF.

Na sociálních dávkách stát vyplatil ke konci května 278 miliard korun, meziročně o 27,6 miliardy korun více. Z toho na důchody putovalo 210 miliard korun.