Stát by měl odpustit sociální odvody za červen až srpen firmám až do 150 průměrných přepočtených zaměstnanců, a nikoli jen do 50 zaměstnanců, jak navrhuje vláda. Počítá s tím pozměňovací návrh Senátu k příslušnému vládnímu zákonu, který dnes Senát schválil. Horní komora Parlamentu chce do předlohy zahrnout i pomoc malým lékárnám a chce také změkčit podmínky pro odpuštění odvodů. Předloha se tak s pozměňovacími návrhy vrací do Sněmovny.
Ačkoli dva senátní výbory doporučily schválit návrh beze změny, na plénu uspěl návrh čtveřice senátorů v čele s Tomášem Goláněm (SEN 21). Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) s ním nesouhlasila a argumentovala hlavně tím, že je špatně napsaný. Také poukazovala na to, že odpuštění odvodů malým lékárnám s nejvýše 15 zaměstnanci zahrnuje jiný vládní návrh, který má Senát schvalovat ve čtvrtek. Ujistila, že udělá vše pro to, aby Sněmovna senátní návrhy odmítla.
Vláda navrhla, aby stát odpustil odvody firmám do 50 zaměstnanců, pokud nepropustily více než desetinu zaměstnanců. Podmínkou je také to, že tyto firmy ve srovnání s březnem nesnížily mzdy o více než deset procent. Podle Goláňova návrhu se ale do poklesu počtu zaměstnanců nemají promítat třeba lidé, kteří odešli do důchodu, dali výpověď sami nebo jsou na mateřské dovolené. Maximální povolený pokles objemu mezd navrhuje snížit z vládou navrhovaných deseti na 20 procent.
Zatímco vládní návrh počítal s pevným počtem 50 zaměstnanců, Goláň ho chce upravit o případné částečné úvazky zaměstnanců tak, aby se vycházelo z průměrného přepočteného počtu zaměstnanců. Do výpočtu případného poklesu úhrnu mezd se nemají zahrnovat mzdy zaměstananců, kteří odejdou na nemocenskou nebo mateřskou, protože tento pokles nedovedou firmy ovlivnit.
Vládou navrhované dočasné prominutí odvodů je další podporou z kurzarbeitového programu Antivirus, který vláda prodloužila do konce srpna. Sociální pojištění a příspěvek na politiku zaměstnanosti, které platí zaměstnavatel, činí 24,8 procenta pracovníkova výdělku. Podle dřívějšího vyjádření ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) bude možné prominout pojistné do 1,5násobku průměrné mzdy, tedy za loňský rok zhruba z 51.700 korun hrubého. Maximální odpuštěný odvod by tak odpovídal asi 12.700 Kč.
Nárok na odpuštění pojistného by měl podle vládního návrhu, jak ho schválila i Sněmovna, zaměstnavatel s nejvýš 50 zaměstnanci, kteří odvádějí nemocenské pojištění. Podle Maláčové je to 88 procent firem, tedy asi 233.000. O odpuštění odvodů podle ministerstva práce nemusí firmy žádat. Měly by jen oznámit okresní sociální správě snížení odváděné částky v měsíčním výkazu. Na propouštěné pracovníky není možné úlevu uplatnit. Kontroly budou úřady provádět zpětně.
Z programu Antivirus stát vyplácí zatím dva druhy příspěvků. Podpora A činí 80 procent z náhrady mzdy lidí v karanténě či z uzavřených provozů do 39.000 korun superhrubé mzdy. Podpora B odpovídá 60 procentům náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku pracovníků či surovin a při poklesu poptávky, a to do 29.000 korun superhrubé mzdy. Tříměsíční odpuštění odvodů je takzvaný režim C.
Sněmovna ve vládní novele pouze obnovila osmidenní lhůtu, v níž mají zaměstnavatelé posílat sociální správě oznámení o nástupu do zaměstnání a skončení zaměstnání. Původní lhůtu ohlašovat změny následující pracovní den, jak to prosadilo ministerstvo práce a sociálních věcí, považovali zaměstnavatelé za nesplnitelnou.
Související
Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři
Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát
Senát ČR , firmy , sociální a zdravotní pojištění , zákony , zaměstnavatelé , kurzarbeit
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 3 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 7 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 11 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 12 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 13 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 15 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák