Stát vybral na daních za tři čtvrtletí meziročně o osm procent méně

Vyplývá to z dat zveřejněných ministerstvem financí v rámci údajů o státním rozpočtu ke konci září.

Na výběr daní mělo dopad šíření koronaviru a s tím spojená omezení a útlum ekonomické aktivity. Ještě ke konci března daňové příjmy státu meziročně rostly. Proto také kvůli dopadům pandemie Sněmovna schválila zvýšení schodku státního rozpočtu v letošním roce na 500 miliard korun z původně plánovaných 40 miliard korun na počátku letošního roku.

Za propadem příjmů z daní právnických osob je mimo jiné protikrizové opatření v podobě posunu lhůty pro podání přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2019 a možnost jejího zaplacení až 18. srpna. "Čistě za měsíc září se na inkasu pozitivně promítla splatnost čtvrtletní zálohy, přestože bylo inkaso o čtyři miliardy korun nižší než ve stejném období roku 2019. Lze usuzovat, že tento pokles byl způsoben individuálním stanovením odlišných záloh daně, či částečným projevem zpětného uplatnění daňové ztráty," uvedlo dříve MF.

Obdobné to bylo podle MF i u příjmů z daní fyzických osob. Na dani z příjmu fyzických osob získal stát letos za tři čtvrtletí 161,1 miliardy korun, meziročně o 17,2 miliardy méně.

Z dostupných údajů vyplývá, že mírný růst stát ke konci září zaznamenal jen u daně z příjmů fyzických osob vybíraných srážkou a u daně z nemovitých věcí.

Samotný státní rozpočet získal za tři čtvrtletí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 514,8 miliardy korun, tedy o 44,4 miliardy meziročně méně. Schodek rozpočtu ke konci září činil 252,7 miliardy korun.

Některé daně jsou takzvané sdílené daně. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. Jejich výnosy tak putují do státního rozpočtu i do pokladen měst a krajů. Na kraje připadá 8,92 procenta a na obce 23,58 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. Daň z nemovitosti je 100procentním příjmem obcí.