Strategie MF: Schodek veřejných financí by měl klesat, dluh růst

Loni byly české veřejné finance v přebytku 0,3 procenta HDP a vládní dluh skončil na 30,2 procenta HDP. Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP.

"Hledat dnes opatření, která přijmout za čtyři či šest let ke konsolidaci veřejných financí, je opravdu předčasné," napsala mimo jiné v předmluvě strategie ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). V této souvislosti vyzvala k zaměření úsilí na oživení ekonomiky a zlepšení ekonomických vyhlídek. "Jsem si navíc jistá, že konkrétní specifikace konsolidace daleko za horizont funkčního období této vlády není vhodná, protože bez širokého a stabilního celospolečenského konsenzu nemůže být dlouhodobě udržitelná," dodala. Strategii na další roky by podle ní měla připravit nová vláda vzešlá s parlamentních voleb v příštím roce.

Strategie počítá stejně jako makroekonomická prognóza letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta. V roce 2022 počítá MF ve strategii s růstem ekonomiky o 2,2 procenta a o rok později s růstem o 2,1 procenta.

"V základním scénáři, tedy ve variantě předloženého návrhu rozpočtu a střednědobého výhledu, se výše zadlužení v celém horizontu zhruba pohybuje mezi 40 a 50 procenty HDP. Takovýto vývoj by nezakládal žádná omezení vyplývající z dluhové brzdy a zřejmě by ani nevedl ke změně ratingu ČR. Následky současné krize a doprovodného fiskálního stimulu na výši zadlužení budou patrné několik dekád. A to nejenom v ČR," uvádí materiál.

Strukturální deficit, tedy deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, by měl letos stoupnout na 3,1 procenta HDP z loňských 1,1 procenta HDP. Příští rok by měl stoupnout na 4,5 procenta a následně klesat na 4,1 procenta v roce 2022 a na 3,7 procenta v roce 2023. "Poté již meziroční zlepšení strukturálního salda plně odpovídá minimální trajektorii stanovené zákonem, tedy o 0,5 procentního bodu ročně. Konsolidace trvá až do dosažení úrovně střednědobého rozpočtového cíle nyní platného pro ČR, tedy do výše strukturálního deficitu 0,75 procenta HDP," uvádí dokument.

Jde přitom o základní scénář využitý při přípravě státního rozpočtu na příští rok. Ten nepočítá s přijetím změn v daňovém balíčku, mimo jiné se zrušením superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent. V případě přijetí daňových změn by strukturální deficit příští rok stoupl na více než šest procent. V takovém případě odhaduje MF pokles k střednědobému rozpočtovému cíli 0,75 procenta HDP o rok později, tedy v roce 2030.

Předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová přitom upozornila, že MF ve strategii počítá se zrušením superhrubé mzdy při sazbách daně z příjmů fyzických osob 15 a 23 procent jen na dva roky. Poté by se měla patnáctiprocentní sazba zvýšit na 19 procent. "To má vládě umožnit vyhnout se dosažení dluhové brzdy, jež by jinak nastalo pravděpodobně už v roce 2026 či 2027. Příslušný pozměňovací návrh k daňovému balíčku však nedává žádnou garanci, že se tak opravdu stane," uvedla.

Dalším slabým místem strategie je podle Zamrazilové očekávaná výše dluhové služby. "Je otázkou, zda je realistické při dluhu tři biliony korun pro rok 2023 počítat s pouhými 52 miliardami korun na obsluhu dluhu. To by znamenalo, že průměrná sazba placená ze státního dluhu klesne na 1,7 procenta ze stávajících dvou procent," upozornila.

Podle aktuálně schválené novely zákona o rozpočtové odpovědnosti je pro příští rok možné zvýšit strukturální deficit na čtyři procenta HDP. Zároveň v rámci této změny plán vlády dosud počítal v souladu s pravidly EU s postupným snižováním deficitu každoročně o 0,5 procentního bodu. V roce 2027 tak měl strukturální deficit klesnout na jedno procento HDP a v roce 2028 na 0,75 procenta HDP.

Návrh premiéra Andreje Babiše (ANO) ohledně zrušení superhrubé mzdy ovšem dále rozpočtová pravidla rozvolňuje a maximální výši strukturálního deficitu pro příští rok neuvádí.

Sněmovna vyzvala ministryni financí v létě při schvalování navýšení schodku letošního rozpočtu na 500 miliard Kč k vypracování konsolidační strategie. Jako termín určila konec září.