Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního čtvrtletí spořilo 4,444 milionu lidí. Bylo to o 12.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,27 milionu lidí. To bylo o 59.000 méně než na konci roku 2019. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,175 milionu lidí, o 47.000 více než v prosinci 2019.
Za první čtvrtletí 2020 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 1,8 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek stoupl proti konci roku 2019 o tři Kč na 142 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění byl 135 Kč (nárůst o dvě Kč) a na doplňkové penzijní spoření 161 Kč (nárůst o korunu).
Objem příspěvků zaplacených účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 9,5 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl proti konci roku 2019 o šest Kč na 735 Kč. Průměrný měsíční příspěvek se snížil o sedm Kč na 715 Kč a průměrný měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o devět Kč na 791 Kč.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
Související
Pokud Češi chtějí důchody, jsou změny nutné. Dokonce by mohly být rychlejší a jasnější
Lidí se spořením na penzi mírně ubylo, uvedlo ministerstvo
penzijní připojištění , penzijní fondy , důchody , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
včera
Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí
včera
Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán
včera
Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“
včera
Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk
včera
Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů
včera
Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot
včera
Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu
včera
Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot
včera
Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá
včera
Izraelská armáda oznámila, že zahájila vlnu rozsáhlých úderů napříč západním Íránem
včera
Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války
včera
Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije
včera
Počasí příští týden: Mírně se ochladí, v noci bude nadále mrznout
Aktualizováno 14. března 2026 22:21
OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem
14. března 2026 22:05
Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán
14. března 2026 20:52
EU se dohodla na prodloužení protiruských sankcí. S obavami vyhlíží čtvrteční jednání
14. března 2026 19:04
„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?
14. března 2026 17:47
Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit
14. března 2026 16:31
USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg
14. března 2026 16:12
Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu
Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.
Zdroj: Libor Novák