Na penzi se státním příspěvkem v takzvaném třetím pilíři penzijního systému si na konci prvního čtvrtletí spořilo 4,444 milionu lidí. Bylo to o 12.000 méně než na konci loňského roku. Vyplývá to ze statistik ministerstva financí, které má ČTK k dispozici.
V transformovaných fondech, kam už lidé nemohou vstupovat, bylo 3,27 milionu lidí. To bylo o 59.000 méně než na konci roku 2019. Doplňkové penzijní spoření, které penzijní připojištění od roku 2013 nahradilo, má 1,175 milionu lidí, o 47.000 více než v prosinci 2019.
Za první čtvrtletí 2020 činil objem vyplácených státních příspěvků na penzijní připojištění a doplňkové penzijní spoření 1,8 miliardy Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek stoupl proti konci roku 2019 o tři Kč na 142 Kč. Průměrný měsíční státní příspěvek vyplacený na penzijní připojištění byl 135 Kč (nárůst o dvě Kč) a na doplňkové penzijní spoření 161 Kč (nárůst o korunu).
Objem příspěvků zaplacených účastníky penzijního připojištění a doplňkového penzijního spoření v tomto období dosáhl 9,5 miliardy Kč. Celkový průměrný měsíční příspěvek účastníka klesl proti konci roku 2019 o šest Kč na 735 Kč. Průměrný měsíční příspěvek se snížil o sedm Kč na 715 Kč a průměrný měsíční příspěvek účastníka doplňkového penzijního spoření klesl o devět Kč na 791 Kč.
Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení.
Lidé se mohou prostřednictvím penzijních fondů připojistit za finančního přispění státu od roku 1994. Z původních 44 fondů jich zbylo devět.
Související
Pokud Češi chtějí důchody, jsou změny nutné. Dokonce by mohly být rychlejší a jasnější
Lidí se spořením na penzi mírně ubylo, uvedlo ministerstvo
penzijní připojištění , penzijní fondy , důchody , Ministerstvo financí
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 1 hodinou
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 2 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 3 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 4 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 5 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 6 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 7 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 9 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
včera
NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko
Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.
Zdroj: Libor Novák