Útlum uhlí v roce 2038? Podle ekologů pozdě, představili pořadí odstavování elektráren

Podle kritéria emisní intenzity, které zkoumá množství emisí oxidu uhličitého (CO2) na jednotku vyrobené energie, by jako první měla být odstavena hnědouhelná elektrárna Počerady, tvrdí.

Vytvořili jsme s @HnutiDUHA seznam uhelných elektráren tak, jak by je měla podle svého kritéria emisní náročnosti zavírat #UhelnáKomise. Nejhůře jsou na tom #Počerady, Mělník 3 a Dětmarovice, které by se měly zavřít jako první. Nejlépe vycházejí nové Ledvice, Mělník 2 a Kladno. pic.twitter.com/uavQ3kVPnS

Pořadí postupného odstavování uhelných elektráren, které dnes Greenpeace a Hnutí Duha představily, neodráží podle nich přání ekologických organizací, ale vychází ze zmiňovaného kritéria, které pro zavírání elektráren schválila uhelná komise na svém zasedání 5. června v Prunéřově. Ukazatel pracuje s údaji za roky 2017 až 2019. Na emisní intenzitu má vliv zejména účinnost využívání paliva a také to, jestli a jaká část tepla vznikajícího při výrobě elektřiny je využita, uvedly organizace.

"Vytvořili jsme seznam uhelných elektráren s pořadím odstavování, jehož oficiálnímu vytvoření v uhelné komisi dosud bránili zástupci uhelných firem spolu s ministry. Nejde o naši představu, ale o exaktní aplikaci kritéria emisní intenzity, schváleného uhelnou komisí s využitím oficiálních údajů provozovatelů elektráren," uvedl dnes Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí Duha a člen uhelné komise za asociaci ekologických organizací Zelený kruh.

Přesné termíny, kdy by měly být elektrárny odstaveny proto podle něj tabulka neuvádí. "Jako první by se zavírala elektrárna Počerady, které má velmi malou účinnost a nevyužívá teplo vznikající při výrobě elektřiny," uvedl dnes Koželouh. Elektrárna má podle výpočtu ekologických organizací emisní intenzitu nejvyšší, když vypustí 1,033 tuny CO2 na megawatthodinu (MWh). Jejím majitelem je aktuálně ČEZ, nejpozději od začátku roku 2024 bude ale vlastníkem skupina Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače.

Následuje hnědouhelná elektrárna Mělník s emisní intenzitou 1,031 tuny CO2 na MWh a černouhelná elektrárna Dětmarovice s emisní intenzitou 1,021 tuny CO2 na MWh. Naopak nejnižší emisní intenzitu má elektrárna Mělník II, a to 0,786 tuny CO2 na MWh, uvedly organizace. Také všechny tyto zdroje provozuje skupina ČEZ.

V úterý ráno se uskuteční další jednání takzvané uhelné komise, která má řešit útlum těžby uhlí, ale také celkový budoucí energetický mix ČR. Podle několika zdrojů ČTK měla komise už stanovit datum konce využívání uhlí v Česku, a to na rok 2038, podobně jako již učinilo Německo. Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) dnes ale na twitteru uvedl, že komise v úterý o termínu konce uhlí v ČR nerozhodne.

"Dlouhodobě prosazuji, aby se práce komise zbytečně neprotahovala, ale rozhodovat o tak zásadní otázce na základě prezentace se dvanácti slajdy rozeslané den před jednáním by bylo šílené. Doufám, že pan Brabec bude reagovat stejně rozumně i ve chvíli, kdy dojde na lámání chleba. Ministr životní prostředí by měl být v ochraně klimatu aspoň o trochu ambicióznější, než ministr průmyslu, který prosazuje konec uhlí v roce 2038," řekl dnes člen uhelné komise za Greenpeace Jan Rovenský.

Česká uhelná komise byla zřízena loni, je poradním orgánem vlády. Předsedají jí Brabec a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Má 19 členů, mezi kterými jsou zástupci těžařů, akademici i ekologové. Mimo jiné mezi ně patří generální ředitel ČEZ Daniel Beneš, předseda Českého báňského úřadu Martin Štemberka nebo předseda Odborového svazu pracovníků hornictví, geologie a naftového průmyslu Rostislav Palička.