Utrácí se za jiné věci než covid, chátrají mosty, miliardy na digitalizaci nejsou vidět. NKÚ tepe vládu a stát, někde je však jeho kritika sporná

KOMENTÁŘ LUKÁŠE KOVANDY - Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou. Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná.

Klíčovým problémem je z hlediska NKÚ (digitálně zde) hospodaření státní kasy. Výdaje státního rozpočtu loni oproti roku 2019 narostly podle úřadu o 291 miliard korun, na boj s dopady covidu však šla jen necelá polovina takto navýšené sumy, 145 miliard.  

Kromě samotného hospodaření státu kritizuje NKÚ také například jeho dlouhodobou neschopnost využít potenciálu informačních a komunikačních technologií a digitalizace či elektronizace k zefektivnění – a tedy k úsporám – státní správy. Mezi lety 2016 a 2020 narostly výdaje státu na informační a komunikační technologie podle NKÚ z 10,9 na 16,7 miliardy koruny, avšak nemají pro občany očekávaný přínos.  

Navzdory markantnímu nárůstu veřejných výdajů přitom řada oblastí zůstává chronicky podinvestovaná. Jeden příklad za všechny: ve špatném až havarijním jsou podle NKÚ 3,4 tisíce z celkem 17,5 tisíce dálničních a silničních mostů.  

Vzhledem k závazku vůči NATO je podinvestovaná také oblast obrany, neboť loni dle NKÚ šlo na výdaje na obranu pouze 1,43 procenta hrubého domácího produktu. Dle směrnice NATO by optimální výše obranných výdajů měla přitom činit rovná dvě procenta. K této úrovni se však Česko loni ani nepřiblížilo, a to mělo kvůli pandemickému propadu HDP k naplnění optima usnadněné podmínky.  

Kritika NKÚ v celé řadě ohledů poskytuje cennou zpětnou vazbu. V některých aspektech je však sporná. Úřad například tvrdí, že loni „stát nedokázal zareagovat na snížení výkonu ekonomiky adekvátními úspornými opatřeními na straně výdajů státního rozpočtu.“ Je ovšem otázkou, zda se do takovýchto škrtů má stát v čase ekonomického útlumu pouštět, neboť škrty alespoň krátkodobě jen prohloubí propad celkové poptávky v ekonomice, čímž ekonomický propad umocní. K redukci na výdajové straně má ovšem bezesporu docházet v čase ekonomicky příznivém.  

Sporné je také to, jak NKÚ svoji kritiku opírá o mezinárodní kontext. V řadě případů opodstatněně, v jiných méně. Ve výroční zprávě (str. 28) sice konstatuje, že Evropská komise „předpokládá pro ČR na roky 2021 a 2022 vysoké tempo zvyšování zadlužení.“ Přitom z tabulky, kterou sám úřad pod textem uvádí, plyne, že v ČR by měl mezi lety 2019 a 2022 vzrůst veřejný dluh z 30,2 na 42,2 procenta HDP, tedy o dvanáct procentních bodů. V EU jako celku za stejnou dobu ovšem hned o 15,7 procentního bodu (str. 28 výroční zprávy NKÚ).  

NKÚ tedy v mezinárodním srovnání dostatečně nebere v potaz fakt, že řada států EU navýšila své zadlužení dramatičtěji než ČR v prvním roce pandemie, což je klíčový důvod, proč ČR bude zřejmě v letech 2021 a 2022 vykazovat nadprůměrné tempo zadlužování v rámci EU. Loni však podle nejnovějších dostupných dat narůstalo zadlužení ČR například v rámci zemí Visegrádské skupiny nejméně. 

Vždyť podle dat Eurostatu za třetí čtvrtletí 2020 totiž veřejný dluh v ČR narůstal meziročně pomaleji – o 6,9 procentního bodu – než v Maďarsku (o 7,1 procentního bodu), Polsku (o 9,7 procentního bodu) i než na Slovensku (o 11,9 procentního bodu). Nelze předpokládat, že by na těchto číslech poslední loňské čtvrtletí cokoli zásadního změnilo. ČR by tak měla setrvat mezi pěticí nejméně zadlužených zemí EU. V rámci zemí Visegrádské skupiny pak bude suverénně nejméně zadlužená.  

Související

Ministerstvo financí

Co kdyby bylo o svátek méně, řekli si v Dánsku. Česko také hledá peníze do rozpočtu

Všeobecná snaha řady vlád nejen v Evropě, ale i v dalších zemích světa po roce války na Ukrajině nabírá v řadě případů na obrátkách. Že nejde o lehký úkol, jak by se na první pohled zdálo, svědčí i to, že mezi různými už zavedenými nástroji na seškrtání státních výdajů se začínají objevovat i některé netradiční. Například v lednu vydané prohlášení premiérky Dánska Mette Frederiksenové o tom, že předložila parlamentu návrh zákona, který by zrušil jeden z celkem jedenácti státních svátků v zemi, aby bylo možné zaplatit více vojenských výdajů z rozpočtu, vyvolal pořádný poprask. I přesto se také v tuzemsku objevily analýzy, které něco podobného doporučují české vládě.
Ruský rubl

„Žádné rubly, žádný plyn“. Kreml odmítá posílat Evropě plyn za eura, ta zas odmítá jej platit v rublech. Co bude dál?

Moskevská burza minulý týden otevřela akciové obchodování jedenáctiprocentním vzestupem, nejvýraznějším za posledních devět let. Přes den pak sice svůj počáteční zisk umazala, ale i tak skončila v plusu o takřka pět procent. Jde jen o další ilustraci toho, jak krátkozraké je čekat, že Rusko ekonomicky vykrvácí během pár dní. Přece jenom má páky, jak alespoň po nějaký čas dopad těžkých západních sankcí tlumit. A nejen to. Sem tam se odhodlá vyjít i do protiútoku. Ale nakonec se hospodářsky stejně položí. Komentuje pro EuroZprávy.cz Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

Lukáš Kovanda nkú Vláda ČR

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy