Velké banky se zvyšováním úroků na spořících účtech nespěchají, ukázala analýza

Hbitě na zvyšování sazeb reagují podle analýzy termínované vklady, když kolem hlavní úrokové sazby nabízí vklad hned několik bankovních domů. Ve většině případů jde ale ruku v ruce s vkladem zároveň povinná investiční složka, která požadovaný výnos nemusí dodat, uvádí Portu.

Také spořící účty nabízejí postupně vyšší úrokové sazby. Pořád sice nabízí nižší výnos, ale mezi tři až čtyři procenta úrokovou sazbu napasovalo již více než deset bankovních domů. "Mnoho z nich má na těchto spořících účtech další podmínky, ne ale všechny," uvedl analytik Portu Filip Louženský.

Banky, které nabízí nižší úrok, než je hlavní úroková sazba, podle něho na vkladových produktech silně profitují. Depozity od střadatelů nabízí formou půjček za sazbu, jak jí nastavila ČNB, nebo za vyšší. Rozdíl mezi tím, co banky vyplácí klientům, a tím, co získají od dlužníků, je čistý úrokový zisk, který připadne bance. "Na svých klientech vydělávající banky jsou většinou ty největší bankovní domy s velkou klientskou základnou. Menší banky se snaží klienty přilákat a nabízí často lepší podmínky," vysvětlil Louženský

Úroky na jednodenních vkladech (běžné a spořící účty) se podle údajů ČNB v březnu pohybovaly kolem 0,5 procenta. Průměrný úrok na vkladech s dohodnutou splatností byl v březnu 3,5 procenta a následuje hlavní úrokovou sazbu. Objem jednodenních vkladů se i nadále snižuje. Zajímavé ale je podle Louženského to, že až do února přibývaly vklady s dohodnutou splatností, v březnu je ale patrný pokles objemu vkladů v této kategorii.

Vkladové produkty sice přináší výnos, ale reálný výnos nepřinášejí žádný, protože inflace je okolo 13 procent. Při obraně proti inflaci by tak lidé měli využít i nástroje, které jim vyšší zhodnocení zajistit mohou, pro vyšší výnos je ale potřeba podstoupit vyšší míru rizika, která je u nástrojů kapitálového trhu (akcie, dluhopisy) běžná, upozornil Louženský.

Bankovní rada ČNB dnes bude jednat o nastavení úrokových sazeb a představí novou makroekonomickou prognózu. Podle odhadů ekonomů rada nejpravděpodobněji zvýší úrokové sazby o 0,5 procentního bodu. Základní úroková sazba by tak stoupla na 5,5 procenta. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999.