Větrné elektrárny vyrobily v Česku v lednu a únoru rekordní množství elektřiny

Rekordní množství elektřiny vyrobily české větrné elektrárny během prvních dvou měsíců letošního roku. V lednu to bylo 87.639 megawatthodin (MWh), v únoru 106.050 MWh. Celkem 340 českých větrných elektráren bylo schopno po oba měsíce vyrábět dostatek elektřiny, jejíž objem odpovídá spotřebě domácností v Pardubickém a Královéhradeckém kraji, uvedla dnes v tiskové zprávě Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE) a Česká společnost pro větrnou energii (ČSVE).

Větrné elektrárny pokrývají zhruba jedno procento spotřeby elektřiny v ČR. V Česku už druhý rok po sobě nevznikla žádná větrná turbína, uvedla Komora OZE. Hlavním zdrojem elektřiny v ČR byly loni jaderné elektrárny, které se na výrobě podílely z 36,6 procenta. Na druhém místě byly hnědouhelné elektrárny, které vyrobily 35,1 procenta elektřiny.

Leden a únor obecně patří k největrnějším měsícům v roce. Letos během obou zimních měsíců zasáhlo nejen Česko několik silných větrných bouří, zejména Nadia a Eunice, které způsobily značné materiální škody, výpadky dodávek elektřiny či komplikace v dopravě.

Větrné elektrárny po dobu šesti měsíců od října do března vyrábějí každý měsíc asi deset procent své roční výroby. V dubnu a květnu vyrábějí asi osm procent. Od června do září se výroba pohybuje mezi pěti a šesti procenty. Vyplývá to z analýzy měsíčních výrob větrných elektráren v Česku v letech 2009 až 2021, kterou sestavila Česká společnost pro větrnou energii.

České větrné elektrárny pokrývají spotřebu jedenáctkrát méně, než v sousedním Rakousku, které má srovnatelné geografické podmínky, a patnáctkrát méně, než činí průměr států evropské sedmadvacítky. Podle Komory OZE a ČSVE mohou tuzemské větrné elektrárny v roce 2040 reálně pokrýt 31 procent dnešní spotřeby elektřiny v Česku, a to po zohlednění všech omezení a praktických těžkostí spojených s jejich realizací.

"Maximální výroby dosahuje větrná elektrárna od poloviny podzimu do druhé třetiny jara, kdy je zároveň nejvyšší celková spotřeba elektřiny. I v nejhorších měsících je výroba stále na polovině hodnot nejlepších měsíců," uvedl předseda České společnosti pro větrnou energii Michal Janeček.

"Dva roky starý národní energeticko-klimatický plán přitom předpokládá do roku 2040 zdvojnásobení spotřeby zemního plynu ve výrobě elektřiny. Považuji za nezbytné a zároveň všestranně výhodné společně usilovat o urychlení instalací nových obnovitelných zdrojů energie. Jsou to zdroje domácí a přímo tak snižují závislost na dovozu energií včetně těch z Ruska, nepodléhají cenovým turbulencím a pomáhají chránit klima. V obnovitelných zdrojích musíme šlápnout na plyn," řekl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.

V Evropě bylo v loňském roce vybudováno více než 17 gigawattů (GW) nových větrných elektráren, státy Evropské unie postavily pouze 11 GW, uvádí ve výroční zprávě za rok 2021 Asociace evropského větrného průmyslu WindEurope.

Související

Ilustrační foto

Větrné elektrárny v Česku pokryjí pouze jedno procento spotřebované elektřiny

Větrné elektrárny loni v Česku pokryly jedno procento spotřebované elektřiny. Jejich podíl navíc v posledních letech stagnuje. Česká republika tak výrazně zaostává za evropských průměrem, na celém kontinentu větrné elektrárny pokrývají 17 procent spotřeby a svůj podíl dál zvyšují. Vyplývá to z dat evropské větrné asociace Wind Europe. Podle zástupců oboru je problémem délka přípravy staveb.
Ilustrační fotografie.

Stavba větrných elektráren se má zjednodušit, naznačil Jurečka

Ministerstvo životního prostředí (MŽP) připravuje zjednodušení povolování výstavby větrných elektráren. V územích bez zvláštní ochrany krajiny by měl být proces jednodušší. Na konferenci Svazu měst a obcí to řekl ministr životního prostředí a práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). 

Více souvisejících

větrné elektrárny

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy