Vláda nemusí kurzarbeit od 1. listopadu zavést. Rozhodne stav ekonomiky, řekl Havlíček

Kurzarbeit představuje zkrácenou práci ve firmě v potížích s částí mzdy od státu za neodpracované hodiny. Podle plánu mělo opatření navázat od listopadu na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy pro podniky, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Zavedení kurzarbeitu bude muset podle připravené novely vždy povolit vláda, a to po projednání v tripartitě.

Vláda na ranním jednání odsouhlasila pravidla pro Kurzarbeit. Zatímco hlavním cílem končícího programu Antivirus bylo udržení zaměstnanosti v době uzavření ekonomiky, nové opatření má naopak podpořit práci a reálný ekonomický výkon. https://t.co/hLqIuet0CM

"Já bych nepředbíhal. Tady je všechno dneska směřováno na jakési zlomové datum 1. listopadu. Kurzarbeit je dlouhodobý nástroj. Jestli bude zaveden 1. listopadu nebo 1. prosince, je věc druhá. Bude záviset hlavně na aktuální situaci na podnikatelském, průmyslovém a jiném trhu," řekl na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády Havlíček.

Podle něj šíření covidu-19 v Česku a dalších zemích může mít vliv na průmysl a poptávku. Podotkl, že republika je závislá na vývozu do Evropské unie. "Pokud by nastala situace, že se to bude zhoršovat, tak do toho nastoupáme (do kurzarbeitu). V současné situaci se ta ekonomika nevyvíjí vůbec špatně," uvedl vicepremiér. Podle něj je otázka, jak se bude situace dál vyvíjet v celé Evropě. Stav se vyhodnotí v říjnu.

Z programu Antivirus stát bude do konce října poskytovat dva druhy příspěvků. Příspěvkem A dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39.000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29.000 korun superhrubé mzdy. Třetí podpora pak představuje tříměsíční odpuštění sociálních odvodů menším firmám.

V kurzarbeitu, pokud jeho využití vláda povolí, by pracovníci měli za neodpracovaný čas dostávat od státu 70 procent čistého. Doma bez práce by mohli zůstat až čtyři dny v týdnu, a to až rok. Lidé v karanténě by na státní příspěvek neměli nárok.

Odboráři a zaměstnavatelé požadovali původně prodloužení programu Antivirus do konce roku. Žádali přijetí kurzarbeitu podle německého vzoru. V Německu mohou podle spolkového ministerstva práce a tamního úřadu práce firmy opatření využít, pokud minimálně desetině zaměstnanců kvůli výpadku práce klesne výdělek o víc než deset procent. Příspěvek se pracovníkům vyplácí obvykle až 12 měsíců, v koronavirové krizi ale až 21 měsíců. Dostávají postupně od 60 do 80 procent čistého, rodiče dětí pak víc. V kolektivních smlouvách bývá až stoprocentní náhrada. Peníze se poskytují z fondu pojištění pro případ nezaměstnanosti.

Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že pokud by na kurzarbeitu bylo v Česku 150.000 zaměstnanců, měsíčně by to vyšlo maximálně na 2,1 miliardy. Kdyby to bylo 15.000 zaměstnanců, stálo by to nejvýš 210 milionů měsíčně. Z programu Antivirus v červenci příspěvky čerpalo 7700 podniků na 182.900 zaměstnanců. Výdaje činily 1,12 miliardy. Celkem se z Antiviru do 21. září podle údajů ministerstva práce vyplatilo 18,13 miliardy korun na 1,96 milionu příspěvků. Získalo je 57.700 firem na 793.100 pracovníků.