Záznam ČNB: Pro růst sazeb hlasovali čtyři členové rady, novým rizikem je Covid-19

Pro zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali na jednání bankovní rady České národní banky ve čtvrtek 6. února guvernér ČNB Jiří Rusnok, viceguvernér Marek Mora, členové rady Vojtěch Benda a Tomáš Holub. Vyplývá to z dnes zveřejněného záznamu z jednání bankovní rady. Tři členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Šlo o viceguvernéra ČNB Tomáše Nidetzkého a členy bankovní rady Oldřicha Dědka a Aleše Michla.

Základní úroková sazba stoupla na 2,25 procenta. Benda i Holub hlasovali pro zvýšení úrokových sazeb i na předchozím prosincovém jednání. Tehdy nechala rada sazby beze změny.

Během jednání podle záznamu zaznělo, že rozhodování o zvýšení sazeb lze vnímat jako již jen jemné ladění v nastavení měnové politiky. Takový názor zazněl od guvernéra Rusnoka. Nidetzký k tomu uvedl, že pokud by k tomuto zvýšení nedošlo na tomto zasedání, pravděpodobně by k němu došlo na některém z dalších měnových jednání bankovní rady. Záznam nově obsahuje jmenovité argumenty jednotlivých členů rady.

Na druhou stranu Dědek uvedl, že předchozí zvyšování úrokových sazeb je již dostatečné a že jejich další růst by mohl poškodit reálnou ekonomiku. Michl podle záznamu podotkl, že ekonomický růst "neumírá stářím", musí ho něco zabít a že nechce, aby to byla přísnější měnová politika v době, když české dodavatelské firmy v průmyslu jsou v recesi a brzdí růst mezd. "Doporučoval být připraven na obě varianty - nečekanou krizi i nečekané výrazné ekonomické oživení, respektive dle toho by pak volil snížení nebo zvýšení sazeb," uvádí záznam.

Při projednávání nové prognózy, kterou ČNB následně minulý týden zveřejnila, se podle záznamu většina členů bankovní rady shodovala v tom, že nejistoty spojené s odchodem Velké Británie z EU a dopady protekcionistických opatření jsou výrazně menší než v minulosti. Nidetzký naopak nadále vnímal tyto nejistoty jako vysoké s tím, že podoba obchodní spolupráce Velké Británie s EU je nejasná a po zklidnění obchodní války mezi Spojenými státy a Čínou nelze vyloučit zahájení revize obchodních vztahů mezi USA a EU.

Většina členů bankovní rady také podle záznamu vyjádřila pochybnosti ohledně intenzity očekávaného oživení zahraničního růstu v letošním roce.

Zároveň se členové rady shodli, že novou zahraniční nejistotou je čínská epidemie koronaviru Covid-19, tuto nejistotu však vnímali různě. "Zatímco Tomáš Nidetzký a Oldřich Dědek zdůrazňovali potenciální dopady epidemie do světové a potažmo i české ekonomiky, zbytek bankovní rady vnímal toto riziko méně intenzivně," uvádí záznam.

Část jednání rada věnovala rozpočtové politice vlády. Na začátku letošního roku podle ČNB stoupnout domácí inflační tlaky. Důvodem je růst minimální mzdy, zvýšení rodičovského příspěvku a růst důchodů. "Jiří Rusnok, Marek Mora a Tomáš Holub vnímali riziko, že k podobným fiskálním opatřením může docházet i nadále, a to zejména v souvislosti s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu v příštím roce," uvádí záznam.

Související

Více souvisejících

ČNB Jiří Rusnok (guvernér ČNB) Tomáš Holub Vojtěch Benda )ČNB) Aleš Michl Ekonomika

Aktuálně se děje

před 25 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 3 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy