Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici zrychlení inflace očekávali, předpokládali ale nižší tempo.
"Meziroční růst cen byl zaznamenán ve většině sledovaných položek. Zvýšily se náklady na vlastní bydlení, dále zdražily například pohonné hmoty, tabák, automobily, oděvy, stravování v restauracích i nábytek do domácnosti," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Vedle nákladů vlastnického bydlení vzrostly ceny za vodné a stočné proti loňskému září shodně o 5,5 procenta. Náklady na dopravu se zvýšily o 9,6 procenta. Za alkohol a tabák se platilo o 12,3 procenta více. Ceny oděvů a obuvi byly meziročně vyšší zhruba o deset procent.
Zdražují také potraviny a nealkoholické nápoje. Například za polotučné mléko se letos v září platilo o 7,3 procenta více než před rokem, oleje a tuky zdražily o 14 procent a zelenina téměř o sedm procent. "Vliv na zvýšení celkové cenové hladiny měly také ceny v oddíle stravování a ubytování, kde se zvýšily ceny stravovacích služeb o 5,5 procenta," uvedli statistici. Naopak o 4,7 procenta zlevnil zemní plyn.
Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 procenta. Proti srpnu rostly například ceny elektřiny, oděvů, tabáku či automobilů. Deset měsíců v řadě pak zdražují pohonné hmoty. Vyšší byly také poplatky v mateřských školách či školné na soukromých gymnáziích a středních soukromých školách. Kvůli končící letní sezoně naopak o pětinu zlevnily ceny za rekreaci. Nižší byly ve srovnání se srpnem ceny zeleniny, zejména brambor. Kilogram se v září prodával za 12,12 koruny, což bylo nejméně od loňského listopadu.
Statistici dnes zveřejnili také vývoj cen v dovozu a vývozu za srpen. "V srpnu 2021 výrazně vzrostly meziroční ceny, ve vývozu o 8,6 procenta a v dovozu o 9,4 procenta. Nadále pokračoval trend značného meziročního růstu cen minerálních paliv a ostatních surovin. V meziměsíčním i meziročním srovnání se zvýšily zejména ceny železa, oceli a dřeva," uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš. Meziměsíčně vývozní ceny klesly o 0,3 procenta a dovozní ceny o 0,3 procenta vzrostly.
Inflace může do konce roku překonat pět procent
Dnešní údaje o zářijové inflaci ukazují, že do konce letošního roku meziroční inflace překoná pětiprocentní hranici především kvůli zdražování energií. Vývoj kolem inflace zároveň povede k dalšímu výraznému zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou. Vyplývá to z dnešních vyjádření ekonomů pro ČTK.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku potřetí za sebou výrazně zrychlil. V září se inflace zvýšila na 4,9 procenta, což bylo o 0,8 procentního bodu více než v srpnu. Vyšší meziroční růst byl naposledy v roce 2008. Vývoj ovlivnily zejména ceny za bydlení a dopravu. Meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly o 0,2 procenta. Proti srpnu rostly například ceny elektřiny, oděvů, tabáku či automobilů. Deset měsíců v řadě pak zdražují pohonné hmoty.
"Ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku je téměř jisté, že se meziroční růst spotřebitelské inflace v některých měsících dostane významně nad pět procent. Motorem celkové inflace se stanou ještě více než nyní náklady spojené s bydlením včetně dražších energií," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Současná inflace je přitom podle hlavního ekonoma Deloitte Davida Marka souhrou nabídkových faktorů, tedy růstu cen komodit, materiálů a dopravních nákladů, a výrazného oživení poptávky po pandemii. "V závěru roku by se mohla inflace ještě o něco zvýšit. Reakce centrální banky na sebe nenechala dlouho čekat a zvyšování sazeb nejspíše ještě neskončilo," uvedl.
I podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče data povedou na trzích ke spekulacím, že by ČNB možná již na svém listopadovém zasedání mohla zvýšit úrokové sazby opět o více než čtvrt procentního bodu. "Již v říjnu meziroční inflace dosáhne a možná i překoná úroveň pěti procent a ke konci letošního roku může vystoupat na dohled úrovně 5,5 procenta," odhadl.
Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera je dokonce možné, že do konce roku se inflace přiblíží šestiprocentní hranici a možná ji i překoná. "To bude záviset právě na rychlosti a intenzitě zdražování největších dodavatelů energií do konce roku," uvedl. Zároveň upozornil, že hlavní příčina meziročního zrychlení inflace je způsobená vývojem cen v oblasti bydlení, kde se projevuje dvouciferný růst cen nemovitostí a také cen stavebního materiálu. Ty zrychlují růst cen nákladů na pořízení a údržbu vlastnického bydlení, což je specifická položka v měření inflace v Česku a není v harmonizované metodice měření inflace Eurostatu.
"Inflace je v ČR podobně jako v dalších evropských zemích na vzestupu především v důsledku šponování cen na komoditních trzích, nefungující a navíc neustále zdražující mezinárodní dopravě a v neposlední řadě i v důsledku napjatého realitního trhu. Ve srovnání s eurozónou vypadá místní inflace skoro děsivě, avšak nesmíme zapomínat na fakt, že na rozdíl od té evropské se do české inflace započítávají ceny bytů a dalších nákladů s nimi spojených," upozornil i analytik ČSOB Petr Dufek.
Podle analytika UniCredit Bank Jiřího Poura lze téměř s jistotou tvrdit, že vrchol meziroční inflace v prosinci a lednu bude převyšovat pětiprocentní hranici. Proto také budou centrální bankéři i podle něho pokračovat v rychlém zvyšování úrokových sazeb.
"Vyšší inflace znamená, že reálné úrokové sazby zůstávají výrazně záporné; měnová politika tedy pokračuje ve stimulaci ekonomiky a nekrotí domácí inflační tlaky. Hlavním problémem však není samotná vyšší inflace, ale celkový růst inflačních očekávání," upozornil bývalý člen bankovní rady ČNB a předseda představenstva Expobank CZ Lubomír Lízal.
Analytik Raiffeisenbank Vít Hradil uvedl, že tuzemské zdražování pokračuje na všech frontách. "To alespoň usnadňuje identifikaci jeho příčin – patří do nich totiž vše," uvedl. Ani podle něj v dohledné době nelze příliš sázet na uklidnění situace.
Související
Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes
Evropský parlament se chystá k zásadnímu kroku. Chce zastavit obchodní dohodu s USA, píše BBC
Aktuálně se děje
včera
Co udělá rekordní uvolnění 400 milionů barelů ropy s cenami pohonných hmot?
včera
Trump opět otočil: Válka s Íránem ani zdaleka neskončila
včera
Provizorium míří ke konci. Poslanci schválili státní rozpočet na letošní rok
včera
Šichtařová avizuje konec v Poslanecké sněmovně. Změna se nepodaří, vysvětlila
včera
Moravec zatím nesmí moderovat u konkurence. ČT ho může platit ještě půl roku
včera
Armádou otřásla tragédie. Při cvičení zemřel voják
včera
Írán oznámil změnu strategie útoků. Chce vyšroubovat cenu ropy na 200 dolarů za barel
včera
Hamás slaví jmenování íránského lídra. USA a Izraeli přeje porážku
včera
Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok
včera
USA se z Íránu brzy stáhnou, růst cen ropy kazí Trumpův veřejný obraz, myslí si experti
včera
Maďarsko za měsíc čekají nejdůležitější volby za 16 let. Orbánova vláda skončí, naznačují průzkumy
včera
Polovina íránských střel odpálených na Izrael nesla zakázanou munici
včera
Česká televize už ví, co bude vysílat místo Otázek Václava Moravce
včera
Putin využívá války v Íránu. Snaží se vykreslit jako mezinárodní mírotvůrce
včera
Nový íránský vůdce Modžtaba Chameneí byl zraněn při útocích
včera
Írán zaminoval Hormuzský průliv
včera
Výhled počasí až do Velikonoc. Dramatické výkyvy se nečekají
10. března 2026 22:02
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
10. března 2026 21:21
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
10. března 2026 20:44
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) se dočkal kýženého setkání na úrovni Evropské unie, kde se řešily zastavené dodávky ropy přes Ukrajinu. Fico tvrdí, že ho předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve sporu s Kyjevem podpořila.
Zdroj: Lucie Podzimková