Zisk bank v Česku vzrostl o miliardy. Jak dopadly zátěžové testy ČNB?

V České republice působí 49 bank a spořitelen. Zisk z finanční a provozní činnosti bank stoupl koncem září meziročně o 11,2 miliardy na 151,7 miliardy korun. Úrokové výnosy se zvýšily o 39,4 miliardy na 167,1 miliardy korun. Výnosy z poplatků a provizí jim vzrostly o 272 milionů na 33,9 miliardy korun.

"Dvanáctiprocentní roční růst zisku a zejména 31procentní růst úrokových výnosů svědčí o tom, že české banky jsou dobře zajištěny proti případnému hospodářskému ochlazení," uvedl analytik investiční skupiny Natland Petr Bartoň. Dobrou zprávou je podle něj i to , že banky opouštějí svůj historický a specificky český obchodní model, a to vydělávat hlavně na poplatcích.

K vyšším ziskům bank dopomohly zejména nové úvěry, řekl analytik Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Ekonomický růst ČR zůstává podle něho solidní a přispívá k větší ochotě domácností i podniků zadlužovat se. K lepším výsledkům vedla také výrazná nákladová disciplína českých peněžních ústavů. Naopak pod setrvalým tlakem jsou podle něj úrokové marže českých bank. Do jejich snížení promlouvá pokles dlouhodobých korunových sazeb a ostrá konkurence, podotkl.

Zátěžové testy ČNB opět prokázaly odolnost bank a pojišťoven

Kapitálová vybavenost bankovního sektoru by se v případě negativního scénáře, který předpokládal silný pokles ekonomické aktivity v ČR i zahraničí, snížila na 14,8 procenta. Zůstala by ale výrazně nad osmiprocentním regulatorním minimem. Testovány byly největší domácí bankovní skupiny, tvořící 76 procent aktiv bankovního sektoru v České republice. Testování podléhaly téměř všechny banky podléhající dohledu ČNB, které tak reprezentují zhruba 91 procent aktiv celého bankovního sektoru.

Hlavním zdrojem odolnosti bankovních skupin byl jejich výchozí kapitálový poměr, který ke konci roku 2018 byl 18,4 procenta. Odolnosti napomohla také ziskovost aktiv a kapitálu testovaných bankovních skupin, která ke konci roku 2018 dosahovala 1,2 procenta, respektive 16,2 procenta. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo tradičně úvěrové riziko.

Pro dohledový zátěžový test bank ČNB již podruhé využila metodiku Evropského orgánu pro bankovnictví, kterou přizpůsobila podmínkám bankovního sektoru v ČR. Vedle již v minulosti testovaného úvěrového rizika se tak testování nově týkalo také tržního a operačního rizika, úrokových a neúrokových výnosů, nákladů a kapitálu.

Pojišťovací sektor byl ke konci roku 2018 dostatečně kapitálově vybavený a byl schopný absorbovat relativně významné změny rizikových faktorů. Celkový takzvaný solventnostní poměr za testované pojišťovny činil i v případě aplikace šoků pro tržní i pojistná rizika 157 procent, a nacházel se tak relativně vysoko nad úrovní regulatorního minima, které je 100 procent. Nejvýznamnější dopad ze sledovaných rizik mělo na pojišťovny riziko spojené s investicemi do akcií a riziko poklesu cen státních dluhopisů.

Dohledových zátěžových testů pojišťoven se v letošním roce zúčastnilo 18 tuzemských pojišťoven, jejichž tržní podíl podle hrubého předepsaného pojistného činil 98 procent trhu. V zátěžovém testu ČNB vyhodnocovalo dopad šoků u jednotlivých rizik na solventnostní poměr každé pojišťovny(tj. poměr jejího použitelného kapitálu a solventnostního kapitálového požadavku). Zátěžový test byl zaměřen na testování dopadu investičních rizik, rizika přírodních katastrof a u neživotního pojištění i rizika poklesu pojistného. Nově pak ČNB také do testů zahrnula riziko okamžitého storna deset procent životního portfolia pojišťovny.