Česku hrozí nedostatek elektřiny. Od roku 2030 bude závislé na dovozu

Česká republika bude od roku 2030, pokud ukončí výrobu energie z uhlí, závislá na drahém a rizikovém dovozu elektřiny ze zahraničí. Zemi v určitých případech dokonce hrozí nedostatek elektřiny. Vyplývá to z analýzy provozovatele energetické přenosové soustavy společnosti ČEPS. Podle ní se stát do budoucna proto neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů a rovněž bez mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů energie. Stát by si také měl udržet určitou míru soběstačnosti pro pokrytí národní spotřeby elektřiny.

ČEPS dnes představil analýzu několika možných scénářů budoucího vývoje energetického mixu v Česku. Oproti minulosti do analýzy zahrnul i takzvaný dekarbonizační scénář, který počítá s naplněním závazku uhlíkové neutrality v roce 2050 v celé ekonomice ČR. Portfolio energetických zdrojů ČEPS založil na předpokladu konce spalování uhlí pro výrobu elektřiny k roku 2030 a s výrazným nárůstem instalované kapacity obnovitelných zdrojů energie. Ze dvou scénářů přitom podle ČEPS vyplynulo, že Česko bude v případě rychlého konce spalování uhlí od roku 2030 závislé na dovozu elektřiny ze zahraničí, například z Německa nebo Francie. Import elektřiny navíc může být velmi drahý a možná i rizikový.

"Vzhledem k nejistotám ve vývoji a zavádění budoucích technologií a zachování dnešních přebytků výroby elektrické energie v jednotlivých zemích existuje riziko, že dovoz elektrické energie přesáhne deset procent spotřeby elektřiny v ČR," uvedl ČEPS ve zprávě.

Analýza ČEPS navíc předpovídá další zhoršení situace po roce 2030, kdy by mohla vyústit až k vážným problémům s přiměřeností soustavy. V případě dekarbonizačního scénáře, který počítá s výrazným nárůstem spotřeby elektřiny v dopravě či průmyslu, by tak mohl být v zemi nedostatek elektřiny.

Pro udržení bezpečnosti a spolehlivosti dodávek elektřiny se podle analýzy ČEPS Česko v dlouhodobém horizontu neobejde bez výstavby dalších jaderných zdrojů. Nutné bude také zavedení kapacitního mechanismu pro podporu flexibilních zdrojů, kdy provozovatelé dostávají od státu platby za dostupnost, případně i za výkon poskytnutý pro zajištění stability elektrizační soustavy. Analýza také zdůrazňuje, že by si stát měl udržet určitou míru soběstačnosti při pokrytí národní spotřeby elektřiny.

Vláda podle současných plánů chystá odklon od uhlí do roku 2033. Někteří členové vlády ovšem dříve hovořili i o snahách urychlit tyto kroky k roku 2030. Tento termín si pro omezení produkce z uhlí stanovila například společnost ČEZ.

Ministerstvo průmyslu a obchodu v současnosti připravuje novou energetickou koncepci státu, která by měla být založena na jaderné energetice. Vedle výstavby nového jaderného bloku v Dukovanech, na který byl vyhlášen tendr, ministerstvo nyní připravuje podklady pro rozhodnutí vlády o možné stavbě dalších jaderných bloků v Temelíně a Dukovanech. Stát zároveň plánuje výstavbu několika malých modulárních reaktorů, které by měly vzniknout zejména na místech současných uhelných elektráren.

Související

Energetika

Evropská rada chce posílit pomoc Ukrajině. Elektrárny navrhují lepší řešení, než posílání peněz

Lídři Evropské unie vyzvou ke zvýšení vojenské a finanční pomoci Ukrajině. Obávají se zvyšující se intenzity ruských útoků proti elektrárnám, kvůli kterým žijí miliony Ukrajinců po tmě. Šéf největší ukrajinské energetické společnosti Ukrenergo vyzývá, ať evropské země neposílají humanitární pomoc, ale „aby přišly na Ukrajinu, vydělaly peníze a zvýšily výrobní kapacitu“. 

Více souvisejících

Energetika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Policisté zajistili místo tragické střelby na Filozofické fakultě UK. (21.12.2023)

Poslanci budou vyšetřovat střelbu na FF UK. Zřídili komisi

Poslanecká sněmovna ustanovila desetičlennou komisi, která bude vyšetřovat prosincovou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zákonodárci chtějí získat odpovědi na nejasnosti týkající se policejního postupu. Návrh opozičního hnutí ANO na zřízení komise schválila dolní komora parlamentu jednomyslně. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Robert Fico

Fico se má podle Kaliňáka vrátit do práce už za několik dní

Ze Slovenska ve středu přišly nové zprávy o aktuálním zdravotním stavu slovenského premiéra Roberta Fica (Smer-SD). Rehabilitace politika totiž pokračuje. Podle ministra obrany a stranického kolegy Roberta Kaliňáka stále platí předpoklad, že se Fico vrátí do práce na přelomu června a července. 

Aktualizováno před 3 hodinami

Evan Gershkovich

V Rusku začal soud s americkým novinářem Gershkovichem. Hrozí mu 20 let vězení

Vyšetřování prokázalo, že americký novinář Evan Gershkovich sbíral tajné informace o ruské společnosti působící v obranném průmyslu pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA), uvedl ve středu první den procesu s vězněným novinářem ruský prokurátor. Podle amerického velvyslanectví v Rusku však nebyly předloženy žádné důkazy o údajné špionáži, uvedla agentura Reuters.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Petr Pavel přivítal na Pražském hradě slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. (26.6.2024) Prohlédněte si galerii

Pellegrini v Praze. Nový slovenský prezident je na první zahraniční cestě

Do Prahy ve středu dorazil nově zvolený slovenský prezident Peter Pellegrini, na Pražském hradě jej dopoledne přijal český protějšek Petr Pavel. Pro Pellegriniho jde o první zahraniční návštěvu ve funkci hlavy státu. Prezidenti se shodli, že na obnovení mezivládních jednání ještě nenastal čas. Oba ale vyjádřili naději, že k tomu časem dojde. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Bouřka, ilustrační foto.

Počasí: V Česku dnes opět hrozí silné bouřky

V Česku ve středu po několika dnech opět udeří bouřky. Podle aktuální výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v nich může na Moravě a ve Slezsku spadnout až 50 milimetrů srážek. Hrozí také krupobití. 

před 8 hodinami

Je rozhodnuto. Generálním tajemníkem NATO bude nizozemský premiér Mark Rutte, nahradí Stoltenberga

Novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance bude stávající nizozemský premiér Mark Rutte. Rozhodly o tom dnes podle agentury Reuters členské země NATO.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy