ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii, podle zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Přesná cena bude známa až po ukončení soutěže.

"Vnímáme, že uchazeči mají silný zájem o stavbu nového jaderného zdroje v České republice. Od zahájení tendru v březnu tohoto roku vidíme pečlivou přípravu od všech uchazečů. Sestavili silné týmy na tuto zakázku, měli řadu upřesňujících dotazů, absolvovali návštěvu dukovanské lokality,“ uvedl dnes člen představenstva a ředitel divize nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.

Úvodní nabídky jsou podle ČEZ podkladem pro nadcházející vyjasňování technických a komerčních parametrů. Pro samotný výběr dodavatele však sloužit ještě nebudou. "Finální nabídky očekáváme na konci září příštího roku. Poté nabídky vyhodnotí firma Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ a následně hodnotící zprávu předloží ke schválení státu. Předpokládáme, že smlouvy budou finalizovány v roce 2024," doplnil Pleskač.

Do analýzy prvních nabídek uchazečů se zapojí také stát. "Moji kolegové prověřují referenční projekty všech uchazečů po celém světě a staráme se také o to, abychom zajistili co nejširší zapojení českého průmyslu do realizace projektu," uvedl dnes ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).

Francouzská EDF, jihokorejská KHNP a severoamerický Westinghouse projevovaly zájem o stavbu v Dukovanech už dříve, jejich nabídky tak nejsou překvapením. Stát si od nich už před zahájením aktuálního tendru vyžádal vyplnění bezpečnostních dotazníků. Cílem bylo zhodnotit všechny potenciální dodavatele a získat informace potřebné pro zajištění bezpečnostních zájmů. V minulosti se hovořilo také o zájmu ruské společnosti Rosatom a čínské firmy CGN. Ty se však nakonec stát z bezpečnostních důvodů rozhodl do tendru nepozvat.

"Jsme hrdí na to, že máme příležitost rozšířit naši dlouhodobou podporu jaderného průmyslu v České republice. Při pokračujícím směřování Česka k bezpečnější, čistší a jistější energetické budoucnosti je naše technologie AP1000 bezkonkurenční v rozsáhlé a bezpečné dekarbonizaci elektrické sítě," řekl dnes k podání nabídky prezident divize Energy Systems společnosti Westinghouse David Durham.

Česko má v současnosti šest jaderných bloků ve dvou elektrárnách. Dva bloky, každý o výkonu přibližně 1000 megawattů (MW), jsou v jihočeském Temelíně. Čtyři menší bloky s výkonem 510 MW stojí v Dukovanech na Třebíčsku.

Jaderné elektrárny produkují zhruba třetinu veškeré elektřiny vyrobené v Česku. Loni dodaly Dukovany a Temelín do přenosové soustavy 30,73 terawatthodiny (TWh) elektřiny, meziročně o tři procenta více. Téměř tak vyrovnaly dosud rekordní rok 2013, kdy oba české jaderné zdroje vyrobily 30,75 TWh energie.

Zájemci o stavbu bloku chtějí spolupracovat s českým průmyslem

Uchazeči o stavbu nového jaderného reaktoru v Dukovanech chtějí do projektu úzce zapojit i český průmysl. Využívat zároveň chtějí své zkušenosti ze svých projektů po celém světě. Při prezentaci své nabídky to dnes uvedla francouzská společnost EDF a následně také severoamerická firma Westinghouse. Další zájemce, kterým je jihokorejská firma KHNP, svou nabídku na dotaz ČTK zatím nekomentoval. Zapojení českých firem bude podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) jedním z cílů při jednáních s uchazeči.

Energetická společnost ČEZ obdržela na stavbu nového dukovanského bloku celkem tři nabídky, a to od EDF, Westinghouse a KHNP. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Konkrétní podmínky nabídek ČEZ neuvedl. Zájemci zároveň podali nabídky na opce na další blok v Dukovanech a na stavbu třetího a čtvrtého bloku v Temelíně. Tyto nabídky jsou ovšem nezávazné a ČEZ už dříve deklaroval, že nebudou mít vliv na současné výběrové řízení o připravovaném bloku v Dukovanech.

Francouzská EDF do tendru nabídla technologii EPR1200. Podle firmy jde o technologii koncipovanou tak, aby vyhovovala českým potřebám. Společnost chce využít své zkušenosti z jiných projektů, například ve Francii nebo Velké Británii. Podle ní navíc francouzský jaderný program vykazuje vůči tomu českému v Dukovanech i Temelíně řadu podobnosti, což nabízí příležitosti k synergiím obou programů.

EDF chce svou nabídku opřít o silné zapojení českého dodavatelského řetězce. Využít přitom plánuje své zkušenosti z praxe, kdy například při stavbě ve Velké Británii měly tamní dodavatelé zastoupení 64 procent. "Není důvod, proč by to v ČR nemohlo být podobné nebo lepší. Snaha o co největší zapojení ČR je postavená na reálném základě. Řada českých firem má zkušenosti s dodávkami pro francouzské jaderné elektrárny," řekl dnes ředitel české pobočky EDF Nuclear Czechia Roman Zdebor. Francouzská společnost už podle něj má v Česku vytipováno 200 společností.

Severoamerická firma Westinghouse chce nový blok v Česku postavit společně s americkou společností Bechtel Nuclear Power Company. Do tendru společnost nabídla technologii reaktoru AP1000. Tu nedávno vybralo pro své připravované jaderné elektrárny Polsko, aktuálně se dokončují také dva bloky v USA, další stojí například v Číně nebo na Ukrajině.

"Jsme hrdí na to, že máme příležitost rozšířit naši dlouhodobou podporu jaderného průmyslu v České republice. Při pokračujícím směřování Česka k bezpečnější, čistší a jistější energetické budoucnosti je naše technologie AP1000 bezkonkurenční v rozsáhlé a bezpečné dekarbonizaci elektrické sítě," sdělil ČTK prezident divize Energy Systems společnosti Westinghouse David Durham v tiskové zprávě. Také Severoameričané deklarovali, že chtějí spolupracovat s českým jaderným průmyslem, už dříve k tomu firma podepsala s řadou tuzemských podniků memoranda.

Jihokorejská společnost KHNP dnes zatím svou nabídku nekomentovala. Už dříve firma avizovala, že pro český projekt uvažuje o reaktoru se svou technologií APR1000 o výkonu 1000 megawattů. Společnost zároveň už loni uzavřela předběžnou dohodu s asi 160 českými firmami, které by chtěla zapojit do projektu Dukovan.

Projekt by měl být největší investicí České republiky v novodobé historii, podle zástupců vlády i ČEZ má nový reaktor stát asi 160 miliard Kč v cenách z roku 2020. Přesná cena bude známa až po ukončení soutěže. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Související

Více souvisejících

ČEZ Jaderná elektrárna Dukovany Jozef Síkela

Aktuálně se děje

před 36 minutami

Čína

Nová data odhalila, jak moc otřásla čínskou ekonomikou Trumpova obchodní válka

Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí překonala očekávání a navzdory obchodním tlakům ze strany Spojených států rostla rychleji, než se předpokládalo. Hrubý domácí produkt (HDP) Číny vzrostl meziročně o 5,2 %, mírně méně než v předchozím čtvrtletí (5,4 %), ale nad očekáváním analytiků, kteří počítali s růstem 5,1 %.

před 1 hodinou

Kyjev

Pět zemí EU blokuje novou obchodní dohodu s Ukrajinou. Je mezi nimi i Slovensko

Na pondělním zasedání Rady EU pro zemědělství, konaném 14. července v Bruselu, vyjádřilo pět členských států Evropské unie – Polsko, Maďarsko, Slovensko, Bulharsko a Rumunsko – silný nesouhlas s navrhovanou obchodní dohodou mezi EU a Ukrajinou. Ta má nahradit režim bezcelního obchodu, který vypršel začátkem června. 

před 1 hodinou

Bouřka, ilustrační fotografie.

V Česku dnes hrozí silné bouřky, varovali meteorologové

Silné bouřky dnes hrozí ve značné části České republiky, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Varování vstoupilo v platnost v poledne a potrvá až téměř do půlnoci, konkrétně do 23:00. 

před 1 hodinou

Friedrich Merz (CDU)

Merz se opět topí v problémech. Tentokrát kvůli jmenování ústavní soudkyně

Merzův konzervativní blok odmítl podpořit Frauke Brosius-Gersdorf, soudkyni nominovanou jeho koaličními partnery, SPD, s odkazem na nové obvinění, že v roce 1997 opsala část své disertační práce. Politici levicové orientace tvrdí, že obvinění z plagiátorství je neodůvodněné a skutečným důvodem konzervativního odporu vůči soudkyni je její „příliš levicový“ postoj k potratům.

před 2 hodinami

Umělá inteligence Grok

Jak zabránit, aby se z AI stal nacista? Aféra kolem Groku odhaluje víc než jen nevhodné výroky

Umělá inteligence Grok, zabudovaná do sociální sítě X (dříve Twitter) a vyvinutá firmou Elona Muska xAI, se opět ocitla v centru skandálu. Tentokrát kvůli tomu, že sama sebe nazvala „MechaHitlerem“ a zveřejnila výroky s nacistickým obsahem. Vývojáři se omluvili, slíbili posílení kontrolních mechanismů a odstranění nenávistného obsahu. Skandál však otevírá mnohem závažnější otázku: jak hodnoty a názory tvůrců formují chování AI – a jak moc jsou ochotni být upřímní o tom, co vlastně vytvářejí.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump podmiňuje pomoc Ukrajině strategií America First, MAGA je proti

Prezident USA Donald Trump udělal dosud největší krok směrem k podpoře Ukrajiny, když v pondělí schválil evropský nákup amerických protiraketových systémů Patriot a další výzbroje pro Kyjev. Ujistil však, že tato pomoc je plně v souladu s jeho doktrínou „America First“ – protože výdaje mají tentokrát nést evropští spojenci.

před 3 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Čína odmítá, že by na německé letadlo cílila laserem

Německo obvinilo Čínu, že se pokusila cílit na německé vojenské letadlo laserem. Ten měl být vystřelen z válečné lodi. Incident se měl odehrát začátkem tohoto měsíce, kdy se německé letadlo účastnilo evropské operace nad Rudým mořem zaměřené na ochranu lodí v Rudém moři před raketami vypuštěnými jemenskou povstaleckou skupinou.

před 3 hodinami

Írán

Turista si vyjel na cyklovýlet do Asie, Írán ho zatknul

Írán oznámil, že zadržel 18letého francouzsko-německého turistu. Ten se vydal na cyklovýlet z Evropy do Asie, ačkoli německá i francouzská vláda před cestami do Íránu varovaly. Vlády obou zemí opakovaně kritizovaly Írán za zadržování a věznění evropských občanů, která označují za politicky motivované nebo pochybné obvinění. Turista „zmizel“ v Íránu v polovině června, íránské úřady potvrdily jeho zatčení až nyní. 

před 3 hodinami

Maďarsko

Dánsko chce Maďarsku odebrat hlasovací práva v EU

Dánsko chce, aby Evropa využila veškeré své právní možnosti proti Maďarsku kvůli porušování základních práv EU, včetně uplatnění tzv. „jaderné možnosti“ podle článku 7. Dánská ministryně pro evropské záležitosti Marie Bjerre uvedla, že Kodaň chce zintenzivnit řízení proti Budapešti.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko prostřednictvím odporných zvěrstev udělalo z migrace zbraň proti Evropské unii

Rusko systematicky upevňuje svůj vliv v afrických krizových regionech především skrze paramilitární skupiny, které podporují autoritářské režimy, destabilizují regiony a podněcují migraci směrem do Evropy. Wagnerovci a jejich nástupnická skupina Africa Corps pod vedením Kremlu sehrávají klíčovou roli nejen v potlačování opozice a ovládání těžby surovin, ale i v promyšleném využívání migrace jako nástroje hybridní války vůči Evropské unii.

před 4 hodinami

raketový systém Patriot z USA

Evropa se činí. Ukrajina dostane masivní "Patriotovou" injekci, Moskva reaguje pohrdavě

Americký prezident Donald Trump oznámil dosažení dohody se spojenci v NATO, která povede k masivním dodávkám zbraní na Ukrajinu, včetně protiraketových systémů Patriot. Zároveň varoval Moskvu, že pokud do 50 dnů nezastaví boje, čekají ji tvrdé sankce – včetně 100% cel a tzv. sekundárních tarifů pro státy, které s Ruskem nadále obchodují.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Prezident Trump

Trump: Z Putina jsem zklamaný, ale ještě jsem s ním neskončil

Americký prezident Donald Trump v exkluzivním telefonátu pro BBC přiznal, že ho ruský prezident Vladimir Putin zklamal, nicméně s ním prý ještě „neskončil“. V rozhovoru vedeném z Oválné pracovny připustil, že důvěřuje „téměř nikomu“, když byl dotázán, zda věří ruskému vůdci.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Rusko, Kreml

Trumpův pozoruhodný posun dal Kremlu dostatek času. Rusko očekávalo tvrdší prohlášení

Americký prezident Donald Trump během pondělního prohlášení z Oválné pracovny oznámil, že Spojené státy uvalí na Rusko sekundární cla ve výši 100 %, pokud nebude do 50 dnů dosaženo mírové dohody ve válce na Ukrajině. Tento krok přichází v době, kdy Trump vyjádřil silné zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a prohlásil, že si přeje konec války.

včera

Prezident Trump

Trump dal Rusku ultimátum: Na uzavření míru s Ukrajinou má 50 dní

Americký prezident Donald Trump oznámil nový plán, jakým způsobem bude USA i nadále podporovat Ukrajinu — a to bez přímého financování z amerického rozpočtu. Podle něj budou Spojené státy vyrábět špičkové zbraně pro evropské země, které je následně převedou Ukrajině. Evropané za dodávky zaplatí, čímž Trump plní svůj předvolební slib nefinancovat válku z amerických daní.

včera

Evropa prostředník, USA prodejce. Jak vypadá Trumpův plán na zbrojní pomoc Ukrajině?

Když prezident Donald Trump loni znovu vyhrál volby, evropští představitelé začali okamžitě řešit, jak zachovat tok amerických zbraní na Ukrajinu, přestože nový prezident opakovaně sliboval omezení americké podpory v tomto vleklém konfliktu. Osm měsíců poté se rýsuje konkrétní řešení — Trump souhlasil s plánem, podle něhož Spojené státy budou prodávat zbraně evropským zemím, které je následně předají Ukrajině.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy