Co způsobí nová Trumpova cla? Většině ekonomik světa hrozí propad, USA se prohnou nejvíce

Nová cla, která se týkají nejen oceli a hliníku, ale i dalších sektorů, mají značný dopad na americkou ekonomiku a globální obchodní tok. Abychom zjistili konkrétní dopady těchto cel, server The Conversation použil globální ekonomické modely, které zahrnují trhy zboží a služeb a zohledňují vývoj produkce, obchodu a spotřeby.

Kromě tarifů, které byly zavedeny Trumpem v dubnu, je třeba zohlednit také nedávné obchodní dohody, jako je dohoda mezi USA a Evropskou unií, tarify na ocel a hliník, a také výjimky z některých produktů, jako jsou smartphony a elektronika.

Z analýz, které hodnotí vývoj HDP mezi zeměmi, vyplývá, že Spojené státy zažijí největší ekonomický pokles, a to přibližně o 0,36 %. To se rovná ztrátě přibližně 108,2 miliardy dolarů, což odpovídá přibližně 861 dolarům na domácnost každý rok.

Tento pokles je způsoben několika faktory: vyšší ceny pro spotřebitele, kteří musí zaplatit více za zboží z dovozu, a pro firmy, které se potýkají s rostoucími náklady na komponenty a materiály. Tyto dodatečné náklady převyšují jakékoli úspory z cen, které by mohl přinést nižší ceny od zahraničních výrobců.

Snížení amerického dovozu zboží o 486,7 miliardy dolarů má rovněž negativní efekt na exportní bilanci USA. Tento pokles se projevuje v nižší konkurenceschopnosti amerických výrobků, protože zvyšující se náklady a převod pracovní síly a dalších zdrojů do konkurenčních domácích průmyslů snižují vývozy o 451,1 miliardy dolarů. Tento „úsporný efekt“ znamená, že zatímco dovozy klesají, ztráty na vývozu jsou vyšší.

Zatímco USA čelí negativním dopadům, většina ostatních zemí také zažívá poklesy v HDP, i když v různé míře. Například Švýcarsko utrpí pokles o 0,47 %, což znamená ztrátu přibližně 1 215 dolarů na domácnost ročně.

Dalšími významně postiženými státy jsou Thajsko a Tchaj-wan, kde se pokles HDP očekává na úrovni 0,44 % a 0,38 %. Tento globální pokles je přičítán zvýšeným nákladům na obchodní vztahy, které byly způsobeny zvýšením celních tarifů, což vede k posunu v globálních dodavatelských řetězcích a změně v obchodních preferencích.

Pokud jde o konkrétní finanční důsledky, Čína by mohla ztratit přibližně 66,9 miliardy dolarů a Evropská unie 26,6 miliardy dolarů. Na druhou stranu některé země mohou z těchto tarifů těžit, Austrálie a Velká Británie patří mezi ziskové země, kdy jejich HDP vzroste o 0,1 miliardy dolarů a 0,07 miliardy dolarů. To je způsobeno relativně nízkými celními sazbami, které se na ně vztahují v rámci globálního obchodního systému.

Zajímavé je, že i přesto, že nové tarify jsou v průměru nižší než původně oznámené v dubnu, stále představují značný zásah do globálního obchodního systému, který může mít dlouhodobé důsledky pro stabilitu mezinárodního obchodu. Tento krok pokračuje v tradici Trumpovy administrativy, která se profiluje jako protekcionistická a upřednostňuje ochranu domácího trhu na úkor globálního ekonomického propojení.

Finanční trhy vykázaly od dubna 2025 mírnou stabilizaci, kdy po dočasném pozastavení celních tarifů začaly opět růst. Nicméně vzhledem k tomu, že se nyní stávají novým standardem minimálně 10–15% celní sazby, pro americké skladové zásoby a výrobce mohou nastat problémy s dopady na výrobní náklady, což může vést k dalším turbulencím v dalších měsících.

Očekává se, že v některých zemích, kde jsou výrobní řetězce nebo zemědělské produkty silně propojeny s USA, budou mít tato cla dlouhodobé negativní účinky. Přes různé výjimky na některé produkty, například elektroniku, která bude osvobozena od celních tarifů, celý obchodní systém stále čelí novým výzvám.

Tento stav může vést ke zvýšení napětí mezi obchodními partnery, zejména mezi USA a zeměmi, které se ocitají na černé listině těchto celních opatření.