ECB zvýšila základní sazby o půl procentního bodu. Navzdory rozbouřeným trhům

ECB ve svém dnešním oznámení také uvedla, že Rada guvernérů pozorně sleduje současné napětí na trhu a je připravena reagovat, aby podpořila cenovou a finanční stabilitu v eurozóně. Už ale neuvádí, že hodlá úroky i nadále výrazně zvyšovat.

Rada guvernérů zvýšila sazby pošesté za sebou. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na třech procentech. Dostala se tak nejvýše od konce roku 2008.

ECB také snížila prognózu vývoje inflace na letošní a příští rok. Míra inflace by letos podle ní měla v průměru činit 5,3 procenta, v roce příštím pak 2,9 procenta a v roce 2025 klesnout na 2,1 procenta. Až do roku 2025 by tak inflace měla přesahovat dvouprocentní inflační cíl ECB. Centrální banka dodala, že tyto projekce učinila ještě před současnými turbulencemi na trzích.

"V tuto chvíli ještě nelze říci, jak bude další cesta vypadat," řekla prezidentka ECB Christine Lagardeová na novinářský dotaz ohledně příštího zvyšování úroků. Zdůraznila, že pro rozhodování Rady guvernérů o úrokových sazbách je nyní ještě důležitější přístup založený na datech. "Jsme odhodláni vrátit inflaci ve střednědobém horizontu zpět na dvě procenta," uvedla šéfka ECB a ujistila, že rozhodnutí o úrokových sazbách našlo v Radě guvernérů velkou většinu "se třemi nebo čtyřmi (členy), kteří jej nepodpořili“. Rada guvernérů má 26 členů.

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívala, že inflace je blízko vrcholu.

Mnoho ekonomů očekávalo, že ECB bude v prudkém zvyšování úroků pokračovat, a to navzdory nejistotě v bankovním sektoru po krachu dvou amerických bank a navzdory obavám o velkou švýcarskou banku Credit Suisse. "Bankovní sektor v eurozóně je odolný, se silnými kapitálovými a likviditními pozicemi," uvedla dnes nicméně ECB.

"ECB se podle našeho názoru aktuálně obává více nepolevujících inflačních tlaků než případné bankovní nákazy, proto zůstala věrná svému únorovému prohlášení, že i v březnu plánuje úrokové sazby zvýšit právě o 0,5 procentního bodu," řekli ČTK analytici ze společnosti Ebury. Cyklus zpřísňování měnové politiky v eurozóně podle nich není u konce a základní úroková sazba letos vystoupí výše, než aktuálně trhy v reakci na nedávné události předpokládají.

Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby se míra inflace v eurozóně pohybovala kolem dvou procent. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v únoru ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta a byla vyšší, než se čekalo.

Naopak americká centrální banka (Fed) začátkem února podle očekávání rozsah zvyšování úroků zmírnila. Základní úrokovou sazbu zvýšila o čtvrt procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Sazba je tak nejvýše od října 2007.

Euro po oznámení nové výše sazeb oslabilo, když ale vystoupila Lagardeová, začalo posilovat. Výnosy vládních dluhopisů eurozóny zamířily výše.