Německá ekonomika se zadrhává, expert mluví dokonce o Titaniku

Německo sice tamní politici hrdě označují za "růstovou lokomotivu" a "kotvu stability" pro Evropu, v minulých týdnech je však opařila sprcha špatných zpráv, které zaskočily i ty nejzarytější skeptiky. Hlavní šok přišel ve čtvrtek, kdy první odhad statistického úřadu ukázal, že největší evropská ekonomika ve druhém čtvrtletí proti předešlému kvartálu klesla o 0,2 procenta.

"Euforie, kterou jsme zažívali, představa, že německá ekonomika vzkvétá, byla jednoduše nepodložená," řekl ředitel berlínského ekonomického institutu DIW Marcel Fratzscher.

Ekonomové i někteří vládní činitelé ale přiznávají, že za útlumem stojí hlubší příčiny, které s dočasnými faktory nemají nic společného. Zejména je to kontroverzní energetická politika vlády Angely Merkelové, která v roce 2011 pod dojmem havárie v Japonsku náhle rozhodla o odchodu od jaderné energetiky a vsadila na prudký rozvoj obnovitelných zdrojů.

"Zejména energeticky náročná odvětví ztratila důvěru v budoucnost Německa jako místa vhodného pro podnikání," řekl bývalý hlavní ekonom Deutsche Bank a nyní šéf kolínské výzkumné instituce Thomas Mayer. "Myslím, že to je klíčová otázka, která bude tížit německý průmysl i v příštích letech," dodal.

Náladu mezi německými podnikateli zhoršilo i podkopávání zásadních ekonomických a sociálních reforem předešlého sociálnědemokratického kancléře Gerharda Schrödera. Ty se podle ekonomů zasloužily od poloviny minulého desetiletí o výrazný pokles nezaměstnanosti a oživení ekonomického růstu.

Pravolevá koalice prosadila snížení důchodového věku pro některé zaměstnance a celostátní minimální mzdu a plánuje omezení práce na krátkodobé smlouvy. Změny v podmínkách penzí hrozí zhoršením nedostatku kvalifikovaných sil v některých sektorech a ratingová agentura Moody's tento týden uvedla, že podkopávají životaschopnost německého penzijního systému.

Všechna tato politická rozhodnutí odradila firmy od investování na domácí půdě.

Nadále slabé jsou i veřejné investice. Podle studie Německé obchodní a průmyslové komory (DIHK) trpí Německo deficitem celkových investic v rozsahu tří procent HDP, což představuje výpadek asi 80 miliard eur ročně (2,2 bilionu Kč). Celkové roční investice v Německu jsou na 17 procentech HDP, což je pod 21procentním průměrem ostatních průmyslových zemí.

Předseda DIHK Eric Schweitzer s ohledem na tyto údaje přirovnává současnou náladu v Německu k bezstarostnosti na Titaniku: "Všichni slaví, nikdo nevidí blížící se ledovec".

Vládní činitelé se neveřejně rovněž přiznávají k obavám. Spolkové ministerstvo hospodářství zkoumá způsoby, jak řešit problém poklesu investic a ministr Sigmar Gabriel pozval nevládní experty na konec srpna k diskusím o této věci.

Česká republika se zařadila mezi přední obchodní partnery SRN. V Německém vývozu byla ČR v roce 2012 na 12. místě (po Francii, USA, Velké Británii, Nizozemí, Číně, Rakousku, Itálii, Švýcarsku, Belgii, Polsku, Rusku), v dovozu je v roce 2012 na 11. místě v pořadí (za Nizozemím, Čínou, Francií, Velkou Británií, Ruskem, Belgií, Švýcarskem, Rakouskem). V roce 2012 se Česká republika podílena necelými 3% na celkovém vývozu, podíl dovozu je o něco vyšší necelé 4%.

Hlavní směr zvyšování konkurenceschopnosti českých firem nejenom v Německu nemůže být do budoucna zakládán na nízkých cenách a mzdách, ale na kvalitativních faktorech produktivity, zvyšujících konečné efekty vývozu. Aby české produkty uspěly je nutné, aby firmy změnily své postavení na německém trhu, a to z pozice subdodavatelů do pozice generálních dodavatelů.

Bohužel je nutné konstatovat, že v posledních letech ve vztahu k Německu naše podnikatelská sféra v tomto signifikantního pokroku nedosáhla. Nadále platí, že exporty do Německa pocházejí hlavně od firem pod zahraniční kontrolou. Navíc řada českých firem, které do Německa vyvážejí, tam nemá vlastní podnikatelskou bázi – jsou velmi často závislé na různých mezičláncích. Pokud chceme i nadále udržet dosavadní vysokou úroveň vzájemné obchodní výměny, musí se Česká republika snažit v zemi udržet hlavní nositele českých exportů do Německa, tj. firmy pod zahraniční kontrolou. Dále pak nutné nabídnout originální českým firmám instrumetárium, které by je na tento trh dovedlo a na něm udrželo, uvedlo MZV ČR.