Kreml se sekl, sankce už začínají nepříznivě ovlivňovat ceny zboží v Rusku

V Přímořském kraji a na Sachalinu po zavedení ruských sankcí prudce stouply velkoobchodní ceny mléčných výrobků, masa, ovoce a zeleniny, napsal ruský list. Růst cen zasáhl i maloobchod, ceny v obchodech se v průměru zvedly o tři procenta, u některých druhů zboží ale až o 60 procent.

Ruská obchodní inspekce se snaží cenovou hladinu důsledně kontrolovat, ale v zásobování některými druhy potravin je situace obtížná, přiznává ruský tisk. Deník Vedomosti napsal, že produkce rybích konzerv je v Rusku z 95 procent závislá na dovozu suroviny z Norska. Tuto zemi ale Rusko vystavilo sankcím, a dovozci se nyní údajně snaží dojednat dodávky z Argentiny nebo Chile.

V hlavním městě podle Kommersantu obchodní inspekce kontroluje ceny denně. Dramatický růst cen nebo nedostatek některých potravin kontroloři nezaznamenali. Od vyhlášení ruských sankcí se ale zvýšila cena masa dodávaného k druhotnému zpracování. Očekává se, že s blížící se zimou podraží mléko a mléčné výrobky.

Ruské ministerstvo obchodu podle Kommersantu zaznamenává případy, kdy se evropští vývozci snaží proniknout na ruský trh přes třetí země.

Ruské banky zároveň pociťují nedostatek dolarů, protože sankce EU a USA jim zablokovaly přísun americké měny ze západních finančních trhů. Propad je údajně až desateronásobný, napsal dnes ruský list Izvestija.

Vzhledem k měnícím se podmínkám a mezinárodní konkurenci na ruském trhu dochází k posunu od trhu prosté realizace zboží k trhu investic. Je zájem o přenesení moderní výroby na vysoké technické úrovni, o kooperace a zakládaní společných podniků, a to prakticky ve všech odvětvích ruské ekonomiky. Tyto nabízené formy spolupráce nejsou již tolik motivovány nižší cenou vstupních nákladů na výrobu dané produkce (ceny energie, surovin, relativně levné pracovní síly a dopravy), které navíc díky inflaci a rostoucím tarifům rychle dohánějí náklady na výrobu ve vyspělých zemích, jako spíše snahou obejít dovozní bariéry a vytěžit další výhody plynoucí z lokalizace výroby. V oblasti přímých dodávek jsou preferovány převážně takové, které jsou kryty úvěrově.

Pro české exportéry jsou perspektivní zejména následující sektory: strojírenství, zpracovatelský, chemický a elektrotechnický průmysl, energetika, komunální služby, zemědělství, potravinářství, veřejná doprava, sklářství (obalové sklo), pivovarnictví, sladovnictví, stavebnictví (včetně rekonstrukce starších obytných budov), textilní průmysl (obnova strojního vybavení). Jako perspektivní se nadále jeví i dodávky balicích strojů, sanitárních výrobků, spotřebního zboží.

Stále více českých vývozců spojuje svůj produkt s komplexními a doplňkovými službami (zpracování projektové dokumentace, zákaznický servis), což pomáhá udržet konkurenceschopnost a zvyšuje přidanou hodnotu.

V rámci rozvoje obchodně ekonomických vztahů mezi ČR a RF z teritoriálního hlediska se jeví jako prioritní orientace nikoli na „federální Moskvu" (i když je sídlem federálních orgánů výkonné moci), ale na jednotlivé subjekty Ruska, píše businessinfo.cz.