Rusko musí zbankrotovat, tvrdí analytička

Šichtařová na webu společnosti popisuje situaci, která se odehrála v roce 1997. Tehdy padaly bariéry cestování a světového obchodu, mluvilo se o globalizaci, ale ve skutečnosti vše vřelo. "Všechny zdánlivě prudce rostoucí ekonomiky měly totiž pevné měnové kurzy. A vedle toho všechny tyto země – včetně ČR – měly také schodky běžného účtu platební bilance. Zkrátka dovážely víc, než vyvážely. Neboli jinými slovy platili v cizích měnách za dovoz víc, než kolik cizích měn za své vývozy dostávaly, takže tlak na oslabení jejich (fixovaných měn) rostl. Netrvalo dlouho a nerovnováha v ekonomice byla už neúnosná. Země byly donuceny přejít na kurzy plovoucí. Jakmile administrativní překážky byly odbourané, výsledkem bylo okamžité prudké oslabení národních měn o desítky procent," popisuje tehdejší situaci.

Mezi dobou v roce 1997 a současným stavem ruského finančního trhu vidí silnou podobnost. "Nacházíme se o 16 let později. Obchodní válka a sankce paralyzují zahraniční obchod Ruska. Co čert nechtěl, shodou okolností klesá i cena ropy. Svět se totiž bojí nedostatečné poptávky. Jenomže na nízké příjmy z ropy ruský státní rozpočet není stavěný. Ruské akcie se propadají. Rubl také. Ruská centrální banka se ho snaží hájit, ale marně," píše analytička.

Připomíná, že v úterý po dalším oslabení rublu centrální banka své intervence na záchranu měny vzdala a v posledním zoufalém gestu oznámila, že zvyšuje svou signální klíčovou sazbu z 10,5 na 17 %. "Zároveň s tím centrální banka oznámila těm, kdo si to dosud nechtěli přiznat, že při současných cenách ropy se ekonomika žene do recese. Rubl v první nepromyšlené reakci na zvýšení úrokových sazeb ihned posílil z 66 rublů za dolar na 58 rublů, nadšení však netrvalo dlouho. Vidina recese, kterou si konečně museli všichni připustit, ve spojení s takto vysokými úroky spekulanty vzápětí vyděsila, když si konečně dali dohromady, že s tak vysokými úroky ekonomika prostě nemůže dýchat. Po nějakých dvou hodinkách tak začal rubl opět oslabovat," popisuje stav.

Na západě se nyní spekuluje, že stávající situace politicky zlomí vaz vládě, to ale podle ekonomky vůbec nemusí nastat. "Rusové totiž náhle mají jasného fiktivního „nepřítele", což je ještě víc semkne. Navíc Rusové si stále ještě pamatují, jaké to je stanovit kurz úředně. Možná přijdou ke slovu věci pro nás již těžko představitelné, jako jsou kapitálové kontroly. Možná, že zbývajícímu zahraničnímu kapitálu dokonce bude znemožněno z Ruska odtéct," píše s tím, že investoři už na vzniklý chaos už reagují i mimo Rusko a hledají bezpečí.

Paralela s rokem 1998 je tedy naprosto jasná. "Ruský akciový index jen za úterý poklesl o 12 %. Největší ruská banka Sberbank poklesla o 19,9 % a Aeroflot o 21 %. Otřásá se logicky i trh dluhopisů. Ruské ministerstvo financí dnes zrušilo aukci státních dluhopisů. Stát se nechce a vlastně ani nemůže za stávajících podmínek financovat. Bude-li stávající rozvrat na trhu ruských státních dluhopisů trvat déle, Rusko musí zbankrotovat, protože by nebylo schopno za tak vysoké úroky financovat svůj chod," píše Šichtařová.

Následně dodává, že historická paralela sice naznačuje, že se tak stejně jako v 90. letech stane, ale pochopitelně nelze spoléhat jen na historické paralely: "Rusko se ještě může nějakým zázrakem otřepat, každopádně riziko bankrotu země do roka je vysoké a pohybuje se v řádu desítek procent," uzavírá.