Rána pro Kyjev. Moskva vyrukovala s třímiliardovou půjčkou

"Situace, která vzniká v ukrajinské ekonomice a financích, svědčí o tom, že celá řada parametrů, které byly podmínkou poskytnutí ruské půjčky, se porušuje," řekl agentuře TASS nejmenovaný zdroj z ruské vlády.

"Za těchto okolností je zcela pravděpodobné, že Rusko bude nuceno v nejbližší době od Ukrajiny požadovat, aby dluh ve výši tří miliard dolarů předčasně splatila," varoval.

V prosinci 2013 se tehdejší prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Viktor Janukovyč dohodli, že Rusko nakoupí ukrajinské dluhopisy za 15 miliard dolarů. Zakrátko Kyjev takto získal první část ve výši tří miliard dolarů, další nákupy ale vzhledem k únorovému svržení Janukovyče už nenásledovaly.

Loni v září ruský ministr financí Anton Siluanov v tisku varoval, že Moskva může mít důvod požadovat vrácení půjčky, protože Kyjev vzhledem k devalvaci hřivny zřejmě poruší podmínku, aby zadluženost země nepřesáhla 60 procent hrubého domácího produktu. Dnes ministr prohlásil, že Ukrajina tuto podmínku půjčky porušila, ale Rusko se ještě nerozhodlo, zda bude požadovat její okamžité splacení. "Překvapuje, že ukrajinský státní rozpočet se splacením těchto tří miliard nepočítá, ačkoli vůči jiným věřitelům Ukrajina své závazky plní," pozastavil se Siluanov.

Ukrajina je v situaci, kdy žádá, aby hned po lednové návštěvě mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) dostala najednou tři splátky z dohodnutého úvěrového programu, což podle agentury Reuters má představovat více než čtyři miliardy dolarů (přes 91 miliard Kč). Finanční pomoc Ukrajině podmiňuje MMF reformami, v těch ale podle expertů země příliš nepokročila.

Na začátku 2014 vygradovala křehká ekonomická stabilita země v reálné přiblížení se k defaultu, tedy k neschopnosti země dodržet své platební závazky. Dne 6. února 2014 Národní banka Ukrajiny přistoupila k uvolnění fixního měnového kurzu. Národní banka tak byla nucena učinit poté, co poptávka fyzických i právnických osob po dolarech a eurech nekontrolovatelně rostla a nebylo již udržitelné krýt nerovnováhu na mezibankovním trhu stále se tenčící zásobou devizových rezerv. Do konce října 2014 ukrajinská hřivna od jejího uvolnění oslabila o cca 60 %.

Důsledkem zhoršené ekonomické situace je i nižší investiční aktivita a stagnující situace v podnikatelském prostředí. Podobná situace obnažila negativní vývoj ve strukturální oblasti hospodářského systému, jakož i ve finančně bankovním sektoru, cožmj. reflektuje makroekonomické tendence, resp. nerovnováhu v oblasti státních financí, jež se projevuje v rostoucím deficitu Penzijního fondu a negativním saldu obchodní bilance. V roce 2014 začala růst inflace ovlivněná zvýšením cen některých základních potravin (vejce, zelenina, chléb) ošacení a rovněž cenami ohřevu vody a vytápění, informuje businessinfo.cz.