Rusko na dně, rating prudce padá. Přizná kleptokrat Putin porážku?

Moskva - Agentura Fitch Ratings snížila hodnocení úvěrové spolehlivosti Ruska o jeden stupeň na BBB-. Moskva je tak pouze jediný krok od propadu do spekulativního pásma. Jak zareaguje prezident Vladimir Putin?

Jako důvod Fitch uvedla pokles cen ropy a hodnoty rublu, které výrazně zhoršují hospodářský výhled země. Konkurenční agentury Standard & Poor's a Moody's Investors Service rating Ruska zhoršily už loni. S&P hodnotí Rusko známkou BBB-, tedy stejně jako Fitch. U Moody's má Rusko o jeden stupeň lepší známku, a to Baa2. U obou agentur je výhled ratingu negativní.

Ruská ekonomika v listopadu klesla o 0,5 procenta, a zaznamenala tak první pokles od října 2009, kdy ji srážela globální finanční krize. Ministr financí Anton Siluanov koncem loňského roku varoval, že ekonomika by letos mohla klesnout o čtyři procenta. Země by tak zažila první recesi od roku 2009. Za loňský rok vláda očekává zpomalení ekonomického růstu na 0,5 procenta z předloňských 1,3 procenta.

Úvěrový rating je základním vodítkem pro investory. Čím je vyšší, tím lépe je země vnímána. Nejvyšší rating znamená, že jde o špičkového dlužníka, který je zpravidla schopen půjčovat si peníze za velmi nízký úrok.

Pokud by rating Ruska spadl do spekulativního pásma, nemohli by do jeho dluhopisů investovat velcí institucionální investoři, jako jsou například penzijní fondy.

Putin by měl změnit priority

Schopnost Ruska překonat současnou strázeň závisí na Vladimiru Putinovi. Mohl by stáhnout své jednotky z východní Ukrajiny, čímž by přiměl USA a EU ke zrušení hospodářských sankcí proti Rusku. To by však znamenalo přiznat porážku.

Zdá se, že Putinův přístup k vedení státu je bytostně neslučitelný s jakýmkoliv řešením současných ekonomických potíží Ruska. Přesné a aktuální statistické údaje o stavu ruské ekonomiky, které jsou potřebné k volbě efektivních opatření proti krizi, jsou sice na internetu kdykoliv veřejně dostupné, avšak Putin tvrdí, že internet nepoužívá.

Putin místo toho dostává každodenní aktualizované informace o kremelské politice, domácích událostech a zahraničních vztazích od tří svých klíčových zpravodajských služeb. Jeho počínání nasvědčuje tomu, že ekonomická data pokládá za mnohem méně důležitá než bezpečnostní informace, což je možná u kleptokrata přirozený instinkt.

Od Putinova návratu do prezidentského úřadu v roce 2012 je premiér Dmitrij Medveděv v podstatě bezvýznamný. Přitom za ekonomiku země je v Rusku odpovědný právě šéf vlády. Putin, který není ekonomickým expertem, všechna významná rozhodnutí o hospodářské politice dělá sám. V důsledku toho je ruská hospodářská politika rozdrobená a nefunkční.

"Chce-li Putin zachránit ruskou ekonomiku před katastrofou, musí změnit priority. Za prvé musí uložit k ledu některé velké dlouhodobé infrastrukturální projekty, které v posledních dvou letech energicky propaguje. Prosincové rozhodnutí ukončit projekt plynovodu South Stream je sice krok správným směrem, ale zdaleka není dostatečný. Stejně tak by měl Putin přijmout rozumné doporučení ministra financí Antona Siluanova a snížit letošní veřejné výdaje včetně výdajů na sociální programy a armádu o 10%. Ze zkušenosti však víme, že to Putin pravděpodobně neudělá," říká Anders Aslund, vysoce postavený člen Petersonova institutu mezinárodní ekonomie se sídlem ve Washingtonu. Jeho komentář v plném znění přináší server Patria.cz.

Související

Více souvisejících

ratingy od agentur Vladimír Putin měnová krize v Rusku

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Zasedání nové vlády

Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky

Vláda Andreje Babiše na svém pondělním zasedání rázně odmítla zavedení povinného zálohování PET lahví a plechovek. Návrh, který připravil bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík, označil současný šéf resortu Petr Macinka za pokus o protlačení agendy minulé pětikoaliční vlády. Podle hnutí Motoristé sobě i hnutí ANO není systém plošných záloh v tuto chvíli prioritou.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko

Premiér Andrej Babiš (ANO) se na pondělní tiskové konferenci vyjádřil k aktuálně nejpalčivějšímu tématu světové diplomacie – snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa získat do vlastnictví Grónsko. Na přímý dotaz, zda může jednoznačně prohlásit, že Česká republika stojí v tomto sporu za autonomním územím Dánska, Babiš odpověděl negativně. Podle něj není situace černobílá a Praha v tuto chvíli preferuje cestu vyjednávání a vnitroalianční dohody namísto kategorických deklarací.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Větrný rukáv

Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu

Větrné počasí bude v Česku pokračovat až do půlky pracovního týdne. Vyplývá to z aktuálního znění výstrahy na silný vítr, jejíž platnost Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) prodloužil do středečního rána. Vítr bude v nárazech dosahovat rychlosti až 80 kilometrů za hodinu. 

před 2 hodinami

Demonstrace v Íránu

16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají

Íránský režim se ocitl pod palbou mezinárodní kritiky kvůli brutálnímu potlačování celonárodních protestů, které si podle nových zpráv lékařů vyžádalo životy nejméně 16 500 lidí. Zpráva, o které informoval britský list The Sunday Times, popisuje situaci v zemi jako „naprostý masakr“. Údaje shromážděné sítí lékařů přímo v terénu naznačují, že kromě tisíců mrtvých bylo více než 330 000 dalších osob zraněno.

před 3 hodinami

Tomio Okamura

Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura

Česká republika své bitevníky L-159 na Ukrajinu nepošle. Po pondělním jednání koaliční rady to potvrdil předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD). Vláda se shodla na tom, že stroje nebudou Kyjevu darovány a nepřipadá v úvahu ani jejich prodej. Hlavním argumentem kabinetu je potřeba zachovat tyto letouny ve výzbroji naší armády pro zajištění vlastní obrany.

Aktualizováno před 3 hodinami

Městský úřad v Chřibské na Děčínsku

Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění

Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění. 

před 4 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska

Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie

15 let po Fukušimě se Japonsko připravuje na restart největší jaderné elektrárny na světě

Patnáct let po tragédii ve Fukušimě se Japonsko vrací k jádru, a to ve velkém stylu. V prefektuře Niigata vrcholí přípravy na opětovné spuštění elektrárny Kašiwazaki-Kariwa, která je se svými sedmi reaktory největším zařízením svého druhu na světě. Okolí elektrárny nyní připomíná mraveniště; dělníci rozšiřují příjezdové cesty a kamiony projíždějí skrze přísně střežené brány obehnané ostnatým drátem.

před 5 hodinami

Tomio Okamura

Okamura: Ministr Zůna prodej armádních L-159 Ukrajině odmítá

Vládní hnutí SPD se ostře postavilo proti záměru prodat české bitevníky L-159 Alca na Ukrajinu. Předseda Sněmovny Tomio Okamura před jednáním koaliční rady potvrdil, že stejný názor zastává i ministr obrany Jaromír Zůna. Podle nich jsou tyto stroje nezbytnou součástí výzbroje naší armády a jejich odprodej by ohrozil obranyschopnost země.

před 6 hodinami

Sídlo EU

Dříve nepředstavitelné, dnes realita. Brusel může poprvé aktivovat obchodní „bazuku“

Brusel se připravuje na dosud nepředstavitelný krok: nasazení nejsilnější obchodní zbraně proti svému největšímu spojenci. V reakci na Trumpovy hrozby uvalit cla na evropské země kvůli sporu o Grónsko zvažují velvyslanci EU aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (ACI). Tento mechanismus byl původně navržen k odražení ekonomického vydírání ze strany mocností jako Čína, nikoliv pro boj s Washingtonem.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno včera

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Experti nad Trumpovým zájmem o Grónsko kroutí hlavou. Čína a Rusko musí mít obrovskou radost, varuje EU

Evropa se podle analýzy CNN konečně probouzí do reality Trumpovy hrozby ohledně Grónska. Jen málokdy se stává, že by starý kontinent mluvil tak jednotným hlasem a reagoval s takovou naléhavostí. Sobotní oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uvalení sankcí na evropské země, které odmítají americké nároky na dánské území, však bylo právě takovým momentem.

včera

Jan Darmovzal

Letadlo s vězněným Čechem je na cestě domů. V Praze přistane dnes večer

Český občan Jan Darmovzal, který byl od září 2024 držen ve venezuelském vězení, je po měsících nejistoty na cestě domů. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé sobě) v pořadu Otázky Václava Moravce potvrdil, že vládní speciál s propuštěným Čechem by měl v Praze přistát během nedělního večera. Spolu s ním se na palubě nacházejí další tři nebo čtyři cizinci, které režim Nicoláse Madura rovněž zadržoval bez věrohodných důkazů. Podle informací serveru EuroZprávy.cz by měl speciál přistát kolem desáté hodiny večerní.

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Ukrajinci si do konce války nezatopí? Ruský plán, jak donutit Kyjev ke kapitulaci, znepokojuje experty

Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) vydala varování, podle kterého Moskva plánuje útoky na klíčové rozvodny napojené na tři funkční jaderné elektrárny na západě a jihu země. Cílem této strategie je úplné odpojení jaderných zdrojů od sítě, což by pro miliony Ukrajinců znamenalo absolutní ztrátu dodávek tepla a elektřiny uprostřed mrazivé zimy. Podle rozvědky chce Rusko tímto drastickým krokem donutit Kyjev k nepřijatelné kapitulaci.

včera

Ať si nejprve ověří informace, vzkázal Pavel Macinkovi. Vysvětlil, jak to je s letouny pro Ukrajinu

Prezident Petr Pavel zareagoval na slova ministra zahraničí Petra Macinky, který se dnes v České televizi vymezil vůči jeho tvrzením o dodávce letounů Ukrajině. Prezident v neděli před svým odletem do Říma vysvětloval pozadí jednání o těchto letounech, o která má Kyjev zájem už minimálně půl roku. Podle hlavy státu jeho slova navazovala na dřívější debaty o bitevnících coby daru, nyní se ale hovořilo o možnosti odkoupení.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy