Ruská "putinomika" má nejhorší za sebou? Kreml jásá, experti to vidí jinak

"Konec loňského a začátek letošního roku byly mimořádně obtížným obdobím," řekl Siluanov. "Nyní vidíme, že to nejhorší skončilo, a naopak registrujeme určité známky stabilizace," dodal.

Ruský ministr hospodářského rozvoje Alexej Uljukajev dnes prohlásil, že ruská inflace již dosáhla svého vrcholu. Spotřebitelské ceny v Rusku v únoru podle tamního statistického úřadu meziročně stouply o 16,7 procenta po lednovém nárůstu o 15 procent.

Inflaci tlačí vzhůru zejména prudké oslabení ruského rublu. K růstu cen přispívá rovněž zákaz dovozu řady potravin ze západních zemí, což je ruská odveta za západní sankce vůči Moskvě kvůli jejímu postupu v ukrajinské krizi.

Ruská centrální banka v prosinci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 6,5 procentního bodu na 17 procent, aby zastavila propad rublu a zmírnila růst cen. Letos již ale tuto sazbu snížila na 14 procent, aby omezila negativní dopady vysokých nákladů na půjčky na ekonomiku.

Ruské podniky si však podle agentury Reuters stěžují, že úroky jsou stále příliš vysoké. Také Putin uvedl, že úroková sazba zůstává na vysoké úrovni, tu však podle prezidenta současné podmínky vyžadují.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu předpověděl, že hrubý domácí produkt Ruska v letošním roce klesne o tři procenta po loňském nárůstu o 0,6 procenta.

"Očekávám v tomto roce v Rusku relativně hlubokou recesi (minus čtyři procenta), způsobenou kombinací sankcí Západu a padajících cen ropy. Především na začátku roku může pokračovat tlak na ruský rubl – propad cen ropy bude vrcholit a jsou na programu nejvyšší splátky zahraničního dluhu. Nedá se proto vyloučit zavedení kapitálových kontrol. Přesah do střední Evropy nicméně nebude vysoký," uvedl pro server Peníze.cz Jan Bureš, hlavní analytik Ery.

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) říká: "Je jasné, že v Rusku se uzavírá celá jedna epocha, kterou asi nejlépe vystihuje termín putinomika. Jde o ekonomiku postavenou na exportu surovin, levných penězích ze zahraničí a oligarchických skupinách. Tato putinomika se nyní rozpadá, Rusko je už nyní těsně nad hranicí státního bankrotu a na obzoru je pouze zhoršení situace. OPEC se rozhodně nechystá omezit těžbu, takže cena za barel může ještě klesat, a transformace ruské ekonomiky v modernější, pružnější a otevřenější systém není otázkou jednoho roku ani tehdy, pokud by k tak zásadním změnám existovala politická vůle".

"Rusy tedy v příštím roce čeká bolestný propad životní úrovně. Je otázka, jak na to zareagují a jak se zachová prezident Putin. Zda se odhodlá k reformám, nebo bude naopak dále eskalovat současnou politiku destabilizace okolních států," dodal Zahradil.

Vladimír Dlouhý, šéf Hospodářské komory ČR si myslí, že ekonomická situace Rusku není vskutku dobrá a příčiny jsou tři. "První je špatná hospodářská politika ruské vlády v minulém desetiletí, která nepřinesla strukturální změny v ekonomice, snižující její závislost na vývozu ropy a plynu. Druhou je prudký pokles cen ropy a očekávání, že cena klesne ještě pod 50 dolarů za barel. A konečně třetí příčinou jsou hospodářské sankce proti Rusku, které však mají nejmenší vliv. Ruská ekonomika by se ocitla v krizi i bez politického konfliktu a bez sankcí, ty maximálně mohly některé problémy nastartovat a urychlit. V tomto roce nemůžeme očekávat nic jiného než hospodářské problémy Ruska a recesi," uvedl Dlouhý a dodal:

"Není v zájmu Západu, aby se ruská hospodářská situace zhoršovala. Sankce mají negativní hospodářský efekt a dosud nevedly (a ani nemyslím, že v blízké době povedou) k žádoucímu politickému cíli. Proto bychom měli hledat všechny cesty, jak ekonomickou situaci Ruska nezhoršovat a současně neustupovat z našich politických pozic."