Atény - Rusko nabídlo Řecku, aby vstoupilo do vznikající nové rozvojové banky, kterou společně buduje pětice velkých a dynamicky rostoucích zemí skupiny BRICS. V ní jsou kromě Ruska ještě Brazílie, Indie, Čína a Jihoafrická republika. Podle řeckých médií by se tak Řecko stalo šestou zemí, která by se na budování nového finančního ústavu podílela.
Účast v bance nabídl podle řecké tiskové agentury APE-MPE náměstek ruského ministra financí Sergej Storčak řeckému premiérovi Alexisu Tsiprasovi, který byl návrhem údajně příjemně překvapen. O podrobnostech by měl šéf řecké vlády jednat na ekonomickém fóru, které se má konat od 18. do 20. června v Petrohradu a jehož se mají účastnit i zástupci zemí BRICS.Podle Storčaka by banka umožnila Řecku "financovat řadu rozvojových projektů, a to v době, kdy finanční problémy země jsou stále akutní a jsou jedním z hlavních problémů jednání s věřiteli". Ve finančních transakcích mezi Řeckem a Ruskem by se prý dalo využívat efektivněji například ruského rublu.Storčak uvedl, že nová banka by se měla zabývat zejména investicemi do infrastruktury, zejména když úloha již existující Světové banky (SB) se v tomto ohledu snižuje. Kromě SB se má banka stát i protiváhou Mezinárodního měnového fondu (MMF). MMF i SB už dlouho ovládají Spojené státy a Evropa.Návrh na vytvoření společné banky zemí BRICS se poprvé objevil už před třemi lety. Jednání ale provázely neshody ohledně financování, řízení banky a jejího sídla. Nakonec ale bylo loni v červenci dosaženo dohody po intenzivních jednáních o řešení sporu mezi Indií a Čínou o sídlo nové banky. To se bude nacházet v čínské obchodní metropoli Šanghaji, prvním prezidentem banky ale bude Ind. Indické předsednictví má trvat pět let.Počáteční vklad každého z pěti členských států BRICS má činit deset miliard dolarů. Není jasné, jaký by měl být řecký podíl. Postupně má být v nové bance až 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč).Stejným kapitálem jako nová banka má disponovat i nově vznikající rezervní fond, kterým chce pětice zemí bojovat proti případným budoucím finančním krizím.Země BRICS představují asi 40 procent světové populace a pětinu výkonu globální ekonomiky.
Související
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
Rusko , Řecko , Alexis Tsipras
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák