Nobelovu cenu za ekonomii získal Angus Deaton. Měřil chudobu a blahobyt

Stockholm/Praha - Nobelovu cenu za ekonomii letos získal Brit Angus Deaton (69), který tvrdí, že chceme-li vytvořit hospodářskou politiku, která podporuje blahobyt a snižuje chudobu, musíme nejprve porozumět individuální spotřebě.

Vyhlášením držitele Nobelovy ceny za ekonomii dnes skončí každoroční seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Na vyznamenané čeká finanční odměna osm milionů švédských korun (23,3 milionu Kč) a tradiční slavnostní ceremoniál, který se uskuteční v den výročí úmrtí Alfreda Nobela 10. prosince.

Deaton se narodil v Edinburghu a působí na Princetonské univerzitě v USA. Má britské i americké občanství. Naprostou většinu nositelů ocenění tvoří ekonomové ze Spojených států. Loni cenu získal francouzský ekonom Jean Tirole.

Deatonova práce se točí kolem tří hlavních otázek: Jak spotřebitelé rozdělují své výdaje mezi různé zboží, kolik příjmů společnosti se utratí a kolik uspoří a jak nejlépe měřit a analyzovat blahobyt a chudobu? Svými výsledky pomohl transformovat oblasti mikroekonomie, makroekonomie a rozvojové ekonomiky.

Studie mimo jiné pomohla určit, které sociální skupiny jsou ovlivněny zvýšením daně z přidané hodnoty na potraviny. Deaton je také průkopníkem ve využívání dat z průzkumu mezi domácnostmi v rozvíjejících se zemích, zvláště údajů o spotřebě, k měření životní úrovně a chudoby.

Deaton na tiskové konferenci řekl, že ho ocenění překvapilo a potěšilo. Je ale rád, že se výbor rozhodl udělit ocenění za práci, která se týká chudých. Očekává, že extrémní chudoba ve světě se bude snižovat, ale že není "slepě optimistický".

Zdroj: YouTube

Deatonova poslední kniha The Great Escape (velký útěk) vyšla v roce 2013. Je přehledem bohatství, blahobytu a nerovnosti od počátku 19. století. Deaton v ní uvádí, že zahraniční pomoc západních vlád udělala v rozvojových zemích více škody než užitku, podpořila korupční vlády a málokdy se dostala k chudým.

"Nejde o žádné překvapení. Deaton si ocenění bezpochyby zasluhuje. Nobelův výbor hodnotí jeho přínos skutečně významně, o čem svědčí to, že se o cenu s nikým nedělí," uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Podle něj lze Deatona, který působí jako profesor ekonomie a mezinárodních záležitostí v Princetonu, vystihnout jako "informovaného optimistu", podle kterého se lidstvu daří a jeho další rozkvět závisí především na vzdělání.

"Zdá se příznačné, že byla letošní cena udělena ekonomovi, který se zabývá především makroekonomickými aspekty soukromé spotřeby. Právě soukromá spotřeba se v současnosti stává ve vyspělých zemích dominantním faktorem růstu HDP. Její význam narůstá kvůli situaci, kdy vlády málo investují a export stagnuje kvůli problémům rozvíjejících se zemí," uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Související

Prezident Trump

Trump Nobelovu cenu za mír nedostal

Nobelovu cenu za mír za rok 2025 nezískal americký prezident Donald Trump. Ačkoliv o ní opakovaně hovořil a spekulovalo se o něm jako o potenciálním laureátovi, výbor pro udílení cen se rozhodl udělit ji venezuelské političce Maríi Corině Machadové.

Více souvisejících

nobelova cena Ekonomika

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 8 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy