Britové jsou v pohodě, EU je na tom hůř. Ekonom o tom, co způsobil brexit

Ekonom v pořadu Interview ČT24 připomněl, že svět byl okamžitě po čtvrtečním referendu svědky pádu libry. Dodal ale, že se vlastně nic zásadního neodehrálo. "Když se podíváte na libru, pamatuji si, že v roce 2000 stávala i 60 korun a nyní ta reakce byla z 36 na 33 koruny za libru. A předtím šest let stála asi na 30 korunách za libru. Takže pohyb byl velký, ale nebylo to něco strašně zásadního, co by mělo změnit ráz britské ekonomiky," hodnotí ekonom.

Finanční trhy se podle něj chovají na základě toho, co jednoduše očekávají. "A řada spekulantů tady čekala, že Britové řeknou ne brexitu. A jelikož to nevyšlo a bylo tedy prolomeno jejich očekávání, tak proto se všechny akcie hýbaly a proto banky ztratily i 30 procent," vysvětlil.

"Byznys model EU je, abychom se měli dobře, měli práci a vydělávali peníze. Měl by být postaven na tom, že jsme spolu a proti válce a že obchodujeme s Amerikou, Čínou, jihovýchodní Asií či Afrikou. Spolu toho dokážeme více než odděleně," podotkl Michl.

I jiní ekonomové poukazují na to, že libra je sice důležitá, ale její kurz se hýbe už několik posledních let. Britská libra totiž nebyla svázaná s eurem či dolarem a výkyvy jsou proto běžné. Michl také tvrdí že výkyvy kurzu libry by přišly bez ohledu na brexit, protože britská ekonomika začala brzdit sama o sobě. 

"Největší starost Britů byla vždy ta, aby jim nespadla cena domu nebo majetku. A ty nyní trochu spadly. Proto i Londýn možná pragmaticky hlasoval proto, aby žádná změna nebyla. Ale když se podíváte dále od Londýna, tak ta největší starost je, aby nám někdo nemluvil do práce, aby respektoval naši suverenitu. A to bohužel Brusel nepochopil. Že má národní zájmy dávat dohromady a stmelovat je, nikoliv je rozdělovat regulacemi nebo nařízeními. A protože to nepochopil, vybičoval Brity, aby mírná většina volila odejít z EU," řekl České televizi Michl.

Scénáře, které hovoří o silně negativních dopadech na britskou ekonomiku, byly podle ekonoma špatné. "Protože neznáte plán B pro Brity ani pro EU. Britové mají nyní několik možností, kam jít podle toho, co si vyjednají – a já bych jim doporučoval jít zkusit švýcarský model. Pokud tak brexit dopadne, dopad by nemusel být tak vážný, jak prorokovalo ministerstvo financí Británie jako zastánce setrvání země v EU," uvedl.

Británie podle něj potřebuje hlavně Asijský trh. "Když se podíváte na historii a dějiny Británie, tak vlastně dříve vůbec Britové EU nepotřebovali a ani neznali Prahu. Zato znali asijská města, protože byli dobyvatelé, takže pro ně je velmi důležitý vztah s Čínou nebo s USA," tvrdí Michl.

"Pokud Britové opravdu z EU odejdou, budou v Číně a USA první a udělají s nimi dohody dříve než celá EU. O Británii bych se nebál, protože uvažují čistě obchodně, ne politicky a jdou tam, kde je to odbytově zajímavé. Komplikace ale mohou nastat pro Evropskou unii, respektive její jednotlivé země. Příkladem může být fakt, že když USA jednaly o obchodní dohodě s EU, typická starost Američanů byla, že nevěděli s kým jednat v EU. Museli jednat s Německem, Francií, Británií a EU nebyla jednotná v tom, co chce. Proto se dohody vlekly a nebyly doteď uzavřeny," vysvětluje ekonom.