Produktivita práce v Rusku? Opilci v dílnách, předpotopní stroje, horší jak za SSSR, říkají experti

"Předhonili jsme jen Mexiko s 20 dolary. A to Rusové odpracují ročně až 1978 hodin, tedy mnohem více než Němci (1371) či Francouzi (1482). Jak to chápat? Na jednotku výroby potřebujeme více času než v jiných zemích," vysvětluje profesor Alexandr Ščerbakov.

Pokud jde o šanci z tohoto stavu vybřednout, čísla nebudí optimismus. Propast v produktivitě byla již za dob Sovětského svazu, který více než čtyřnásobně předstihovaly Spojené státy a skoro trojnásobně Británie. Teď sice máme tržní ekonomiku, ale poměr se prakticky nezměnil. A už nás dohánějí někdejší outsideři. Od roku 1991 do roku 2012 jsme zvýšili produktivitu o třetinu, zatímco Čína sedminásobně!

"Problém tkví v základních fondech, tedy ve vybavení, strojích, nástrojích, materiálech, jakož i v samé organizaci práce. V obojím silně zaostáváme," míní Ščerbakov.

Sovětské průmyslové dědictví se dávno "projedlo". To, co se pořídilo v nových dobách, již zastaralo a skoro se neobnovuje. V roce 1990 koeficient obnovy základních fondů činil 6,3 procenta, v 2014 klesl na 4,3 procenta.

Zaostáváme i za sovětskými ukazateli, ale hlavu si nad tím nikdo neláme. V podnicích je většina strojů starší 20 let. Nejde jen o špatný stav zařízení či chabou míru inovací, ale i o lidský faktor. Když nejsou dobře vybavená pracovní místa, nejsou ani vysoce kvalifikovaní pracovníci.

"Opotřebení v těžařském průmyslu se pohybuje okolo 54-56 procent," říká ředitel vysokoškolského výzkumného centra Georgij Ostapkovič. Celé odvětví technicky zaostává: v Rusku se stále těží hlavně vrtáním do hlubin, ale málo se pracuje ve vodorovné rovině, kde leží břidlicové vrstvy. Chybí k tomu zařízení, jeho dodávky zakázaly sankce.

"Přístup k západním úvěrům je kvůli sankcím omezený. Dovážet zařízení, když úroky z úvěrů reálně činí 15-16 procent, vyžaduje obrovskou ziskovost. A investiční cyklus je dlouhý, nový podnik nevznikne za půl roku," říká Ostapkovič.

Experti Vladimir Bovykin a Michail Lisin ohlásili šokující zjištění: vlastníky a šéfy podniků zvýšení produktivity práce vůbec netrápí. Ani s řadovými pracovníky není vše v pořádku: Rusové bývají většinou málo motivovaní, aby lépe pracovali. "Řízení talentů je hezká věc, ale teď máme problém zbavit se opilců v dílnách," postěžoval si ředitel jednoho podniku působícího v Nižním Tagilu.

Na rozdíl od Španělů se v Rusku siesty nevedou, a tak experti ve snaze najít rozumné vysvětlení pro nízkou produktivitu si berou na mušku "dači", na kterých postsovětští občané tak rádi dřou. "V průměru jde o 20 až 25 procent pracovního času, dvě procenta HDP," tvrdí expert Rostislav Kapeljušnikov. "Kdybychom vyloučili práci na zahrádkách, nebyly by počty odpracovaných hodin tak obrovské a v produktivitě bychom se ocitli v průměru," říká.